ArtCafé

Kateřina Přidalová, publicistika, lektorka a zakladatelka platformy Designéři dětem napsala knihu Toto není jenom kniha (2023). Zastavuje se v ní u otázek vizuální gramotnosti, obrací se k dětem, mladému čtenářstvu i vyučujícím. Kunsthistorik, badatel a vysokoškolský pedagog Václav Hájek napsal sbírku esejí Na hraně všednosti (2022), v abecedním pořádku směřuje svou pozornost k banalitám jako je sokl nebo lednička.

Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Urbex je fenomén, který se rozšířil v 80. a především pak v 90. letech. Silná scéna je i u nás, kde se mu věnují stovky nadšenců. Jaké jsou mezi tuzemskými urbexery vztahy? Dostávají se někdy do konfliktů s ochrankou, majiteli objektů nebo policií? A co úrazy a hrozící nebezpečí? A má urbex nějaká pravidla? I o tom do ArtCafé přišli vyprávět Hana Lustig z Urbex & Stories a Václav Žižka, který spravuje stránku Urbex Praha. Do studia si je pozval moderátor Tomáš Klement.

Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se dá dělat kultura udržitelně? A je ukončení činnosti cesta, jak zareagovat na nevyhovující podmínky v kulturní sféře? Spojili jsme se s uměleckou ředitelkou festivalu Luhovaný Vincent, který skončil po třinácti úspěšných sezónách. Kontext doplní ředitelka profesní asociace živého umění Nová síť Adriana Světlíková, popisující závěry konference Culture Get-Together, která se loni na podzim věnovala právě tématu odcházení.

Tyto a mnohé související otázky si klade aktuální číslo magazínu Fotograf zaměřené na fenomén turismu, který je s fotografií od pradávna úzce propojen. Aktuální číslo doprovází výstava ve výloze galerie Fotograf s názvem Teorie turismu. Agáta Hrnčířová hovoří s Markétou Kinterovou, Michalem Šimůnkem a Vojtěchem Märcem.

Čím je mateřství pro uměleckou tvorbu inspirativní? Do ArtCafé Hanky Malaníkové přijala pozvání Olga Škochová Bláhová, scénografka a divadelní antropoložka, věnující se kulturní politice a participativnímu kulturnímu plánování. Její kniha haiku Bezčasí tematizuje zkušenost s péčí o kojence a batole. Pozvání přijala i spisovatelka a ilustrátorka Marie König Dudziaková, která mateřské zážitky shromáždila v knížce Návraty z pískoviště.

Co odvahu vzbuzuje a co ji naopak dusí? Pozvání do ArtCafé přijala letošní držitelka Ceny Thálie v kategorii Alternativní divadlo, britsko-americká performerka Becka McFadden. A také koučka, mentorka, rozhlasová dokumentaristka a scénáristka Eva Blechová, které čerstvě vyšla kniha Divoké nápady v bezpečném prostředí. Mají spoustu společného – odvahu tvořit po svém, žít a pracovat v cizině, tematizovat sám sebe, jít si za svými sny. Pořad připravila Hanka Malaníková.

Les je tajemný, živý a někdy i kouzelný organismus. Jeho neuchopitelná povaha jej činí oblíbeným motivem literatury. Dozvíte se, proč je důležité lesu pozorně naslouchat, jaké nepředvídatelné nástrahy v sobě ukrývá a jakým způsobem pomohl jednomu mladému hrdinovi dospět. Jaké příběhy mají úspěch u nejmenších čtenářů a čtenářek? Hosty Agáty Hrnčířové budou Tereza Anna Tydlitátová, Markéta Pilátová a Jana Čeňková.

Historička Irena Korbelářová působí na Slezské univerzitě v Opavě, věnuje se také experimentální retro gastronomii, dějinám stravování a kulinární kultury. Stojí například za výběrovou encyklopedií Kulinární dědictví Čech, Moravy a Slezska. Milan Svoboda své zkušenosti s památkovou péčí a historií zúročuje ve spojení s kulturní antropologií, otevírá tak vhledy do šlechtické kultury stolování a umění gastronomie.

Kurátorka Tereza Jindrová ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého a členka poroty, kurátorka a teoretička Hana Janečková přiblížily aktuální ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého, která se uděluje každoročně již od roku 1990. Způsob udílení nejvýznamnějšího tuzemského ocenění pro vizuální umělce a umělkyně prošlo pestrým vývojem. Vhled nabízí ArtCafé s Alžbětou Žabovou.

O nočním městě, které prošlo razatní světelnou proměnou spolu s elektrifikací, vypráví kunsthistorička Eva Bendová, spoluautorka knížky Neony a světla reklam (Paseka, 2018). Filip Švácha se věnuje fotografování skla, během studia na Fakultě umění a designu UJEP zkoumal také noční město a jeho světlo. Zároveň příležitostně vede workshopy tzv. světelného graffiti. Oba se zastavují i temných zákoutí, kde vzlíná příšeří.