Archiv Plus

„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“

Letos je tomu už 96 let, co bylo v našich zemích zavedeno pravidlo, že školní rok začíná v září a prázdniny připadají na červenec a srpen. Téměř století tak není září jen měsícem, kdy končí léto, ale také začátek školních povinností. I Československý rozhlas tuto událost ve svém vysílání vždy připomínal.

O úloze Československého rozhlasu po 21. srpnu 1968 byly popsány stovky stránek. Stranou ale zůstává rozhlasové vysílání na podporu okupace, šířené na naše území z vysílačů z Polska a bývalé NDR. V paměti posluchačů zůstává hlavně jedna stanice – Vltava, která ale nemá nic společného s Českým rozhlasem Vltava.

Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplným člověkem s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek, na jaře 1968 reformátorem a posléze hlavním představitelem tvrdé linie totalitního režimu.

Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze a jejich jména se vryla do paměti všem, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou z Vinohradské ulice.

„Slovensko svým udatným bojem dokázalo věrnost rozhodné většiny slovenského lidu myšlence jednotné Československé republiky,“ řekl v srpnu 1945 na oslavách prvního výročí Slovenského národního povstání Edvard Beneš. Neříkal pravdu.

Válečný hrdina i prezident normalizace. Komunista komunisty zavržený a dokonce vězněný. To vše byl Ludvík Svoboda, muž, který by možná v jiné době nebo v jiné zemi byl medailemi ověnčeným vojákem. 20. století uprostřed Evropy ale rozhodlo jinak. Stal se prezidentem dějinných protikladů.

Srpen roku 1969 byl pořádně horký měsíc. Teplotně i v obrazném slova smyslu. Začínal tropickými třicítkami a končil demonstracemi, střelbou a mrtvými. Mezitím jsme bojovali o zrno, sbírali chmel, čekali ve frontách na benzín nebo barevnou televizi. I v tak dramatickém měsíci žili lidé obyčejné životy.

Letní měsíce byly v Československu roku 1951 spojeny s několika unikátními událostmi. Konal se politický proces s pracovníky americké tiskové agentury Associated Press. A také proces s pěti nacistickými válečnými zločinci. Toho léta se také odehrál jeden z nejmasovějších útěků přes želenou oponu.

Normalizační vysílání Československého rozhlasu mělo řadu velmi pozoruhodných segmentů. Rozhodně mezi ně patří pět sérií publicistických pořadů, které vznikaly v zemích, které se podílely na okupaci naší země v roce 1968.