Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Láska Hany a Jiřího se zrodila na tanečním parketu v roce 1970. Manželským slibem ji stvrdili před 51 lety. Zažili i krušné chvíle, kdy se báli o život dcery, ale i jeden o druhého.

85. narozeniny oslavil astronom a geodet Jan Vondrák, který se zabývá takzvanou geodetickou a fundamentální astronomií. „To znamená ty úplné základy astronomie – počítání oběhu Země kolem Slunce, velmi přesné polohy Země, oběhu Měsíce, případně planet, rotace Země kolem své osy,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Číše Petra Voka je ocenění, které uděluje Jihočeský klub Obce českých spisovatelů regionálním autorům. Letos ho na českobudějovické radnici převzala Jaroslava Pixová, spisovatelka a nakladatelka, která žije v Putimi na Písecku. Byla u toho Knižní hlídka. Dále pořad představuje novinky na literárním trhu, třeba titul Jednou to tu bude tvoje nebo napínavý román s prvky thrilleru Montana.

Soutěžní recept: Domácí tartaletky od Dominiky Moldashlové. Rada z etikety: Jak jíst hranolky. Cukrovarnictví u nás ovlivnil slavný vojevůdce Bonaparte.

Hranolky jsou velmi oblíbenou přílohou. Ve fastfoodech běžně dostaneme pytlík hranolků, ale také při stolování v restauraci si je můžeme objednat jako přílohu k masu, ke steaku.

Hlavní postavou tohoto skutečného příběhu moderní medicíny je paní Ivona, která prošla onemocněním zvaném lymfoblastický lymfom. Jde o onkologické onemocnění krvetvorby. Nyní je v remisi a nemoc je u ní bezpříznaková. I díky její silné vůli a skvělé péči profesora Michaela Doubka z interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Celý Vltavín věnujeme návštěvě takzvané Kendeho vily v Českých Budějovicích. Dům si po první světové válce nechal postavit podnikatel Viktor Konrad. Nyní je kulturní památkou a připomínkou pohnutých událostí minulého století.

Historie cukrovarnictví na našem území mělo v 19. století silnou základnu v podobě více něž 400 cukrovarů, které denně dokázali zpracovat až 180 tun cukrové řepy. Dnes z původních stovek cukrovarů zůstalo jen sedm, ale Česko je ve výrobě cukru stále soběstačné.