Vánoční svátky mohou být i časem pro hororové a strašlivé příběhy, rodinné historky z minulosti nebo inspirativní příběhy, kde vystupují hraví kocouři, hodní skřítkové nebo i kominík bez knoflíku. S Markétou Kachlíkovou se zastavujeme nad knihou Sancta Familia, Alena Pokorná z Arga otevírá Příšerné vánoční příběhy, Pavla Nejedlá z Hostu upozorňuje na Sněhovou sestřičku a Pavel Pecháček v rozhovoru se Šárkou Jančíkovou vypráví o antologii Šťastné a hrůzostrašné.

Vánoční svátky mohou být i časem pro hororové a strašlivé příběhy, rodinné historky z minulosti nebo inspirativní příběhy, kde vystupují hraví kocouři, hodní skřítkové nebo i kominík bez knoflíku. S Markétou Kachlíkovou se zastavujeme nad knihou Sancta Familia, Alena Pokorná z Arga otevírá Příšerné vánoční příběhy, Pavla Nejedlá z Hostu upozorňuje na Sněhovou sestřičku a Pavel Pecháček v rozhovoru se Šárkou Jančíkovou vypráví o antologii Šťastné a hrůzostrašné.

Josef Sedloň připravil pravidelný průřez deskami ze zahraniční alternativní hudby. V pořadu zní ukázky z nových desek například od britského elektronického projektu Rival Consoles, novozélandské ambient-folkové hudebnice a zpěvačky Birds of Passage nebo německého klavíristy a skladatele Nilse Frahma a dalších.

A je úkolem kulturního publicisty vzdělávat publikum? Hanka Malaníková zpovídá novináře Jana H. Vitvara, kurátorku Šárku Zahálkovou z pardubické GAMPy a vedoucího Oddělení rozvoje publika Národní galerie v Praze Oldřicha Bystřického. E-mail: [email protected].

S Michalem Pařízkem diskutuje o dopadech nucené uzávěry Marek Lakomý z pražské MeetFactory, Matwe Kaščák z bratislavské Nové Cvernovky a Martin Kontra, zastupující pražské kluby Fuchs2 a Bike Jesus. „Těšíme se na jaro,“ shodují se hosté a chválí funkční ekosystémy v prostorech, o které pečují, pochopení návštěvníků i své týmy. Kulturní profesionálové také zmiňují, že současná vlna koronaviru překvapila politickou reprezentaci podobně jako „silničáře tradiční sněhová nadílka.“

Dialogické jednání s vnitřním partnerem je sebezkušenostní tvůrčí disciplína, kterou od 60. let rozvíjel autor, herec a psycholog Ivan Vyskočil a která se vyučuje na Katedře autorské tvorby a pedagogiky (KATaP) pražské DAMU. Katedru založil profesor Vyskočil v roce 1992. Současná vedoucí KATaP Hanka Malaníková a pedagog a herec Alexander Komlosi diskutují o tom, čím je tato psychosomatická disciplína aktuální i dnes a jak ji lze rozvíjet v zahraničním kontextu.

Kolektivní monografie Tělo 3.0: Exotizované, změněné, zhroucené navazuje na tři předcházející tituly. Celou řadu dává dohromady kulturní antropolog a kulturolog Martin Soukup, který se v Těle 3.0 věnuje tělům strženým koloniální mocí. Do knihy přispěla i Magdaléna Ezrová, porodní asistentka a doktorandka FSS UK, která zkoumá kulturní rámce porodu a ženské sexuality. Filosof Ondřej Švec z FF UK přispívá v ArtCafé do diskuse o těle a moci komentářem z filozofické perspektivy.

ArtCafé Jitky Kostelníkové reflektuje tuzemský vývoj čtenářské gramotnosti dětí i náctiletých. Schopnost porozumět textu, a to nejen odbornému, a umět s ním pracovat, může mít zásadní vliv na studijní cestu dětí i jejich zapojení do společnosti. Tereza Booth (PIŇATA), Julie Dominika Zemanová (Mravenčí chůva) a Irena Poláková (Čtenářské kluby, Nová škola) představují projekty, které rozvíjí vztah mladých čtenářů ke čtení mimo formální vzdělávání, a přidávají i knižní tipy.

Režisér Dušan D. Pařízek se vrací do Prahy s novou inscenací o dvou částech stojících na textech dramatika Handkeho: Zdeněk Adamec + Sebeobviňování. Premiéra proběhla 2. prosince v Divadle Na zábradlí. První část, Sebeobviňování, v překladu Jitky Bodlákové, přináší konfrontační text o moci jazyka a je uváděna mimo prostor divadla – v Betlémské kapli. Druhá část inscenace, vycházející z textu s titulem Zdeněk Adamec, zazní v překladu Petra Štědroně přímo v budově divadla.

V roce 2019 uspořádala kurátorka Jitka Hlaváčková v Galerii hlavního města Prahy výstavu Zvuky kódy obrazy, která představovala průřez dějinami zobrazení zvuku. Letos vyšla v nakladatelství ArtMap stejnojmenná kniha, která koncept výstavy rozšiřuje. Třináct teoretických textů doplňují medailony padesáti autorů, kteří se věnovali experimentu se zvukem, sonifikaci obrazu nebo vizualizaci zvuku. Publikaci představují autoři statí Jitka Hlaváčková, Anna Kvíčalová a Martin Flašar.