Bruselská setba

Evropská komise letos v červnu představila EU Space Act, Evropský vesmírný zákon, který má sjednotit pravidla pro vesmírné aktivity v EU. Cílem je zajistit „bezpečnost, udržitelnost a posílit postavení evropského vesmírného sektoru na světové scéně“. Škála zákona je široká – od ochrany před vesmírným odpadem po kybernetickou bezpečnost satelitů; zákon chce také usnadnit podnikání v oboru firmám a startupům.

Emisní povolenky se silně propisují do ceny elektrické energie pro koncového zákazníka. Z jejich výnosů se ale platí i různé populární dotace typu zelená úsporám. Jenže tu máme i novou evropskou směrnici EU ETS II, kdy povolenky cíleně dopadnou na domácnosti a jejich výdaje třeba na vytápění nebo nákup pohonných hmot. O co přesně jde a zda to lze ještě zvrátit probereme v dnešní Bruselské setbě.

Na konci května se jeden český odpůrce evropského „zeleného šílenství“ rozhodl, že další nápad z Bruselu už bez svého kritického komentáře nenechá. Nezamířil však na některou z populárních sociálních sítí, ale do pro Čechy jen málo probádaných vod: na stránky Evropské komise, kam je možné psát veřejné připomínky k nařízením a směrnicím, které jsou teprve ve fázi ideového záměru.

Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatření skutečně dávalo smysl, by jej ale zákonodárci měli doplnit a dopracovat.

Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatření skutečně dávalo smysl, by jej ale zákonodárci měli doplnit a dopracovat.

Svítit, topit, vařit – považujeme to za samozřejmé, ale úplně samozřejmé to není. Asi nepřekvapí, že i obor energetiky nějakým způsobem Evropská unie na společném trhu upravuje a reguluje. Třeba prostřednictvím revize nařízení původem z roku 2011 REMIT II a týká se „integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií“. Cílem je posílit dozor nad energetickými trhy v EU, reagovat na problémy, jakými byla energetická krize vyvolaná ruskou válkou proti Ukrajině či na vývoj nových technologií…

Otázka na výši platu, dotaz „kolik bereš“, byla vždy považována za poněkud nevhodnou, někdy dokonce i smluvně zakázanou. Jenže právě na tohle, respektive na rovné odměňování mužů a žen a obecně princip „za stejnou práci stejné peníze“, míří unijní směrnice o transparentnosti odměňování. Ta mimo jiné dává zaměstnancům nárok ptát se svých zaměstnavatelů na to, kolik berou kolegové na stejné pozici a proč.

Název „nařízení o odlesňování“ (EU Deforestation Regulation) může působit trochu zmatečně: ve skutečnosti jde o snahu bránit odlesňování, především kácení a vypalování deštných pralesů. Evropa ovšem žádné takové pralesy nemá, proč by se tedy Evropská komise měla zabývat odlesňováním někde na druhé straně zeměkoule?

Evropská unie se v poslední době snaží reagovat na geopolitické změny a provádí úpravy v dosud klíčových legislativních pilířích Green Dealu, naposledy pod hlavičkou takzvaného Omnibus balíčku. Jde jen o technické úpravy, nebo to odráží hlubší změny v prioritách EU v reakci na ekonomické, politické a globální tlaky? Probereme v dnešní Bruselské setbě.

Vypadá to, že si v Bruselu všimli, že se v Evropě poněkud mění vítr – a vzali si k ruce kompas: Kompas konkurenceschopnosti. V něm Evropská komise slibuje změny v ekonomickém směřování EU, podporu inovací, energetické bezpečnosti i snížení byrokracie. Dá se to brát i jako přiznání, že jsme došli se záplavou regulací a opatření do slepé uličky, z níž chceme ven?