Vztah dětí k penězům vzniká mnohem dřív, než si myslíme. Nikoliv u kapesného, ale při každodenních situacích doma. Důležité rozhovory přitom podle poradkyně a mentorky Martiny Burešové rodiče v domácnosti vůbec nevedou, ačkoliv můžou otevřít zásadní témata. Problematiku podrobně rozebírá v nové knize Jak s dětmi mluvit o penězích.

Třiadvacetiletá studentka Anežka Pecháčková z Debrníku na Táborsku se rozhodla poněkud netradičně přispět českobudějovickému centru Arpida, které pomáhá hlavně dětem se zdravotním postižením. Vydala se na Nový Zéland, kde chce pěšky urazit tři tisíce kilometrů, a lidé si mohou adoptovat jednotlivé části její cesty za libovolnou částku.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k největším v České republice. Neslouží však jen studiu a vědě. Rozsáhlé sbírky květin a dřevin může obdivovat i široká veřejnost. Během roku zahrada pořádá také několik specializovaných výstav. Běžně je otevřeno v pracovní dny, v době mimořádných akcí i o víkendu.

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

Děti nás dokážou překvapovat velmi často a pochopitelně i úsměvně. Nedávno jsem si s naším vnukem Robinem, který chodí do první třídy, prohlížela dětskou knihu s doplňovačkami. Nad jedním nedokončeným obrázkem trilobita jsem doufala, že díky nedávnému vlastivědnému výletu s rodiči na Barrandov mu bude snad jasné, o co se jedná. No, nebylo.

V první polovině 19. století lidé při cestování často využívali dostavníky. Jezdili v nich obchodníci, poslové, úředníci či studenti. Šlechta dávala přednost vlastním kočárům, a proto dostavníky využívala méně.

Věděli jste, že je v ledovcích obsaženo až 75 procent sladké vody na zeměkouli? Ledovce v polárních oblastech velmi pomalu kloužou z vyšších míst na pevnině, až dorazí k moři. Tam se z nich odlamují obrovské bloky, takzvané icebergy, které pak unáší mořské proudy. Protože mají menší hustotu než mořská voda, neklesají ke dnu a plavou na hladině.

Vyrobil už více než pět desítek převážně historických klasických kytar. Práce se dřevem je jeho celoživotní vášní a zaměstnáním. Nejprve se věnoval restaurování starého nábytku, poté postupně přešel k výrobě hudebních nástrojů. Libor Pražan pochází ze severu Čech, žil ale i na Šumavě a momentálně je jeho domovem bavorský Freyung, ve kterém se mimo jiné snaží o rozvoj česko-německé přeshraniční spolupráce.