S Radkem Hejretem se vydáváme v nové sérii po stopách arabsko-izraelského konfliktu. V pěti dílech přineseme postupně a chronologicky kontext sporu o zemi, která vzbuzuje velké vášně i mimo svůj region. Mnozí dokonce tento konflikt vnímají jako celosvětovou hrozbu.

V prvním dílu se ohlédneme na přelom 19. a 20. století, tedy na období před počátkem tohoto konfliktu. #postopachkonfliktu

Zakončujeme první sérii epizodou o nedávno zjištěných propojeních mezi Hamásem a nacistickou ideologií.

Hitler byl poražen, nacisitické Německo bylo poraženo, všude na světě je nacismuz považován za něco odsouzení hodného, ale je jedna oblast na světě, kde taková denacifikace nikdy neproběhla. V arabském světě je Mein Kampf dosud na žebříčku nejprodávanějších knih. Militantní islám přebral od nacistů smutnou historickou štafetu ideologie vyhlazování Židů.

Host: Mojmír Kallus

Ještě v roce 1975 byly Libanon a Izrael podle hodnocení „Freedom House“ označovány za jediné fungující demokracie na Blízkém východě. Od té doby však Libanon o tuto svobodu vinou OOP a později Hizballáhu do značné míry přišel a stal se nejdůležitějším spojencem íránského islamistického režimu v regionu a také jeho pojistkou. Ve vztazích mezi Íránem a Izraelem jsme svědky překročení Rubikonu, což vytváří vysoké napětí v geopolitických vztazích.

Po letech organizovaného teroru civilistů v Libanonu i Izraeli prostřednictvím íránských proxies se letos stalo již dvakrát, že Írán napadl stát Izrael přímo. Na Blízkém východě tak sledujeme velmi rychlý sled událostí, akcí a reakcí. Izrael znovu stojí před existenciální hrozbou. Podobně jako v letech 1948, 1967, 1973 a 1991.

Apartheid. Genocida. Eskalace. Okupace. Kolonizace. Běžně užívaná slova v souvislosti s Izraelem. Nálepky pramenící z nepochopení situace na Blízkém východě, které vytváří napětí, agresivitu a nenávist, zejména na sociálních sítích.

Souvislosti dění v Izraeli jsou pro sociální sítě příliš komplexní. Pro instantní uživatele příliš složitá. Zato tvrzení propalestinských organizací zní tak jednoduše: „Palestinci jsou utlačováni. Izraelci jsou zlí utlačovatelé!“

Věděli jste například, že 20 % obyvatel Státu Izrael tvoří Arabové? A že izraelská armáda bojující v asymetrické válce s Hamásem nepáchá v Gaze genocidu, ale předchází jí?

Host: Mojmír Kallus, vice-prezident pro mezinárodní záležitosti globální organizace ICEJ.

Organizace na ochranu lidských práv, jako jsou Červený kříž, Lékaři bez hranic nebo Amnesty international, denně šíří informace o izraelské okupaci Palestiny. Dokonce i OSN a její různé agentury.  Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu vydal 19. července 2024 poradní stanovisko k „důsledkům izraelské politiky na okupovaných palestinských územích včetně východního Jeruzaléma“.

Na jedné straně slyšíme hlasy, že Izrael okupuje Izrael Palestinu a z druhé strany, že ne. Jak se v tom vyznat ?

Co jsou tzv. okupovaná území ? Kdo má právo na existenci na Blízkém východě?

Na tyto a další otázky odpovídá Mojmír Kallus, vice-president pro mezinárodní záležitosti globální organizace ICEJ, v druhém pokračování série Fakta a mýty o Izraeli.

Je to rok od masakru 7. října, kdy bylo zavražděno nejvíce Židů od dob holokaustu. Rok od vypuknutí konfliktu mezi Gazou a Izraelem. Proč vypukl? Kdo jsou jeho aktéři a jaké jsou jeho cíle? Proč tento konflikt vzbuzuje takové vášně po celém světě, na rozdíl od jiných konfliktů zahrnujících arabský svět, jako je například válka v Jemenu?

Prvním hostem, se kterým tento podcast zahajujeme, je Mojmír Kallus, zakladatel a dlouholetý předseda české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém. 

Moderuje Karin Vik