Soutěžní recept: Zmrzlina Sibirka od Marie Kučerové. Rada z etikety: Jak jíst párky v restauraci. Proč toustový chléb z velkých pekáren mívá pravidelný tvar a řemeslný ne?

Dáváte si přes léto u stánku, u vody nebo na festivalech nějaký ten párek? A víte, jak by se měl správně jíst? V restauraci občas podávají párek ohřátý ve vodě. Jak na něj, radí mistr etikety Ladislav Špaček.

Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.

Obyvatelé malé vesničky Maříž na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny u hranic s Rakouskem se bouří. V lokalitě, kde údajně měly být sady, vzniká parkoviště pro karavany. Proti je i slavonická radnice, která podává trestní oznámení. Realitní kancelář totiž pozemek nabízí jako místo vhodné pro karavan či chatku.

Je léto, je třeba si připravit něco osvěžujícího. Tady je tip na čtyři krásné porce zmrzliny, která oplývá svěží chutí lahodné smetany a příjemnou dávkou cukru. Výborné a jednoduché. Připravila Marie Kučerová z jihočeských Malšic.

Doslova útokem vzali zájemci nabídku samosběru malin ve Lhotce u Telče. Malinový sad tam manželé Kothbauerovi sice mají už více než pět let, letos poprvé ale o samosběru informovali na sociálních sítích. Zájemců se přihlásilo přes 150, dostane se ale tak na pětinu z nich. Ostatní musí manželé odmítat.

Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.

Za kilogram okurek nakladaček letos zákazníci zaplatí od 60 do 80 korun. Vyplývá to z dat prodejců. Lidé se přesto nakládání této zeleniny nevzdávají. Raději si ale okurky pěstují sami nebo sází na lacinější samosběr.

V posledních letech zaznamenáváme výrazné zvýšení letních teplot. Po velkých vedrech přijde ochlazení, poté zase teplotní nárůst. Lidí, kteří vnímají změny počasí, je až 30 procent.

Celý svůj pracovní život spojil Michal Zábrš s Muzeem Vysočiny v Třebíči. Nastoupil tam hned po studiích, dnes instituci vede jako ředitel. V muzeu pracuje i jeho žena, a tak k rodinným dovoleným často patří návštěva jiných muzeí a porovnávání.