Archiv Plus

Nedá se říci, že by rozhlasová publicistika v 70. a 80. letech zažívala nějaký rozkvět, avšak přesto i v takové době, jako jsou šedivá „normalizační“ léta, vznikaly, i když v menší míře, zajímavé pořady. Jedním z takových pořadů byl Kontakt, který se začal vysílat ve druhé polovině 70. let a posluchači si jej mohli naladit jednou za čtrnáct dní na stanici Vltava.

Dramatické hodiny – a to ve dvou podobách: Miloslav Disman byl totiž v rozhlase mužem mnoha profesí. Jako vystudovaný pedagog připravoval děti k vystoupením v rozhlase a učil je základům herecké dovednosti: jak správně vyslovovat a hovořit na mikrofon a jak se vžít do rolí dětských postav v rozhlasových hrách a pohádkách.

Mezi zásadní dny komunistického režimu patřil jednoznačně 1. máj – Svátek práce. V režimu, kde byli lidé redukováni na pracující a kde se zdravilo „práci čest“, to bylo pochopitelné. (Repríza z roku 2020.)

Období těsně po Stalinově smrti (v Československu pak i po smrti Klementa Gottwalda) bylo v lecčems přelomové. Dochází totiž k prvním masovějším projevům nespokojenosti občanů od stabilizace sovětského komunistického bloku v poválečném období.

Hlasatelka a moderátorka poskytla během několika desítek let nespočet rozhovorů, ve kterých otevřeně hovořila o svém dětství, názorech, manželství a spletitém osudu. Některá tajemství si odnesla do televizního a rozhlasového nebe. Dochované ukázky z archivu Českého rozhlasu nám umožní nahlížet na mediální ikonu s pochopením a obdivem.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)

Dlouholetý člen sociální demokracie, spoluzakladatel Komunistické strany Československa, předseda sjednocených odborů, premiér a prezident. Jeden z těch, kteří stáli v čele komunistické strany při uchopení moci v únoru 1948.

Vzpomínáte si ještě na to, jakou hodnotu měl takzvaný slovenský zlatý poklad? A jaké spory dělení majetku federace vyvolávalo mezi českými a slovenskými politiky? V Moskvě před 30 lety zuřila sněhová bouře, jak někteří komentátoři nazývali tamní ústavní krizi. A Jaromír Jágr už tehdy hrál hokej na špičkové úrovni.

Dita Skálová je další z velké skupiny redaktorů a tvůrčích pracovníků, kteří byli vyhozeni z rozhlasu pro roce 1968. Tehdy musely odejít stovky lidí na vrcholu kariéry. Dita Skálová, kterou jako Židovku nacisté poslali na léta do koncentračních táborů, měla před sebou další temné období. Nesměla do rozhlasu, aby mohla tvořit a psát, musela se skrývat pod jmény jiných lidí.

Komunisté se s Rudolfem Battěkem nemazlili. Jako autenticky levicový odpůrce režimu, který ale nikdy nepodlehl vábení ideologie KSČ, měl na problémy zaděláno. Nejenom, že se střetům s mocí nevyhýbal, ale navíc jimi prošel se statečností, která dodnes budí respekt.