Moderní technologie dobývají i turismus a zdá se, že se jich vůbec nemusíme bát. Naopak. V Českých Milovech, nádherném kousku přírody Žďárských vrchů na Vysočině, vznikla naučná sklářská venkovní úniková hra, kterou si může projít skupinka přátel, ale i samotný turista s mobilním telefonem. Díky umělé inteligenci se ponoří do poloviny 19. století.

Je dlouhý 720 metrů, cyklistům nabízí působivé výhledy na řeku, obyvatelům zase bezpečnější cestu ze sídliště do centra. Nový úsek Vltavské cyklostezky v Českém Krumlově mezi kempem U Trojice a Porákovým mostem je hotový a už slouží kolařům i pěším.

Jiří Olšan se už čtyři desítky let stará o zámeckou zahradu v Českém Krumlově. Pracovitého a sečtělého zahradníka navštívili autoři magazínu Zelené světy Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.

Nedávno jsem šel kolem rybníka. Byl čerstvě napuštěný a jak vody přibývalo, sebrala z celé té velké plochy spoustu napadaného listí. Toho se pak ujal vítr, různě ho proháněl po hladině a soustřeďoval do plovoucích chomáčů i větších ostrůvků, které místy skoro zakryly hladinu.

Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu pro svou práci. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má v Čechách tradici již od 14. století a představovalo obrábění železa bucharem poháněným vodním kolem. Odtud také název puchýrny.

Kokosové mléko není to stejné jako kokosová voda. Vyrábí se rozmixováním dužiny zralého kokosu s vodou a následným přecezením.

V roce 1904 začal na našem území sloužit první silniční tunel. Stavbaři ho s pomocí tisíců patron dynamitu prorazili v Praze pod vyšehradskou skálou.

„Lannovku“ zná asi každý, kdo v Českých Budějovicích nějakou dobu pobýval. Víte ale, po kom je ulice pojmenovaná? Rod Lannů byl ve své době významný v celé střední Evropě. Jeho podrobnou historii mapuje nedávno vydaná kniha Adalbert Lanna – tři generace podnikatelského úspěchu. Vznikala několik let a výrazně se na ní podílel ředitel českobudějovického Biskupského gymnázia Martin Maršík.

První písemná zmínka o Modlešovicích na Strakonicku pochází z roku 1397. Podle nejstarších záznamů byla vesnice v držení drobných šlechtických rodů, naposledy Kořenských z Terešova, kteří ji roku 1490 prodali maltézským rytířům. Řád vlastnil Modlešovice až do roku 1850, dnes jsou součástí města Strakonice.