Puštíkům bělavým se v květnu postupně líhnou mláďata. Díky záchranným programům se těmto kriticky ohroženým sovám dobře daří na Šumavě. Ochranáři jim od devadesátých let nabízí hnízdní budky jako náhradu za dutiny stromů, kterých je v přírodě málo.

Stříbrné doly u Rudolfova na Českobudějovicku patřily svého času k nejdůležitějším v Čechách. Největší slávu zažily za vlády císaře Rudolfa, který také městu propůjčil své jméno. Historické mapy důlního revíru z o něco pozdější doby se nachází v třeboňském oblastním archivu. Prohlédl si je redaktor Filip Černý.

Je to s podivem, jak stárneme, tak se mění nejen naše tělo a mysl, ale i chutě.

Pivovary se dříve nacházely prakticky ve všech městech a městečkách, ale i v menších obcích při šlechtických sídlech. Zajímavou historií se v tomto směru může pochlubit například Chýnov na Táborsku.

Skořice je v první řadě koření s velmi příjemnou vůní, ale je také vynikajícím hnojivem a stimulantem růstu rostlin. A to se může hodit právě na jaře.

Věděli jste, že stavění sněhuláků byla oblíbená zábava už v dávné minulosti? Neumíme přesně říci, kdo postavil prvního sněhuláka, s jistotou ale víme, že se kresbička postavy uplácané ze sněhu objevila už v holandské modlitební knížce z roku 1380, známé jako „Kniha hodinek“.

Slovo Atlantis jste už možná slyšeli ve spojení s bájným antickým podmořským kontinentem. Jde ale také o speciální oceánografickou výzkumnou loď, která se plaví v Tichém i Atlantském oceánu. Slouží k vědeckému průzkumu, studiu a mapování oceánského dna. Zhruba měsíc na ní pobývala studentka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Anna Mičanová.

Nejzajímavější informace o svých předcích může někdy člověk najít tam, kde je vůbec nečeká. Překvapivě hodně o Jihočeších lze zjistit v souvislosti s korunovací Ferdinanda I. Dobrotivého v roce 1836. Tehdy totiž české stavy rozhodly, že korunovace bude oslavena velkou národní veselicí, na níž bude zastoupena celá země skrze své vyslance.

Od loňského jara platí vyhláška ministerstva zemědělství, která novelizovala tu předchozí o době lovu jednotlivých druhů zvěře a přinesla několik novinek. Třeba omezila lov lišek a naopak zavedla celoroční lov spárkaté zvěře do dvou let věku. Jak myslivci po více než roce změny hodnotí? V pořadu O čem se mluví odpovídá jednatel okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Českých Budějovicích Pavel Pletka.