Z jeho pera vzešel námět na populární seriál Hospoda nebo na pohádku Škola princů. Píše knihy pro děti i dospělé, ve kterých nesmí chybět vtip. Nedávno mu vyšla kniha Hotel a MY, kde popisuje radosti i strasti hoteliéra, kterým se sám na osm let zničehonic stal.

Únikové hry jsou fenoménem, který se u nás objevil poměrně nedávno. Objevují se i venkovní, ale nejznámější jsou ty, kdy je skupina lidí zavřená v nějakém prostoru a plněním úkolů se snaží dostat ven. Jednu takovou únikovku vymysleli ochotníci z Ledče nad Sázavou na Vysočině a umístili ji do podzemí hradu.

Sklízení plodů ze zahrádky a jejich zpracování přináší radost mnoha lidem. Právnička Jana Pavlůsková tomu propadla natolik, že se svými marmeládovými výtvory dokonce objíždí potravinářské výstavy. A její ovocné směsi jsou skutečně netradiční, obsahují třeba prosecco nebo portské víno.

V době před padesáti lety, ale ono to vlastně platí i dnes, byl jedním z atributů krásy opálený odstín kůže. Všichni se pekli na slunci celé dny.

Na samém počátku 15. století se v písemných pramenech začíná zmiňovat ves Vlkančice. Tvořila vlastně část mnohem starších Chotovin na Táborsku, s nimiž nakonec o více než sto let později splynula.

Parní mašina s vlasteneckým pozdravem NA ZDAR na přídi slavnostně opustila tovární bránu 28. dubna 1900. Byla předána do provozu Rakouským státním drahám jako první česká lokomotiva – do té doby totiž brázdily koleje vlaky tažené lokomotivami vyrobenými mimo naše území.

Od první replantace prstu v českobudějovické nemocnici uplynulo třicet let. Dnes má největší zdravotnické zařízení v kraji své vlastní replantační centrum, které je jedním z pouhých tří v republice. U prvního přišití palce na ruce byl tehdy i Vladimír Mařík, primář oddělení plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice.

Jeho vystoupení se neobejdou bez hitů jako Má svůj den nebo Mám rád vůni tvý kůže, nicméně sólovou dráhu teď omezil. Jezdí s uskupením 4 Tenoři a nedávno s nimi vystoupil v legendární Carnegie Hall.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.