Bruselská setba

Podíl průmyslu na HDP v Česku se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %. Ovšem průměr Evropské unie je výrazně níže: v roce 2024 to bylo jen 14,3 %. Cílem Evropské komise je průměrný podíl průmyslu navýšit na 20 % do roku 2035. Prostředkem k tomu má být čerstvý návrh Industrial Accelerator Act, který má posílit evropský průmysl a zároveň urychlit jeho dekarbonizaci. Nejde to proti sobě? A nakolik je to vůbec realistické?

V Poslanecké sněmovně nyní leží zákon, který přebírá novou evropskou směrnici o konfiskaci majetku. Státu má umožnit zabavovat (slovy zákona „odčerpat“) majetek nevysvětleného původu – a to i bez odsouzení za konkrétní trestný čin. Původně mělo jít hlavně o majetek pocházející z mezinárodního organizovaného zločinu a praní špinavých peněz, jenže českou legislativní kreativitou přibyla řada dalších paragrafů. Panují proto silné obavy z možného zneužití takového zákona. Podle všeho oprávněné.

I když obrana zůstává v Evropské unii převážně národní záležitostí, od roku 2022 – po ruské invazi na Ukrajinu – je patrné prohlubování spolupráce na úrovni EU, zejména v průmyslu a celkové snaze o vojenskou připravenost. Jak to tedy přesně je s obrannou politikou v rámci EU?

V EU je 27 států a tak i 27 právních režimů. Pak je tu ale i 28. režim – respektive jeho idea. Cílem je vytvořit dobrovolný právní rámec, který bude fungovat vedle stávajících 27 národních předpisů a má usnadnit podnikání na vnitřním evropském trhu.

V Bruselu se chystá největší úprava pravidel ochrany osobních údajů od zavedení GDPR. Návrh reformního balíčku EU Digital Omnibus - digitální omnibus počítá i se zjednodušením řady povinností pro firmy, včetně využívání osobních i citlivých údajů při trénování umělé inteligence.

Systém emisních povolenek EU ETS2, který má rozšířit zpoplatnění emisí CO2 i na paliva a vytápění pro běžné spotřebitele, byl silným předvolebním tématem a zůstal jím i po volbách. Nastupující vláda Andrejem Babišem avizuje, že směrnici do českého práva neimplementuje. Jaké právní a finanční důsledky takový krok může mít?

Obaly z koupeného zboží vnímáme jako něco zbytečného – co hned vyhodíme. V roce 2022 to jen v EU bylo přes 186 kilogramů obalového odpadu na osobu, z toho 36 kilogramů tvořily plasty.n Změnit to má nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Mimo jiné zapovídá zbytečnou přepravu vzduchu, požaduje maximální recyklaci, zakazuje některé jednorázové plasty a na indexu budou třeba i kávové kapsle.

Na Evropská unie se často popisuje jako na upadající velmoc, příliš byrokratická, přeregulovaná, málo akceschopná. Jenže – co když je i v té regulaci síla a světový vliv? Pojem „bruselský efekt“ upozorňuje právě na to, že Evropská unie – díky své velikosti trhu, přísným standardům a regulační kapacitě – prosazuje legislativu nejen uvnitř svých hranic, ale úspěšně ji vnucuje třetím zemím i velkým globálním firmám.

V aktuálním víceletém rozpočtu na roky 2021 – 2027 pracuje Evropská unie s celkovou sumou přesahující dva biliony eur. To je zhruba 25 ročních rozpočtů Česka. Realitu doby, kdy stávající víceletý finanční rámec vznikal, ilustruje položka v kapitole bezpečnost a obrana: bylo to tehdy pouhých 16,4 miliardy eur. Jak ale bude vypadat rozpočet na roky 2028 – 2034, který se nyní připravuje? Co to obnáší, co to bude znamenat pro Českou republiku a jak rozpočtové plány můžeme ovlivnit?

Rada Evropy, jejímž členem je i Česko, přijala novou úmluvu na ochranu advokátů, kteří čelí rostoucím hrozbám, útokům a zastrašování, zejména v zemích jako Turecko, Maďarsko či Polsko. Proč je tato úmluva klíčová nejen pro právníky, ale i pro občany? Jak může pomoci chránit principy právního státu i u nás?