Archiv Plus

Český antisemitismus měl různé podoby. Některé importované zvenčí, některé přežívající u nás. Vybrané nahrávky mapují tento fenomén od roku 1938 až po období normalizace.

Lidé ho znali z televizního vysílání během srpna 1968 i jako moderátora oblíbených pořadů s Janem Werichem. Spisovatel, publicista, scenárista a dramaturg Vladimír Škutina byl ale složitější osobností.

V úterý 1. května 1951, v den, kdy komunisty ovládanou Prahou procházel nekonečný prvomájový průvod, začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Radio Svobodná Evropa. Je spojena s velkými jmény české žurnalistiky, zejména Ferdinandem Peroutkou či Pavlem Tigridem.

Dnes je Česko považováno za velkého přítele židovského státu. Vždy to tak ale nebylo, protože bezmála 43 let mělo socialistické Československo k Izraeli asi stejně „sympatií“, jako ke kapitalistickým Spojeným státům. Jeden rozdíl tady ale je: s USA jsme nikdy nepřerušili diplomatické styky. Období nepřátelských vztahů k Izraeli jsme našli i v našem rozhlasovém archivu.

Za normálních okolností by to byla jen nákladná dopravní stavba. V letech reálného socialismu se ale pražské metro stalo především politickým tématem. Když se do svých křesel usadili Husákovi normalizátoři, bylo zapotřebí pomluvit vše, co napáchali „ekonomičtí hazardéři“ v roce 1968.

Die Fahne hoch – znělo často z rozhlasových přijímačů v Protektorátu Böhmen und Mähren. Jindy by posluchači rádio nejspíš zhnuseně vypnuli, protože nebyli na kultovní píseň německých nacistů zvědaví. Tentokrát ji zpívali Jiří Voskovec a Jan Werich.

Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo spontánně na mnoha místech.

Karel Höger (17. června 1909– 4. května 1977) zářil na divadle, ve filmu, televizi a mimořádný vztah měl i k rozhlasu. „Rozhlasový mikrofon je prubířským kamenem, který přesně ukáže, když se slovo mění ve frázi,“ řekl tento majitel pastelově barevného hlasu.

V jarních měsících roku 1951 se v Československu konala hned dvě zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa a své vysílání v češtině a slovenštině tehdy zahájila rozhlasová stanice Svobodná Evropa.

Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942-1989.