Člověk postupem let dospěje do věku, kdy by ho nečekané překvapení mohlo i zabít. Aby neriskoval infarkt, poslouchá pořád stejnou hudbu, jezdí na dovolenou na stejná místa, každé Vánoce dává svým blízkým vždy stejné dárky. Utvrdil se v názoru, že když už jednou něco funguje, není důvod to měnit.

Královské město Tábor coby „bašta“ nekatolického vyznání vzalo za své záhy po kapitulaci města 18. listopadu 1621. O přivedení zdejších obyvatel zpět do lůna katolické církve se od roku 1640 starali i příslušníci řádu bosých augustiniánů z Prahy.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Táborské divadlo, nesoucí jméno místního rodáka, hudebního skladatele Oskara Nedbala, patří už po desetiletí díky své nápadité a originální dramaturgii k vyhlášeným scénám. Svůj vlastní soubor sice nemá, ale systematicky nabízí to nezajímavější z tuzemského divadla.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.

Zajímavé astronomické úkazy přinese rok 2026. Asi nejvýznamnější bude podle jihočeské astronomky Jany Tiché zatmění Slunce, které nastane 12. srpna. Jako úplné bude pozorovatelné ze severního Španělska, části severního Portugalska, části Islandu a v Grónsku.

Spisovatelku Evu Tvrdou zajímají nelehké osudy žen. Děj svých románů zasazuje nejčastěji do Slezska dvacátého století a její tituly jako Na odvrácené straně nebo Dědictví jsou plné nejednoznačných hrdinek. Zaujalo to Knižní hlídku. Dále rubrika představuje novinky na literárním trhu, například monografii Vladimír Menšík: Život, film, divadlo nebo novelu Viadukt.

Připomeňte si bronzový recept roku 2025: Dvoubarevné tvarohové řezy. Jak vznikla šlehačka a jak ji dokonale vyšlehat? Ladislav Špaček poradí s krájením a konzumací knedlíků podle etikety a herečka Sabina Remundová se přizná, kolem čeho doma v kuchyni chodí s bázní.

Knedlíky jsou specificky české jídlo. Když cizinci ochutnávají knedlíky, tak jsou z toho trošku nervózní, protože nevědí, jak s nimi zacházet. Jak se mají správně jíst, jak je krájet a můžeme je v omáčce pěkně omatlat?

Možná vás překvapí, že v pořadu s názvem Cesta k uzdravení se budeme tentokrát věnovat paliativní péči. Ale právě paliativní péče ukazuje, že uzdravení nemusí přinášet jen zmizení nemoci, ale také klid, úlevu od bolesti, narovnání vztahů i možnost být doma. Nějaký čas byla v péči paliativního oddělení i Marta Skarlandtová.