Archiv Plus

Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla poměrně záhy nazvána „muži 28. října“. Každý z této pětice se stal v Československé republice ministrem, ale jejich další osudy se výrazně lišily.

„Nedojímalo mě to. A nedojímá mne to dodnes,“ řekl Jan Werich v roce 1969, když hovořil o 28. říjnu 1918. Klíčový den našich dějin prožil v Praze a tak byl u všeho, co se tehdy stalo. Důvodem jeho ambivalentního postoje může být věk, protože Werichovi tehdy bylo jen 13 let.

Ze zásadních politických událostí podzimu 1951 jsou v rozhlasovém archivu zachyceny dvě: Projev předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 6. prosince 1951.

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov Klement Gottwald toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.

Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990. Jedním z těch typických byl způsob, jakým Moskva Praze nařídila, kdo bude československým prezidentem po smrti Antonína Zápotockého. Zapomenutou postavičku komunistického pantheonu – Viliama Širokého – připomene v pořadu Archiv Plus slovenský publicista Ján Bábik.

Druhá polovina válečného roku 1941 byla plná klíčových událostí. Německá armáda postupovala na východní frontě směrem k Moskvě, v protektorátu zněly z rozhlasu reportáže z tiskárny Melantrich nebo pražského orloje, a z USA památný projev prezidenta Franklina Delano Roosevelta.

Katolický duchovní, teolog a pedagog František Tomášek (1899–1992) byl na kněze vysvěcen v roce 1922, o 27 let později byl pak vysvěcen na tajného biskupa. Poté následovalo několik let v komunistickém koncentračním táboře.

Katolický duchovní, teolog a pedagog František Tomášek (1899–1992) byl na kněze vysvěcen v roce 1922, o 27 let později byl pak vysvěcen na tajného biskupa. Poté následovalo několik let v komunistickém koncentračním táboře.

Záznamy o příjezdu Reinharda Heydricha do Prahy se dochovaly i v archivu Českého rozhlasu. V době, kdy Heydrich nastupoval do funkce zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, jeho jméno protektorátní obyvatelstvo neznalo, zatímco v Londýně se objevovalo v zahraničním exilovém vysílání.

To máte pravdu, já se celej život dřel skoro jenom na ty hodiny, prohodil z legrace herec Saša Rašilov, když k němu v září 1948 přišel reportér Karel Pech na návštěvu s mikrofonem. Rašilov měl doma ve své vilce na Zbraslavi přes sto nástěnných starožitných hodin.