ArtCafé

Šplouchání termálního bazénu zní v podkresu láskyplného ArtCafé, které se ohlíží za 56. ročníkem MFF Karlovy Vary. Hanka Malaníková natočila rozhovor s režisérem Šimonem Holým o jeho ezoterikou inspirovaném komorním snímku A pak přišla láska…, s americkou režisérkou Sarou Dosa o jejím archivním střihovém dokumentu Erupce lásky a do třetice s čerstvou držitelkou Ceny za režii Beatou Parkanovou o jejím dobovém dramatu Slovo.

Festival současného umění v Uničově, který se koná do 17. července, se letos odvíjí od tématu spirituality a duchovna. Pozvaní umělci a umělkyně prohledávají nemateriálno, vytvářejí tzv. magická místa a zvou na duchovní zážitky. O tom, co konkrétně letos festival na Moravě nabídne, mluví Agáta Hrnčířová s jedním z organizátorů Vojtěchem Janouškem a umělkyněmi Lucií Kramářovou, která se zabývá úzkostnými stavy, a Luisou Prokopovou, která se věnuje tématu Alzheimerovy choroby.

Veronika Pařízková, kurátorka výstavy ECO? a šéfredaktorka CZECHDESIGN, říká, že tuzemská designérská obec si cestu k udržitelnosti stále prošlapává. Jan Kulhánek, designér a výzkumník z Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie na VŠCHT v Praze, podotýká, že spolu s environmentálním dopadem lze analyzovat i udržitelnost ekonomickou, sociální a kulturní. Designér Filip Krampla se výzvami oboru zabývá v praxi i v doktorském studiu, na výstavě je jeho židle lepená pomocí rýže.

Šestý ročník festivalu m3 – Umění v prostoru se letos odehrává na území železnic. Program nabízí instalace, performance, projekce, ale třeba i besedy. Agáta Hrnčířová si pozvala zástupce tří projektů, které se návštěvníkům představí. Erika Velická vytvořila v blízkosti nádraží úkryt s názvem Nádraží jako osa. Umělci Martin Netočný a Epos 257 se věnují výzkumně-performativnímu projektu. Poslední z hostů, indolog a politolog Jiří Krejčík mapuje české i zahraniční nádražky.

Od 4. do 10. července se pražské Studio Alta promění v Dům odpočinku. Kurátor Petr Dlouhý nabízí oázu lenošení a prostor, kde lze odpočinek společně zakusit i reflektovat. V podobném duchu se letos v květnu otevřel veřejnosti v jičínské Jezuitské koleji prostor pro umění a odpočinek zvaný SOL, jehož dramaturgyní a kurátorkou je Valentýna Šatrová. Odpočinku jako tvůrčí inspiraci se v rámci ansámblu Prague Quite Music Collective věnuje také skladatel a režisér Ian Mikyska.

Liberecký knihkupec a kulturní hybatel Martin Fryč má k regionální literatuře vřelé pouto. Mezi autory jeho srdce patří Miloslav Nevrlý. Básník a nakladatel Michal Štěpánek vydal ve svém nakladatelství LUX antologii regionální poezie: Básníci Strakonicka. A má v plánu na ni navázat. Ivo Kareš z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích popisuje portál Kohoutí kříž, který patří šumavské německé literatuře. Kde se protnou příběhy regionů?

Multižánrový festival Luhovaný Vincent se koná od 23. do 26. června v moravských Luhačovicích. Program letošního ročníku provází téma „přes čáru“. Cílem je propojovat svět návštěvníků a místních, ale i se zaměřit na spojující body ve společnosti, jako je rozvoj empatie a spolupráce. Hosty ArtCafé Alžběty Žabové jsou umělkyně Natálie Pleváková, která pro program festivalu vytváří zvukovou instalaci na míru, a organizátorky Magdalena Petráková a Nela Klajbanová.

Fake Gucci studio je kolektiv mladých umělců a zároveň sdílený ateliér, který najdete ve starém vybydleném bytě v centru Prahy. Kromě klasického ateliéru slouží i jako místo pro setkávání, výstavní prostor nebo prodejní galerie. Jak vypadá tvorba Fake Gucci studia a jakou roli hraje v tvorbě umělců prostor a kolektiv? Jakub Vinařický se vydává přímo do ateliéru za malířkou Julií Stavianis Špačkovou, fotografkou Viktorií Macánovou a kurátorkou Editou Hornovou.

Výstava s názvem Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy se věnuje roli fotografie v postmediální době. Návštěvník se setkává s odlišnými formáty od objektů až po mobilní aplikace. Hosty ArtCafé Jitky Kostelníkové je autorka konceptu kurátorka Jitka Hlaváčková, fotografka a spoluzakladatelka ScreenSaverGallery Barbora Trnková a teoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka Andrea Průchová Hrůzová.

Květinářství Plevel vznikalo jako umělecký projekt, Efemér zase vznikl z nápadu pracovat s květinami ekologicky a s jinou estetikou, než bylo u řezaných květin běžné. V čem spočívá ekologické květinářství? Jak to vypadá, když se ze zahrádkaření stává umělecký projekt? O květinách a umění si povídá Agáta Hrnčířová se zakladatelkami projektů Plevel a Efemér Beatou Melka Alexovou a Lucií Králíkovou. Plán na poutní queer zahradu představuje umělkyně a pedagožka Barbora Lungová.