Bruselská setba

Už rok v plném rozsahu platí evropské nařízení o digitálních službách. Jeho snahou je mimo jiné regulovat činnost velkých platforem jako je Facebook, X, Tik Tok nebo Instagram – i s ohledem na to, aby se na nich nešířil nelegální či „jinak škodlivý“ obsah. O nařízení a jeho vymáhání se nyní hodně mluví v souvislosti s kampaní před německými parlamentními volbami či s ohledem na zrušené první kolo rumunských prezidentských voleb.

To, co účinně zafungovalo ve Spojených státech, tedy rozpumpování ekonomiky podporou inovativního průmyslu spojeného s čistými technologiemi, by ráda v rámci svých pravidel zopakovala i Evropská unie. Pomoct k tomu má Net Zero Industry Act, tedy nařízení na „podporu technologií pro nulové čisté emise“. To znamená finanční podporu fotovoltaiky, tepelných technologií, baterií, vodíkových technologií, bioplynu, ale i jádra. A výčet tím nekončí.

Když se hledají příčiny toho, proč Evropská unie zaostává v konkurenceschopnosti či v investiční přitažlivosti za Spojenými státy, často se mluví o kapitálových trzích. Zatímco v USA si firmy běžně chodí pro kapitál právě prostřednictvím emise akcií, v Evropě to pořád není zvykem.

Evropská unie si začala hlídat to, aby firmy ze třetích zemí nevyužívaly na evropském trhu nedovolenou podporu svých vlád. Jde o nařízení „o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh“. Ty donedávna – ke škodě evropské ekonomiky – žádným omezením nepodléhaly. Opatření se v praxi již běžně používá, jak se nedávno přesvědčila například i tuzemská PPF. A svou roli hraje takzvané FSR (Foreign Subsidies Regulation) i v ostře sledované dostavbě Dukovan.

Od začátku prosince začala v novém složení fungovat Evropská komise. V jejím čele má být na dalších pět let opět německá křesťansko-demokratická politička Ursula von der Leyenová. Evropské komisi ale bývá často vyčítaný demokratický deficit; označuje se za nevolený orgán, který přitom pořád něco nařizuje a diktuje…

Zaštupovat si děravé ponožky, opravit televizi, kutit něco v motoru auta… Kdysi bylo běžné si věci opravovat, dnes se staré a porouchané obvykle vyhodí, koupí se nové. Proti tomuto trendu jde nedávno přijatá evropská směrnice o „povinnosti zajistit opravy zboží“: Right to Repair Directive...

Část agendy, kterou by měl mít v Evropské komisi na starosti český eurokomisař Jozef Síkela, se týká ekonomické bezpečnosti Evropy a toho, aby EU měla dostatek kritických nerostných surovin důležitých pro vývoj a výrobu moderních technologií a digitalizaci. Vznikl kvůli tomu akt o kritických surovinách, který je v EU účinný už od letošního května. Cílem je i to, aby Evropa nebyla závislá na jejich nákupu od režimů a zemí jako je Rusko a Čína.

V Česku se výrazně rozšíří okruh institucí a soukromých firem, které patří na seznam kritické infrastruktury. „Jde o poskytování služeb, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, hospodářských činností, veřejného zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí. A to je v principu základní důvod existence státu,“ shrnuje Kamil Blažek, advokát a partner právní kanceláře Kinstellar.

Útoků v kybernetickém prostoru přibývá: jsou součástí válečných konfliktů, formou terorismu i kriminality. Opakují se případy, kdy kyberútoky ochromí chod firem, napadají i klíčovou infrastrukturu státu. Nově důraz na kybernetickou bezpečnost nařídí širokému okruhu firem zákon; jen v Česku půjde o zhruba šest tisíc subjektů.

Lhát se nemá – ani o tom, že jsou firmy a jejich výrobky „zelené“. Greenwashing bude v EU zakázaný. Zákoutí nové směrnice vysvětluje v rozhovoru s Robertem Břešťanem (HlídacíPes.og) partner právní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek.