Jaké byly vztahy mezi Araby a Židy v Izraeli před 7. říjnem a jak vypadají dnes?

Dlouho před 7. říjnem izraelská občanská společnost s velikou odvahou a úsilím pracovala na vzájemném propojování a komunikaci mezi jednotlivými etnickými skupinami.

Nicméně po událostech 7. října je izraelská židovská společnost těžce traumatizovaná a arabská společnost se „stáhla”.

Více o současných reáliích izraelské občanské společnosti a jak se vypořádává se změnami po 7. říjnu vypráví hebraistka a kulturoložka Terezie Dubinová.

My na Západě žijeme ve společnostech, ve kterých se primárně považujeme za občany dotyčného státu a až potom následuje naše identita etnická, náboženská, kulturní apod. Zákony státu klademe nad zákony rodiny nebo dílčí skupiny, komunity.

Na Blízkém východě v tradičních společnostech je tomu jinak. Obyvatelé jsou primárně loajální vůči svým rodovým, etnickým a náboženským skupinám. V tomto prostředí vzniká Stát Izrael, který v inspiraci evropskými hodnotami rovnosti, svornosti a bratrství klade občanskou identitu na první místo.

Zároveň absorbuje velké množství rozmanité populace, která si zachovává svoji náboženskou, etnickou a kulturní rozmanitost.

Od roku 1948 se přistěhovalo do Izraele 3,3 milionu lidí, kteří sem přišli ze 143 zemí světa. Identita v občanském průkazu Izraelce tak může být židovská, arabská, drúzská nebo aramejská.

V Izraeli žije dnes celkově 10 milionů obyvatel, z toho tvoří 74 % Židé, 21 % Arabové a 5 % ostatní menšiny.

O koexistenci rozmanitých etnik a náboženských skupin uvnitř izraelské společnosti vypráví hebraistka a kulturoložka Terezie Dubinová.

Ladislav Matějček a Karin Vik přináší tři příběhy, které ilustrují neuvěřitelné trauma a realitu 7. října.

•⁠ Josi Landau – příběh jednoho ze zakladatelů organizace ZAKA, která identifikuje oběti katastrof po celém světě

•⁠ ⁠Ofir Engel – příběh 17letého mladíka, který byl rukojmím Hamásu

•⁠ ⁠Noa Argamani – příběh 26leté účastnice festivalu Supernova, která byla rovněž v zajetí v tunelech pod Gazou

Pokračování vojenského rozboru masakru 7. října 2023 

Host: Jaromír Vykoukal 

Co se spustilo ráno 7. října 2023 v 6.30 izraelského času u hranic s Pásmem Gazy proniknutím Hamásu na území Izraele? Mnozí se ptají, jak to Izraelci mohli dopustit. Jak to, že tak vyspělá, moderní armáda s nejlepší technikou tak fatálně selhala? Jak je možné, že tajné služby a armáda nezasáhly včas?

Co se spustilo ráno 7. října 2023 v 6.30 izraelského času u hranic s Pásmem Gazy proniknutím Hamásu na území Izraele? Mnozí se ptají, jak to Izraelci mohli dopustit. Jak to, že tak vyspělá, moderní armáda s nejlepší technikou tak fatálně selhala? Jak je možné, že tajné služby a armáda nezasáhly včas?

Realita 7. října minuta po minutě z pohledu majora ve výslužbě; první část.

Host: Jaromír Vykoukal

Realita 7. řijna je tématem nové série podcastů ICEJ. V úvodu zazní svědectví dvou dam, které na vlastní kůži zažily masakr na jihu Izraele odehrávající se v kibucu ležícím v těsné blízkosti hranice s Pásmem Gazy. Jsou nejen očitými svědky, ale také hlasem těch, kteří byli zavražděni nebo uneseni.

Miri Gad Messika a Ajelet Chakim navštívily Českou republiku v říjnu 2024, aby s námi sdílely příběh svého přežití. Pokud si ho vyslechnete i vy, bude to pro ně hodně znamenat.

Moderuje: Lída Matušková Tlumočník: Mojmír Kallus

- Kibuc Be’eri byl zdevastován genocidním útokem Hamásu 7. října 2023. Česká kancelář Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém tento kibuc, který má v Izraeli podobný symbolický význam, jako u nás Lidice, soustavně podporuje a na jeho obnovu již poslala příspěvky v hodnotě přes pět milionů korun.

Jomkipurská válka. Vliv Spojených států amerických a Sovětského svazu na vývoj na Blízkém východě. Islámská revoluce v Íránu. Občanská válka v Libanonu. Mírové dohody Izraele s Egyptem a Jordánskem. Írán a jeho snahy o dominanci v regionu. Operace Mír pro Galileu. První intifáda. Vznik Hamásu. Dohody z Osla. Nástup fenoménu sebevražedných atentátníků. Naděje do budoucna. To jsou témata posledního dílu série „Po stopách konfliktu“. 

Host: Radek Hejret

Zvraty v geopolitice Blízkého východu, Suezská krize, Šestidenní válka, územní kompromisy, koncentrace vlivu Sovětského svazu, vznik Organizace pro osvobození Palestiny a tzv. Rezoluce tří ne. To jsou témata čtvrtého dílu „Po stopách konfliktu“, od Suezské krize až k Jomkipurské válce. Souvislosti s přesahem na současnost nám opět přináší Radek Hejret.

V květnu roku 1948 opouštějí britští vojáci mandátní Palestinu.

Plán Organizace spojených národů pro rozdělení Palestiny na dva státy, jeden arabský a jeden židovský, byl sice schválen 29. listopadu 1947, ale namísto pokojného rozdělení vyhlašují arabské státy tomu nově vzniklému, Státu Izrael, válku.

V této první arabsko-izraelské válce sehrává klíčovou roli poválečné Československo. Izrael i díky jeho vojenské pomoci uhájil svoji existenci. Bojuje o ni však dodnes.

Radek Hejret pokračuje ve vyprávění o spletitém konfliktu na Blízkém východě.

Viac o podcaste

Na časové ose „Po stopách konfliktu“ se přesuneme do období mezi lety 1920 až 1939. Dozvíme se o konferenci v San Remu a atmosféře, která panovala před druhou světovou válkou. Rozdělení tehdejší mandátní Palestiny zaměstnávalo světové politiky stejně, jako je zaměstnává dění na Blízkém východě i dnes.

Radek Hejret poutavě vypráví o důležitých geopolitických souvislostech a historii arabsko-izraelského konfliktu na Blízkém východě.