Vysočina

V místě severního pólu není pevnina, ale pouze zamrzlé moře. Za prvního Čecha, který se nad ním ocitl, můžeme považovat Františka Běhounka, který 24. května 1928 přeletěl přes Severní pól ve vzducholodi jako člen posádky italské expedice generála Umberta Nobileho. Kdo četl Běhounkovu knížku Trosečníci polárního moře, ví, že výprava nedopadla dobře – Vzducholoď se zřítila a přežilo pouze devět polárníků.

Nejen známé plakáty a malby Alfonse Muchy, ale také fotografie jsou k vidění v Ivančicích na Brněnsku. Výstava nazvaná Mucha a folklór: Znovuzrození slovanské krásy a harmonie vznikla z iniciativy Nadace Mucha. Vyzdvihuje lásku autora k jeho rodné Moravě a lidovým motivům, které vnášel do svých děl. Expozice je přístupná celoročně v Památníku Alfonse Muchy na Palackého náměstí.

Kultovní snímek Snowboarďáci se dočká své divadelní podoby. Muzikál uvede Divadlo Radka Brzobohatého. „Dva roky jsem svého manžela přemlouvala, ať napíše scénář,“ říká principálka divadla Romana Goščíková.

Protialkoholní záchytná stanice v roce 2025 přijala rekordních 1662 pacientů. Nejčastěji šlo o muže kolem čtyřiceti let věku, kteří ohrožovali sebe i okolí. O funkci stanice mluvil Lukáš Černý.

Památkově chráněný objekt na železniční trase Brno - Havlíčkův Brod - Praha díky své znovu získané historické podobě lahodí oku pamětníků.

Když spatříte kytaru vyrobenou Tomášem Kordou z Vrchlabí, nebude na první pohled nijak nápadná. Ani když hrábnete do strun jeho vlastnoručně vyrobeného nástroje, nic moc zvláštního pozorovat nebudete.

Peletová kamna nepatří do kategorie nejlacinějších spotřebičů na tuhá paliva, ale i přes jejich cenu mají stále více majitelů. Možná je to také dáno tím, že se o ně nemusíte starat jako o jiná kamna. Navíc pelety jsou velice dobře zužitkovaný odpad a na rozdíl od vytápění plynem nebo elektřinou ušetříte více peněz při minimální námaze. Jak kamna na pelety fungují?

Vysoká pískovcová skála zvaná Pastýřská stěna se tyčí na levém břehu řeky Labe v Děčíně-Podmoklech. Vznikla díky neúnavné, mnoho let trvající práci našeho nejmohutnějšího vodního toku. Původně šlo totiž o celek se skálou, na které dnes stojí děčínský zámek. Řeka místo obtékala a postupně pak prorážela. Až vzniklo hluboké údolí a dvě proti sobě stojící úžasná vyhlídková místa.