Zaštupovat si děravé ponožky, opravit televizi, kutit něco v motoru auta… Kdysi bylo běžné si věci opravovat, dnes se staré a porouchané obvykle vyhodí, koupí se nové. Proti tomuto trendu jde nedávno přijatá evropská směrnice o „povinnosti zajistit opravy zboží“: Right to Repair Directive...

Část agendy, kterou by měl mít v Evropské komisi na starosti český eurokomisař Jozef Síkela, se týká ekonomické bezpečnosti Evropy a toho, aby EU měla dostatek kritických nerostných surovin důležitých pro vývoj a výrobu moderních technologií a digitalizaci. Vznikl kvůli tomu akt o kritických surovinách, který je v EU účinný už od letošního května. Cílem je i to, aby Evropa nebyla závislá na jejich nákupu od režimů a zemí jako je Rusko a Čína.

V Česku se výrazně rozšíří okruh institucí a soukromých firem, které patří na seznam kritické infrastruktury. „Jde o poskytování služeb, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, hospodářských činností, veřejného zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí. A to je v principu základní důvod existence státu,“ shrnuje Kamil Blažek, advokát a partner právní kanceláře Kinstellar.

Útoků v kybernetickém prostoru přibývá: jsou součástí válečných konfliktů, formou terorismu i kriminality. Opakují se případy, kdy kyberútoky ochromí chod firem, napadají i klíčovou infrastrukturu státu. Nově důraz na kybernetickou bezpečnost nařídí širokému okruhu firem zákon; jen v Česku půjde o zhruba šest tisíc subjektů.

Lhát se nemá – ani o tom, že jsou firmy a jejich výrobky „zelené“. Greenwashing bude v EU zakázaný. Zákoutí nové směrnice vysvětluje v rozhovoru s Robertem Břešťanem (HlídacíPes.og) partner právní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek.

Obraz debat před volbami do Evropského parlamentu se často nese v duchu nesplnitelných slibů, co bude „až nás zvolíte do Evropského parlamentu“ a jak už nedovolíme „zlému Bruselu“ kazit to dobré a krásné v české kotlině. „Nic v Bruselu se nepeče tajně a za zády členských států,“ dozvíte se v Bruselské setbě.

Vesmír není jen nekonečný prostor, ale i oblast, k níž směřují politické, technologické, byznysové i vojenské plány řady zemí světa. Také Evropská unie vesmír považuje za zásadní pro další technologický rozvoj i svou bezpečnost a snaží se dojít k dohodě o využívání vesmíru. Jak v rámci EU, tak ve vztahu k třetím zemím.

AFIR, nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva: všechny členské státy EU mají zajistit, aby nabíjecí infrastruktura pro elektrické vozy byla už do roku 2025 k dispozici na hlavních tazích v EU každých šedesát kilometrů. A stavět musejí třeba i plnící stanice na vodík.

Dnešní téma? Velké firmy budou muset prověřovat spolupracující firmy a dodavatele kvůli jejich vztahu k ochraně životního prostředí, či s ohledem na to, zda nevyužívají dětskou práci nebo třeba otrockou práci Ujgurů. Jde o takzvanou due diligence směrnici, tedy směrnici o odpovědnosti za dodavatelský řetězec nazývanou též zkratkou CS3D, která je před schválením v Evropském parlamentu.

Téma Green Dealu, Zelené dohody, se ve veřejném prostoru stále vrací. Nejčastěji jako otloukánek – tu od protestujících zemědělců, tu od milovníků spalovacích motorů, případně od Andreje Babiše, navzdory faktu, že to byl on, kdo jako premiér Green Deal za Česko podepsal. Co to tedy ten Green Deeal je – a jde zrušit, jak by si leckdo přál?