Jednou z nejstarších celistvě dochovaných architektonických památek v České republice je rotunda svatých Petra a Pavla ve Starém Plzenci.

Nová místa pro koledníky i nová oficiální hymna. Jubilejní pětadvacátý ročník zahajuje Tříkrálová sbírka. Dobročinná akce je tradičně spojená se začátkem roku, lidé mohou přispět různými způsoby.

Obojí je správně, je to jedno ze dvou českých národních plemen slepic. Bylo vyšlechtěno po 2. světové válce na Šumavě – odtud oficiální název. Lidový název zlatuška zase odkazuje na zlatou barvu, kterou se tyto slípky honosí a navíc ji mají zdobenou černým stříkáním. Kohout je barevnější, k základní zlaté má přidanou i zrzavou a černý ocas, stejná je stvolová kresba na závěsech krku a ocasu.

Okrasné keře typu túje, jalovec nebo cypřiš už nejsou v módě. Lidé mají zájem o tzv. živé zahrady, které nabízejí nejen krásu, ale i plody plné vitamínů.

Vrch Plešivec v Brdské vrchovině se tyčí do nadmořské výšky 654 metrů nedaleko městyse Jince. Turisté se na něj vydávají jak kvůli nezaměnitelným výhledům, tak pro jeho mystičnost. Podle pověstí se něm objevil drak i ďábel a konat se tam měly i slety čarodějnic.

Teplárna v Českých Budějovicích se začátkem roku 2025 naplno spouští nový kotel na štěpku. Nahradí stávající zařízení na spalování uhlí. Po loňském zahájení provozu horkovodu je to druhý ze tří kroků plánovaného přechodu k dekarbonizaci. Vedení teplárny očekává, že upouštění od uhlí zajistí také cenovou stabilitu tepla v krajském městě.

Magazín o zvířatech, domácích mazlíčcích a zajímavostech z živočišné říše připravuje Jitka Cibulová Vokatá. V prvním letošním díle se ohlédne za právě uplynulým rokem.

Společné otužování ve slepém rameni řeky Malše v Českých Budějovicích začalo před deseti roky jako akce několika nadšenců. Teď jich na silvestrovský Lannův ponor dorazilo přesně 72. Většina si libovala, že se po letech dočkali pravých zimních podmínek. Řeka totiž zcela zamrzla a organizátoři museli do ledu vysekat díru.

Občas někomu vysvětluju, jak špatně ve skutečnosti vidím. Sundám si brýle, dám dlaň před obličej a když už se skoro dotýkám nosu, řeknu – tohle už vidím ostře.

Drobný pomníček Bärenstein, v překladu Medvědí kámen, je součástí nejstarší naučné stezky v jižních Čechách, která připomíná existenci medvědů v šumavských lesích. Přestože byli medvědi od konce 18. století z tohoto prostoru postupně vytlačováni, v želnavském a krejčovickém revíru mělo několik posledních jedinců stále svá útočiště.