Tahle dřevina to má těžké – její český název svitel latnatý málokdo zná a název latinský je poněkud krkolomný: Koelreuteria paniculata. Evropské jméno mu dal přírodovědec Erik Laxmann v roce 1772 na počest německého botanika Josepha G. Koelreutera.

Do Bystřice nad Pernštejnem pohár přivezl hokejový obránce Libor Hájek. I dva měsíce po šampionátu byl o fotku s trofejí a místním rodákem velký zájem.

Obec Žítková ve Zlínském kraji se do povědomí lidí zapsala příběhy žítkovských bohyň, které oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tam totiž žila do roku 2001 poslední z nich Irma Gabrhelová. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky se Slovenskem, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Velkomeziříčské květnaté louky nejsou teď rájem pouze pro hmyz, ale také pro výzkumníky. Jedná se o lokalitu po zbouraném domově důchodců.

Radikální husitský kněz, politik a vojevůdce se narodil kolem roku 1380 do významné rodiny. Když mu zemřel otec, adoptoval ho strýc Jan Cách, jeden z nejbohatších pražských měšťanů. Umožnil mu vystudovat univerzitu a také ho s sebou bral na zahraniční obchodní cesty.

Inspiraci k tvorbě čerpá hlavně ve vlastním velmi dobrodružném životě. V 80. letech emigrovala, žila v táboře pro utečence, pracovala v newyorském Bronxu, mnoho let řídila taxík a procestovala řadu zemí. Nedávno jí vyšla další kniha s názvem ,Kam jede tohle nástupiště‘ z prostředí londýnských drah, kde pracuje její skoromanžel.

Letošní, 26. ročník festivalu nově vede organizační tým pod vedením operního pěvce Jakuba Pustiny, který byl dnešním hostem v Dobrém dopoledni Hely Dvořákové.

V roce 1224 byla nedaleko Jihlavy založena obec Církvice, dnešní Dolní Cerekev. Osmisté výročí si v obci připomněli vydáním knihy nazvané "Procházka osmi staletími." Kulaté výročí si zasloužilo nejen zmapovat proměny, kterými obec za tuto dobu prošla, ale dalo také vzniknout další knize. Tu si však přečtou až příští generace.

U Bojkovic na Uherskobrodsku ve Zlínském kraji stojí rozhledna, ze které je možné se rozhlédnout především na západní stranu. Výhledy na Bílé Karpaty, pohoří Chřiby a dokonce i na Pálavu jsou mezi místními patrioty natolik oblíbené, že si náležitě vyšperkovali i trasu k ní. A tak k rozhledně Na Skalce jdete sice asi jen dva kilometry, ale trvat vám to může klidně i půl dne.

Z oken Lidového domu v Polné se budou do ulice rozléhat dětské hlasy. Město budovu kupuje a plánuje ji přebudovat na školní družinu.