Archiv Plus

Archiv Českého rozhlasu nabízí zájemcům o historii nejednu zajímavost. Třeba ucelenou řadu Rozhlasových novin, tedy půlhodinového zpravodajství, které se vysílalo každý den na stanici Praha.

Některé zajímavosti z těchto pořadů pro vás vybral a v pořadu Archiv Plus okomentuje David Hertl.

Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let. I tak ale zůstávaly jistoty, o kterých se nepochybovalo: vítězný únor byl vítězný a přátelství se Sovětským svazem na věčné časy.

„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978. Písničku jsme použili i v letním vydání Archivu Plus, protože právě obraz léta v dobách minulých tak, jak se dochoval v rozhlasovém archivu, je jeho tématem.

Pamětníci rozhlasových pořadů před rokem 1989 si možná vzpomenou, že existoval pořad Hovoří Moskva. Byla to čistokrevná propaganda z centra moci do satelitních zemí východního bloku a svého času jsme jí věnovali i samostatný pořad Archiv Plus. Ale hovořili i mnozí ostatní – mimo jiné Berlín, ale i Varšava, Budapešť a Sofie. A právě do těchto tří metropolí na konci 70. let se podíváme v dalším pokračování našeho nekonečného cyklu z rozhlasových archivů.

V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979. „Napište vše, co se jmenuje podle Vladimíra Iljiče Lenina. U nás i v Sovětském svazu,“ říká mladá žena v reportáži z rekreačního střediska v Poddubí na Sázavě, kam Pionýrská jitřenka svolala své mladé spolupracovníky. I takové byly rozhlasové pořady pro děti před rokem 1989.

V dnešním Archivu Plus se vrátíme zpátky o rovných 30 let. Tedy do jara roku 1993, druhého čtvrtletí existence samostatné České republiky. Bylo jasné, že už pár měsíců po rozdělení federace se Česko a Slovensko ubírají vlastní cestou. V Čechách proběhla první výstražná stávka železničářů.

Před 20 lety 13. a 14. června 2003 se 55 procent českých voličů dostavilo do volebních místností, aby rozhodli o našem členství v Evropské unii. Jednalo se o naše první a zatím poslední referendum. Pro mnoho lidí to byl okamžik radostný, pro další spíš rozumová volba a ještě další pak mentální katastrofa div ne bělohorských rozměrů.

První polovina válečného roku 1943 přinesla řadu významných událostí i zajímavých reportáží. Německá armáda, jak informoval sovětský rozhlas, byla drtivě poražena v rozhodující bitvě u Stalingradu, což mělo za následek podlomení morálky obyvatel Třetí říše. Znovu pozvednout ji mělo vyhlášení tzv. totální války, resp. totální mobilizace, kterou ve svých projevech zmiňují protektorátní ministr Emanuel Moravec a státní tajemník K. H. Frank.

Pořady připravované východoněmeckým rozhlasem pro české a slovenské posluchače byly za normalizace zvláštní žánrovou pochoutkou. Slavná minulost a skvělá současnost – tak by se dala shrnout témata, která redaktoři z Berlína přinášeli ve svém portfoliu.