Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu, kdy kloub ztuhne a už si ani neodemknete.

Na dotazy posluchačů odpovídá živě ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice zahradník Pavel Chlouba. Moderuje Hanka Šoberová.

Máme dva syny, letos jim bylo dvanáct a devět roků. Odmalička vždy před Vánoci píšou dopisy Ježíškovi. Nejdřív to byly těžko rozeznatelné dětské čmáranice. Postupem času se jejich obrázky zlepšovaly. V posledních letech pak grafická znázornění dárků ustupují psanému textu.

Jedeme-li z Českých Budějovic do Českého Krumlova, naproti Třebonínu se po pravé straně silnice zdvihá kuželovitá hora. A jedeme-li v opačném směru, máme ji po levé ruce. Jmenuje se Věncová hora, ale vlastně nedopatřením.

Vaječný koňak má kořeny své tradice ve středověké Anglii. Jeho předobrazem byl nápoj, který se připravoval z vína či piva, smetany, cukru, vajec a chleba či ovsa na zahuštění. Angličtí mniši si jej ve 13. století údajně dělali z vajec a fíků.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Jak naši předci slavili Vánoce? Mnohé nám prozradí zápisky učitele Josefa Žipka, který do roku 1910 působil v Řepici na Strakonicku. Sepsal i zdejší kroniku. Poté byl učitelem ve Štěkni a roku 1930 mu v časopise Český lid vyšla práce o Vánocích na Řepicku.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.