Archiv Plus

Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.

Fenomenální běžec byl držitelem řady zlatých medailí i rekordů na různých tratích, ale také důstojníkem, trenérem a dokonce čerpačem.

Normalizační léta přinesla televizním divákům seriály a televizní inscenace snad ze všech oblastí lidské činnosti. Nahlédněte s námi pod pokličku československým inženýrům, zemědělcům, lékařům i celníkům.

Alois Randa (Bohouš), František Diviš Bartoloměj Bouvard (Byli jednou dva písaři), Jiří Kroupa (Marečku, podejte mi pero!) – tyto a mnohé další dnes už klasické postavy, ztvárnil v době svého divadelního a filmového působení herec Jiří Sovák (1920–2000).

Kdo ta léta nezažil, těžko uvěří nakolik komunistická strana prostupovala v 70. a 80. letech prakticky celým veřejným prostorem. Jak bylo složité vyhnout se stopám ideologie na každém rohu.

Československo se postupně rozpadá, prezident Václav Havel abdikuje a politická reprezentace historických zemí se snaží o definici českých zájmů.

V červenci 1997 Moravu, Slezsko a východní Čechy postihly ničivé povodně, které zasáhly také Polsko, Rakousko a Slovensko. Jak o katastrofe informoval Český rozhlas, to si poslechněte v repríze pořadu z roku 2017.

Začátek prázdnin je vždycky hektická a neklidná doba, nejinak tomu bylo v roce 1991. Pro toho, kdo si naplánoval dovolenou v tehdy už poněkud neklidně působící Jugoslávii, se ovšem otevírala poměrně hororová perspektiva.

Dne 2. července 1951 byli v babické škole zastřeleni tři komunisté – funkcionáři místního národního výboru. Čin se ale stal záminkou pro sérii monstrprocesů, při kterých padlo 11 rozsudků smrti, řada lidí byla uvězněna, další byli vystěhováni z rodného kraje a živořili v novodobých nevolnických podmínkách.

„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978. Písničku jsme použili i v letním vydání Archivu Plus, protože právě obraz léta v dobách minulých tak, jak se dochoval v rozhlasovém archivu, je jeho tématem.