Branami pražské zoologické zahrady projde ročně téměř jeden a půl milionu lidí. Řadí se tak mezi nejnavštěvovanější místa u nás. Od března stojí poprvé v historii v jejím čele žena.

Kočičí kavárny v České republice si našly své zákazníky a jejich počet roste. První vznikly v Praze a v Karlových Varech v roce 2014. A pak se kočičí kávový fenomén rozšířil do dalších větších měst.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Dnes jsou tam pozůstatky kostela a plechová socha Jana Nepomuckého. Stávala tam ale věhlasná vesnice Rychnůvek, kde žilo přes 300 německy mluvících obyvatel. Osudy obce na pravém břehu přehrady Lipno u rakouských hranic zmapoval regionální stopař Petr Kubát.

Nedávno prohlásil jeden meteorolog, že bude třeba změnit některé pranostiky. A to zejména ty, které na základě letitých sedláckých zkušeností předpovídají, co se bude dít při určitém stavu počasí v přírodě.

Třicetiletá válka zasáhla v 17. století postupně celou Evropu a byla spojena s náboženskými, politickými a dynastickými boji. Začala v roce 1618 v Praze tím, že byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic, spolu se sekretářem Filipem Fabriciem.

Věděli jste, že příběh lázeňství v Čechách se začal psát už ve 12. století? S velkým náskokem oproti zbytku země se tak stalo v Teplicích. A vděčí se za to královně Juditě, manželce Vladislava II. Jejím přičiněním vzniknul roku 1154 na místech s teplými prameny klášter, který se věnoval také péči o nemocné.

Už měl být srovnán se zemí. Vildův mlýn v Jistebnici na Táborsku ovšem nakonec zachránila parta nadšenců. Stavbu, jejíž kořeny sahají minimálně do 18. století, postupně obnovuje za pomoci mnoha dobrovolníků. Mlýn se díky tomu stává živým místem a dějištěm různých kulturních akcí. Jméno stavba dostala podle místního podivína Vildy Štěpánka, který zde žil do své smrti v roce 2015.

Café Groll, Sběratel sněhu, Paví hody nebo Krajina roztavených zvonů. Autorem všech těchto románů je jihočeský spisovatel Jan Štifter. Kromě toho vydává časopis Barbar, také často a rád spolupracuje s Českým rozhlasem. V kulturním magazínu Kavárna ho ale tentokrát představíme jako organizátora kulturního a společenského dění v Trhových Svinech a na Novohradsku.