Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Centrum Sasov v Jihlavě získalo prestižní nominaci na cenu Mosty. Kromě toho chystá terapeutickou kavárnu a podpořilo i vznik filmu s názvem Karavan.

Tanec ve dvou při zavěšení za vlasy - to byl letošní úvod do mezinárodního festivalu KoresponDance. Tanečníci své představení odehráli v parku Gustava Mahlera, poprvé v Jihlavě, kam by se v příštích letech měla část festivalu vracet pravidelně.

V Česku chybí zedníci, elektrikáři nebo instalatéři. Firmy mají plno na měsíce dopředu a nové zakázky často odmítají. Lidé tak častěji volí svépomoc, jako například Šimon z Jihlavy, který si byt rekonstruuje po večerech a víkendech.

Největším českým, ale i evropským broukem je roháč obecný, latinsky lucanus cervus. Samečci roháče mohou dorůstat délky až 7,5 až výjimečně 9 centimetrů, samičky jsou menší.

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic na Moravě je nejzachovalejším dřevěným větrným mlýnem v Česku. Jedná se o celodřevěný mlýn německého beraního typu z roku 1837. Tamní prameny uvádí, že na Hranicku bývalo v té době až 70 mlýnů, a proto se této lokalitě říkalo „Moravské Holandsko“.

Zámecký dvůr v Přísece na Jihlavsku v sobotu ožil pestrou přehlídkou ikonických vozítek Multicar.

Soutěžní recept: Perníkový jabskořmák od Aloise Hudečka. Rada z etikety: Je v pořádku ochutnávat jídlo z talíře jiné osoby? Jedlé květy rozzáří barvou i chutí každý talíř.

V tropickém pavilonu jihlavské zoo čekají novou snůšku bazilišků. Samice opět nese „svých“ 12 vajec. Jak probíhá rozmnožování, popsala chovatelka.

Téměř všechno, co kolem nás roste a kvete, je jedlé. Než se ale pustíme do sypání květů do salátů, polévek, na zákusky nebo chlebíčky, měli bychom vědět několik důležitých věcí – je ta která květina skutečně jedlá? Nevyrostla někde u pole, kde se použil postřik? Jaké chutě květů se hodí k jakým jídlům? A jak dlouho lidstvo vlastně květy pojídá?