Archiv Plus

Zvukových záznamů hlasu spisovatele a disidenta Václava Havla před rokem 1989 je daleko méně než těch pozdějších. Některé jsou bohužel technicky velmi špatné, ale i mezi těmi zbývajícími je řada pozoruhodných a unikátních záznamů.

Masarykův pohřeb, Češi odjíždějící na práci v Říši, dárek k Hitlerovým narozeninám, návrat Edvarda Beneše z exilu, nebo třeba rekord v opravě trakčního vedení. Společným jmenovatelem těchto událostí je hlavní nádraží v Praze, nejvýznamnější a největší osobní nádraží v českých zemích.

Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Zikmund, kterého v roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, byl známý díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou. Společně jako první autem pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmových materiálů.

Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Zikmund, kterého v roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, byl známý díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou. Společně jako první autem pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmových materiálů.

Původce onemocnění AIDS byl poprvé popsán v roce 1981. O záhadném syndromu získaného selhání imunity se začalo v 80. letech informovat i v československém éteru. Nejstarší dochované záznamy ale mají v datech až rok 1987.

Vzpomínkové shromáždění studentů k uctění památky zavražděného studenta Jana Opletala v roce 1939 přerostlo 17. listopadu 1989 v mohutnou pražskou demonstraci požadující politické reformy. Jaký byl první týden po demonstraci ve vysílání Svobodné Evropy?

Vzpomínkové shromáždění studentů k uctění památky zavražděného studenta Jana Opletala v roce 1939 přerostlo 17. listopadu 1989 v mohutnou pražskou demonstraci požadující politické reformy. Jaký byl první týden po demonstraci ve vysílání Svobodné Evropy?

Já tento národ zachráním, i kdyby mi měli všichni naplivat do tváře, prohlásil údajně Gustáv Husák 21. srpna 1968 při pohledu na bratislavské ulice plné sovětských a dalších „spřátelených“ tanků. Výsledky jeho politického působení v následujících dvaceti letech tomu citátu ne zcela odpovídají – národ nezachránil, a o tom druhém raději pomlčme.

Fráze jako černé Kladno, kladenská stávka, dělnické hnutí na Kladně či události roku 1920 na Kladně byly nedílnou součástí tuzemské komunistické propagandy.

Na konci 60. let se redaktor Svobodné Evropy Jiří Kárnet vydal do newyorského bytu Ferdinanda Peroutky a natočil s ním několik hodin záznamů. Stojí za to se do nich zaposlouchat i po letech, přinášejí mnoho překvapení a ukazují Peroutku v situacích, ve kterých si ho na první pohled nejsme zvyklí představovat.