CZ DIALOGY

Generálporučík Ivo Střecha ukončil po téměř třech letech působení ve funkci vojenského představitele České republiky při NATO a Evropské unii jednu z významných etap své více než třicetileté vojenské kariéry. V Bruselu zastupoval české ozbrojené síly v době zásadní proměny evropského bezpečnostního prostředí, návratu NATO ke kolektivní obraně a rostoucího tlaku na evropské státy, aby převzaly větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. V ⁠rozhovoru pro CZ DEFENCE⁠ hodnotí postavení České republiky mezi spojenci, fungování NATO a EU, stav české armády, obranné výdaje i personální problémy. Upozorňuje přitom, že modernizace techniky představuje pouze část mnohem širšího úkolu, a to znovuvybudování bezpečnostního systému státu schopného obstát v podmínkách kolektivní obrany.

Univerzita obrany vstupuje do akademického roku 2026/2027 s rostoucím počtem studentů, novými studijními programy a především se snahou výrazně více otevřít spolupráci s armádou, dalšími vysokými školami, obranným průmyslem i zahraničními partnery. V dalším díle podcastu CZ DEFENCE o tom hovořil rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Jan Farlík. Řeč byla také o nedostatku studentů technických oborů, robotice, dronech, umělé inteligenci, kvantových technologiích nebo o tom, jak rychle musí vojenské vzdělávání reagovat na zkušenosti ze současných konfliktů.

Teritoriální síly Armády České republiky procházejí výstavbou, která reaguje nejen na proměnu bezpečnostního prostředí, ale také na návrat NATO k důrazu na kolektivní obranu a odstrašení. Jejich úloha přitom zdaleka nekončí u praporů územní obrany a aktivní zálohy. Zahrnuje výkon státní správy, ochranu objektů důležitých pro obranu státu a kritické infrastruktury, podporu spojeneckých vojsk na území České republiky i spolupráci s kraji, integrovaným záchranným systémem a civilním sektorem. O budování teritoriálních sil, zkušenostech z Polska a dalších zemí NATO, aktivní záloze, poučení z války na Ukrajině, dobrovolném vojenském cvičení i potřebě větší odolnosti celé společnosti jsme v podcastu CZ DEFENCE hovořili s velitelem teritoriálních sil AČR generálmajorem Petrem Svobodou.

Státní podnik Ministerstva obrany ČR LOM PRAHA v posledních letech výrazně rozšiřuje své schopnosti a vedle tradičního servisu vojenské letecké techniky a výcviku pilotů vstupuje do dalších oblastí důležitých pro obranyschopnost České republiky. Modernizuje Centrum leteckého výcviku, připravuje se na výcvik spojený s přechodem českého vojenského letectva na F-35, provozuje letiště v Přerově a Líních a od příštího roku má převzít také provoz letiště v Karlových Varech. Současně rozvíjí vlastní projektové a stavební kapacity a nově může sehrávat roli kontraktačního integrátora při mezivládních obchodech českého obranného průmyslu. O současnosti i budoucnosti státního podniku LOM PRAHA hovořil v podcastu CZ DEFENCE jeho ředitel Jiří Protiva.

Vzdušné síly Armády České republiky procházejí největší modernizací ve své historii. Vedle zavádění letounů F-35, nových systémů protivzdušné obrany či rozsáhlých investic do infrastruktury se ale podle jejich nového velitele brigádního generála Petra Tománka musí změnit především způsob uvažování, velení a práce s lidmi. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hovoří také o zkušenostech z války na Ukrajině, multidoménových operacích, bezpilotních systémech, umělé inteligenci, výcviku budoucích pilotů F-35, spolupráci s českým obranným průmyslem nebo o tom, jak by měly české vzdušné síly vypadat na konci jeho velitelského působení.

Národní památník na Vítkově prochází proměnou, která jej má přiblížit původnímu poslání z doby první republiky. Vojenský historický ústav Praha postupně upravuje nejen samotný objekt a prostor Hrobu neznámého vojína, ale především připravuje novou expozici Symboly státnosti. Ta má propojit československou a českou historii, tradici legií, druhého odboje i novodobé zahraniční operace Armády České republiky. O změnách přímo na Vítkově hovořili ve speciálním podcastu CZ DEFENCE ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek a ředitel Odboru muzeí VHÚ plukovník Michal Burian. Druhým velkým tématem rozhovoru byla spolupráce VHÚ s Etiopií, kde čeští odborníci pomáhají vytvářet vojenské muzeum, zachraňovat historické sbírky a stále také pátrají po československém tanku, který byl do této africké země dodán před druhou světovou válkou.

Bezpilotní systémy během několika posledních let zásadně změnily charakter moderního bojiště. Už dávno nejde pouze o jednotlivé létající prostředky určené k průzkumu nebo úderům. Drony se stávají součástí rozsáhlého digitálního prostředí, propojují senzory, komunikační sítě, prvky elektronického boje i stále pokročilejší automatizaci a umělou inteligenci. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA), ředitele UAS a spoluzakladatele společnosti UpVision Jakuba Karase je přitom jednou z největších výzev rychlost, s jakou se celý obor mění. Pro Armádu České republiky i domácí obranný průmysl to znamená nutnost opustit představu klasického jednorázového nákupu techniky a vytvořit systém dlouhodobé spolupráce, který umožní technologie průběžně testovat, upravovat a zavádět do praxe.

Bezpečnost České republiky se podle poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Hynka Kmoníčka neodvíjí pouze od aktuálních konfliktů, ale především od schopnosti státu správně číst dlouhodobé geopolitické změny. V dalším díle podcastu CZ DEFENCE Kmoníček hovoří o proměně bezpečnostního prostředí, budoucnosti evropské obrany, vztahu NATO a Evropské unie, potřebě modernizace krizové legislativy i o tom, proč považuje za jednu z největších hrozeb falešný pocit bezpečí.

Vrchní praporčík Armády České republiky štábní praporčík Michal Gural stojí na vrcholu takzvaného stříbrného sboru. V rozhovoru pro CZ DEFENCE popisuje, jakou roli dnes vrchní praporčíci v armádě hrají, proč je klíčová otevřená komunikace mezi velením a vojáky i proč podle něj mladá generace rozhodně není ztracená. Mluví také o modernizaci armády, motivaci vojáků zůstávat ve službě nebo o tom, proč je největší výzvou současnosti udržitelnost personálu.

Generálmajor Petr Milčický řídí Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany ČR. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hodnotí priority Armády České republiky, rozvoj protivzdušné obrany, zavádění nových technologií i limity současné legislativy. Hovoří o potřebě integrované protivzdušné a protiraketové obrany, zkušenostech z války na Ukrajině, roli umělé inteligence na bojišti i o tom, proč se armáda bez dlouhodobého plánování neobejde. Podle Milčického má Česká republika mimořádně schopný obranný průmysl, jehož technologie by armáda dokázala využít prakticky okamžitě, naráží však především na finance a pomalé procesy.