Pohon vlaků doznal na přelomu 19. a 20. století dramatických změn. Po krátké epizodě s tažnými koňmi na dlouhou dobu železnici kralovalo uhlí a pára. Nástup elektřiny byl ale nezastavitelný.

Obyčejný kámen, nebo vzácný minerál? Tuto otázku si velmi často klade amatérský mineralog Ondřej Štěpánek. Takřka každou volnou chvíli věnuje hledání hornin v přírodě. O nadcházejícím víkendu navíc v Bechyni na Táborsku pořádá burzu minerálů.

Také na středočeský hrad Kokořín přišla řeč v pořadu Kořeny. Jednu z posluchaček totiž zajímalo, zda rodina Špačkova, které byla památka navrácena, má skutečně něco společného se Soběslaví na Táborsku, jak se dočetla.

V 90. letech založil agenturu na české rekordy, která dodnes úspěšně funguje. Zapsáno jich má více než 10 000. K prezentaci rekordů slouží pelhřimovské muzeum, kde můžete vidět například věž ze špaget nebo největší polévkový hrnec o objemu 2 300 litrů.

Hlinsko a jeho blízké okolí v Pardubickém kraji se může pochlubit celou řadou poznávacích i oddychových tras. Jednou z nejmladších je Matulova stezka, na které objevíte krásná romantická zákoutí. V minulosti to ale přitom byla místa velké lidské dřiny. Ostatně o tom všem se dozvíte přímo na stezce, kde se střídají lesní cesty, planiny, vyhlídky i nová odpočinková místa.

Chovatelé v Holicích na Pardubicku patří k nejuznávanějším v republice. Každoročně se tam konají celorepublikové chovatelské výstavy.

Pokrok nezastavíš ani v chovu zvířat. Důkazem je autonomní kurník. Pro slepice je luxusním hotelem, pro chovatele znamená úsporu času i peněz. Sám se pohybuje na pastvině, reguluje teplotu, postará se o krmení a komfort. Technickou vymoženost už používají chovatelé ve Spojených státech amerických a Kanadě. V Evropě mohli lidé autonomní kurník poprvé obdivovat na letošním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Poslední dobou přibývá hlášení o dotěrných zvířatech narušujících náš poklidný domov. Možná máme být rádi za přírodu kolem nás, ale není to tak vždy.

První legislativní předpis týkající se vedení obecních kronik vznikl už v roce 1835. Jednalo se o guberniální nařízení s platností od 1. ledna 1836, které přikazovalo všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu, a to v německém, nebo latinském jazyce.