Archiv Plus

21. ledna 1997 přiletěl do Prahy tehdejší německý kancléř Helmut Kohl se svým ministrem zahraničí Klausem Kinkelem, aby tu slavnostně podepsali dokument slibující otevřít novou kapitolu česko-německých vztahů. Do značné míry se tak stalo, ale cesta k tomuto okamžiku nebyla jednoduchá. V Archivu Plus si tentokrát připomeneme některé okamžiky, které k podpisu vedly a co všechno se okolo deklarace odehrávalo.

Agresivní projevy komunistických politiků, stále nové politické procesy a agitace umělců, to vše je z prvních měsíců roku 1952 zachováno v rozhlasovém archivu. Předseda KSČ a prezident republiky Klement Gottwald strašil občany hned při svém novoročním projevu apokalyptickými vizemi budoucí světové války.

Známý umělec Josef Skupa si dokázal získat jak malé, tak i velké publikum. Pro českou kulturu a humor udělal nedocenitelnou službu. Vdechl život ikonické dvojici dřevěných loutek Spejbla a Hurvínka, které znají lidé po celém světě.

Automobily a motorky se v českých zemích uchytily okamžitě po svém vzniku. Češi i čeští Němci byly do technických novinek jako diví. První automobil vyjel z Kopřivnice ještě na konci 19. století. Zvuk motorů se otisknul také do archivu Československého rozhlasu. Ty nejzajímavější ukázky o automobilismu, motorismu nebo silniční dopravě si můžete poslechnout v Archivu Plus.

Jan Petránek působil jako zahraniční zpravodaj v Indii či v Moskvě. Informoval o bombách, kterými se nabubřele pyšnily vojenské přehlídky, a schovával se před bombami ve vietnamské válce. Napínavé i humorné okamžiky ze života rozhlasového reportéra a komentátora zachytil Petránek svým mikrofonem a uchovaly se nám v rozhlasovém archivu. Poslechněte si je.

Tak jako všemu i Silvestru a Novému roku v podání zpravodajských relací v dobách normalizace vévodilo budování. Pochopitelně socialismu. Posluchači Československého rozhlasu se každoročně dozvídali o hornících, kteří opět vykutali o nějakou tu tunu více než vloni a kteří se speciálně v poslední den roku mohli přetrhnout, aby zdolali rekord.

Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradici zdravicí, které shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového, nezaložil nikdo jiný než Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho nástupci v ní pokračují dodnes.

Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství. Velký výlet do rozhlasového archivu a poslech štědrovečerních zpráv ze 60., 70. a 80. let odhalí, jak tehdy rozhlas o Vánocích vysílal.

Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny z 60., 70. a 80. let. Sváteční rozhlasové vysílání má přeci jen jinou atmosféru než zpravodajství všedního dne. Autoři vánočních zpráv se často pokoušeli říci i něco hezkého.

V době, kdy se značná část nákupů vánočních dárků odehrává doma, před monitorem počítače, jsou vzpomínky na fronty v obchodních domech a na shánění toho, čemu se říkalo „nedostatkové zboží“, výpravou do minulého století. A to doslova.