Ve vybraných rozhlasových archivních záznamech se vypravíme do zimní historie třeboňského zámku a připomeneme jeho třináctou komnatu.

Říká se, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. V Plešovicích, nedaleko jihočeské Zlaté Koruny, je svět opravdu malý. Místní obyvatel Jiří Bauer si tam totiž na své zahradě postavil před několika lety svůj vlastní svět. A ačkoli už náš svět opustil, své dílo nechal volně přístupné pro všechny zájemce.

Třiadvacetiletá studentka Anežka Pecháčková z Debrníku na Táborsku se rozhodla poněkud netradičně přispět českobudějovickému centru Arpida, které pomáhá hlavně dětem se zdravotním postižením. Vydala se na Nový Zéland, kde chce pěšky urazit tři tisíce kilometrů, a lidé si mohou adoptovat jednotlivé části její cesty za libovolnou částku.

Osobnosti nechávají nahlédnout na svá oblíbená místa. Herečka a moderátorka Tereza Bebarová, známá třeba z cukrářské soutěže Peče celá země, může inspirovat svými procházkami, které má tak ráda. K poslechu zve Mirka Nezvalová.

V šumavské obci Srní se pro veřejnost otevřel Dům Karla Klostermanna, který návštěvníkům přibližuje svět známého šumavského spisovatele a jeho příběhů. Zrekonstruovaná budova bývalé fary se proměnila v moderní návštěvnické centrum se stálou expozicí. Místo spojuje literaturu, přírodu i služby pro turisty.

„Včely jsou v úlu stále svým způsobem aktivní. Spotřebovávají cukerné zásoby, které si přes léto nanosily. V ideálním případě med. Pakliže jim med včelař vzal, tak ho zpravidla doplňuje nějakým roztokem cukru. Při spotřebě cukerných zásob včely vyrábějí teplo, aby neuhynuly mrazem. Zahřívají své hnízdo na potřebnou teplotu,“ vysvětluje Richard Těhník z Českého svazu včelařů.

Jihočeský kraj přivítal v první polovině roku 2025 bezmála půl milionu návštěvníků, což je historicky nejvíce. Vysoký byl i počet přenocování v regionu. Právě fakt, že zde turisté stráví jednu a více nocí, je pro ubytovatele klíčovým úspěchem. Jihočeská centrála cestovního ruchu na to chce navázat i v aktuálním roce. Kromě tradičních hostů z Asie nebo Německa a Rakouska se zaměří i na Poláky nebo Maďary.

Podle studií jsme za den schopni přijmout 300 informací. Zapomínání je obranný mechanismus našeho mozku, abychom nebyli přehlceni nedůležitými informacemi, ale v okamžiku, kdy začneme zapomínat důležité věci, už to pořádku není.