Po kratší pauze jsme se opět vypravili do rozhlasového archivu, abychom pro vás našli další zajímavou německojazyčnou nahrávku. Tentokrát uslyšíte hlas protektorátního náměstka pražského primátora Josefa Pfitznera, historika a profesora pražské německé univerzity. Nahrávka je z roku 1940 a Pfitzner na ní mluví o přejmenovávání pražských ulic.

Vysokoškolský učitel z Filosofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a spolupracovník Paměti národa, archeolog Tomáš Pancíř se stal členem mezinárodní expedice Luftgau Finland. U východních hranic Finska s Ruskem a na severu země v Karélii a Laponsku spolu s kolegy nacházel pozůstatky po komplikovaných a tragických událostech druhé světové války.

Když si do internetového vyhledavače zadáte pojem „sluneční hodiny Prachatice“, vykoukne na vás celá řada odkazů. Některé z nich tvrdí, že jde o největší sluneční hodiny ve střední Evropě, jiné, že jsou druhé nebo třetí největší. Těžko říct. Velikost jednotlivých slunečních hodin v Evropě nejspíš nikdo nikdy neměřil. Každopádně v jihočeských Prachaticích jde o hodiny pozoruhodné.

Člověk se může smíchy i počurat, ale inkontinence je vůlí neovladatelná. Neschopnost udržet moč mohou mít malé děti, ale obecně se týká spíš starších ročníků. Co pomáhá a kdy vyhledat lékaře?

Pokud jste z Českobudějovicka nebo třeba z Táborska, pak jste možná o hnětýnkách nikdy neslyšeli. Tohle tradiční posvícenské zdobené pečivo je typické jen v některých částech Jihočeského kraje a v různých regionech má svá specifika. Recepty i způsoby zdobení hnětýnek, nebo též mětýnek, se dědí z generace na generaci. Některé z nich zachytila výstava ve Vitějovicích na Prachaticku.

Navštívíme botanickou zahradu ve francouzském městečku Mety. Společně vstoupíme do skleníku, který připomíná malý chrám. Cestou mineme svídu spornou, kterou vám představíme. Dojde i na výhody a možnosti zapěstování vícekmenných rostlin. K poslechu zvou Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.

Komplikace čekají na řidiče, kteří míří na náměstí Míru v Jindřichově Hradci. Už druhý týden je kvůli stavebním pracím omezený průjezd Rybniční ulicí. Ta vede z nábřeží přímo na náměstí. Za běžného provozu je silnice velmi frekventovaná, teď tudy projede jen pár aut denně.

Změny času nemám rád, říkám to rovnou. Nejde jen o to, že po každé změně špatně spím, dřív jenom týden, ale teď už dva. Ale hlavně mi tahle násilná hra s přírodou přijde nesmyslná ze systémového pohledu.

Plzeňské podzemí je jedním z mnoha přístupných historických městských podzemních komplexů v Česku. Labyrint sklepů, chodeb, jímek, spilek a studní se svými 13 kilometry řadí k největším historickým podzemním systémům ve střední Evropě.

900 metrů od autobusové zastávky, 3 kilometry z vlakové stanice Chýnov, nebo přibližně kilometr a půl po zelené značce z Dolních Hořic a pak 330 schodů do nitra země. Taková je cesta do Chýnovské jeskyně na Táborsku, která je nejdéle turisticky navštěvovaným krasem u nás.