První telefonní hovor na našem území se uskutečnil 10. dubna 1881. Volající byli od sebe vzdáleni dva a půl kilometru. Co si tehdy řekli, nevíme. Ale víme, že jeden z nich se nacházel ve správní budově uhelného Dolu Hartmann v Ledvicích a druhý na nedalekém nádraží v Duchcově.

Císařské lázně patří k nejvýznamnějším historickým budovám Karlových Varů. Vznikly na konci 19. století jako reprezentativní lázeňský dům pro císaře Františka Josefa I. a další významné hosty. Projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera byl dokončen v letech 1893 až 1895 a při slavnostním otevření 5. května 1895 se stal symbolem tehdejší evropské lázeňské kultury.

Patří k našim nejvýraznějším operním pěvkyním. Je držitelkou řady mezinárodních ocenění a také vyhledávanou pěvkyní státních hymen. V pořadu Alex a host prozradila, že je velmi pověrčivá.

V Polné na Jihlavsku vyšla kniha František Vacek Všeuměl, která vůbec poprvé shrnuje více než šedesát let tvorby mimořádně všestranného umělce a patriota Vysočiny.

Práce s kamenem může být velmi různorodá - od hřbitovní architektury, až po umění. Dílnu i ateliér kamenosochaře Richarda Voňky najdeme v Humpolci a uvnitř zjistíme, kolik má žula barev - od bílé přes červenou, žlutou, až po černou, jaké tvary z ní dokáže vytvořit a jaké významy dokáže kameni dát.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.