Archiv Plus

Před 15 lety, 27. února 2004, skončilo české a slovenské vysílání Hlasu Ameriky. V 80. letech minulého století šlo o nejposlouchanější zahraniční stanici vysílající v češtině a slovenštině. Mohly za to zajímavé programy i skvělé rozhlasové osobnosti, které je připravovaly.

Prvním lednem roku 1949 začíná v Československu fungovat nové krajské uspořádání. V Moskvě je založena Rada vzájemné hospodářské pomoci, ve Washingtonu pak exilová Rada svobodného Československa. Byl přijat zákon o Jednotných zemědělských družstvech a začínají se konat politické procesy s hrdelními rozsudky.

V letech 1968 a 1969 byla československá cenzura – a nejenom ta v hudební oblasti – paralyzována. Texty řady písní reflektovaly současnost (tedy obrodný proces, okupaci a úplný počátek normalizace) způsobem, který byl v následujícím období v oficiální kultuře nemožný.

Dvacáté výročí tragického činu Jana Palacha inspirovalo ve dnech 15.-21. ledna 1989 týden demonstrací, které výrazně přispěly k aktivizaci širší veřejnosti a pádu komunistického režimu.

Atmosféra ledna 1969 je pro dnešního nepamětníka poměrně těžko představitelná. Něco napoví dobové fotografie a především to, co se linulo z rozhlasových přijímačů bezprostředně po tom osudném odpoledni 16. ledna.

V noci z 20. na 21 srpna 1968 internovala – a následně odvlekla do SSSR – sovětská okupační vojska šest vysokých stranických představitelů. Tři z nich byli ti absolutně nejvyšší – první tajemník ÚV KSČ Dubček, předseda vlády Černík a předseda parlamentu Smrkovský. Také zbylí tři patřili v KSČ mezi reformisty: František Kriegel, Bohumil Šimon a Josef Špaček.

Závěr přelomového roku 1948 u nás přináší systémové kroky v rozvíjení komunistické moci. Národní shromáždění manifestačně schvaluje první pětiletý plán, je posilován kult předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda a v kulturní sféře výrazně dominuje socialistický realismus.

Osmdesát sedm let. Právě tak dlouho čekala na své objevení zapomenutá nahrávka projevu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931. Až doposud měl rozhlas k dispozici všehovšudy jen pět záznamů Masarykova hlasu. Nyní se k nim přidává šestý. Čím je zajímavý? A přiblíží nám z Masaryka něco nového?

Státní svátek 28. října byl komunisty zrušen hned na počátku normalizace. Naposledy se jako volný den slavil v roce 1969. Jako výraz mírné perestrojky v mezích zákona byl obnoven v roce 1988 – k sedmdesátému výročí vzniku Československa (a také k třiačtyřicátému výročí znárodnění a dvacátému výročí federalizace).

Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplným člověkem s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek, na jaře 1968 reformátorem a posléze hlavním představitelem tvrdé linie totalitního režimu.