Intermezzo: Katalog zboží navazuje na sérii výstav vycházejících ze sbírky 8smičky a zaměřuje se na díla z uměleckých pozůstalostí. Sleduje, jak se tvorba již nežijících autorů proměňuje v komoditu, jak se zapomenutá díla vracejí do oběhu a jak proces katalogizace ovlivňuje naše vnímání hodnoty umění.

Výstavou vás provází kurátorky - Emma Hanzlíková a Anežka Chalupová.

Zóna pro umění 8smička vás společně s uměleckou skupinou Rafani zve, ať si představíte svět, kde všichni mají nárok na všechno, všechny touhy a potřeby jsou uspokojeny, každá starost má své řešení. Vítejte v budoucnosti.

Zóna pro umění 8smička navazuje na cyklus výstav SÓLO, ve kterém představuje současné umělce a umělkyně. Nyní uvádí Pavlu Scerankovou výstavou s názvem Moli, kteří prožírají ruce do světel. Výstava si klade otázku, jakou roli může hrát umění ve světě, který je každodenně konfrontován s realitou probíhajících krizí.

Výstavou vás provází sama umělkyně Pavla Sceranková.

Výstava Prolog: Pozdní sběr představuje 8smičku jako sbírkotvornou instituci a na příkladu nedávných nákupů děl dvou současných umělců a jedné umělkyně — Josefa Bolfa, Tadeáše Kotrby a Elišky Konečné — rozkrývá aspekty akviziční činnosti. Publikum má možnost projít třemi situacemi, kterým se žádný sběratel umění nevyhne, pokud chce být v obraze světa obchodu s uměním. Ať už formou detektivního pátrání na sekundárním trhu, sledování mezinárodních veletrhů či ateliérových návštěv.

Výstavou vás provází kurátorky - Emma Hanzlíková a Anežka Chalupová.

Výstava Kdybych já byl krásný jako Dionysos představuje Jana Zrzavého jako moderního a progresivního umělce, který navazuje pomyslný dialog s motivicky či duchovně spřízněnými autory a autorkami. Výstavou vás provází kurátoři - Miloš Doležal a Martin Herold.

Výstava IN MARGINE představuje často opomíjené téma autorské adjustace a upozorňuje na umělecké zpracování rámů, soklů a vitrín. Výstavou vás provází kurátorka Emma Hanzlíková.

Speciální povídání umělců se sběratelem izolátorů a bleskojistek Františkem Daňkem. Rozhovor pro všechny elektrofajnšmekry s člověkem, který zasvětil svůj život elektrickému proudu.

Umělci provádí výstavou Volt-Age. Náš svět je elektrosvětem. Jen stěží si ho lze bez všudypřítomné, a přitom téměř neviditelné a neslyšitelné elektrické energie představit. Je tajemná, nepostradatelná, smrtelně nebezpečná i životně důležitá a začíná být i inteligentní. Projekt Volt-Age nabízí vhled do elektrizujícího světa magické energie prostřednictvím spolupráce skupiny umělců a dvou mimořádných sběratelů, kteří svůj život zasvětili elektrickému proudu.

Úvod | Krištof Kintera - o výstavě, Františkovi Daňkovi a Kamilu Machyánovi a o kresbě vysokým napětím | Milan Guštar (18:58) | Richard Wiesner (26:18) | Lukáš Procházka (32:42) | Josef Frühauf (37:50)

Umělci David Böhm, Vladimir 518 a Jiří Franta vás provedou výstavou NIC NENÍ PROBLÉM. Tři negativní slova NIC NENÍ PROBLÉM, kterými se lidé paradoxně snaží navodit atmosféru bezstarostnosti. Tři autoři tvořící společně jednu kresbu. Tři týdny práce v bytech obyvatel Humpolce. Tři místnosti s lightboxy, naplněnými pohledy do cizích interiérů. Tři hlavy. Tři štětce. 16 kreseb.

Úvodní slovo kurátorů k výstavě Místa chvění: Zvuk jako médium.

Výstava zkoumá prostřednictvím instalací šesti umělců a umělkyň z Polska, Německa, Rakouska a Česka možnosti a schopnosti zvuku formovat prostředí, transformovat prostor a ovlivňovat naše pocity v něm, nebo jej naopak dekonstruovat novými přístupy. V galerijním prostoru s určitými architektonickými prvky a materiály se můžeme díky naslouchání ocitat ve stále nových akustických situacích. Zvuk se kolem nás rozlévá na všechny strany, prolíná, vrací, odráží, houstne a ředí. S takovými kvalitami zvuk přestává být něčím, co zní proto, aby byl slyšen, ale naopak existuje sám o sobě a může se díky své čistotě, hlasitosti a charakteru stát nástrojem silné subjektivní i sdílené výpovědi o současném stavu světa.