CZ DIALOGY

Generálmajor Petr Milčický řídí Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany ČR. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hodnotí priority Armády České republiky, rozvoj protivzdušné obrany, zavádění nových technologií i limity současné legislativy. Hovoří o potřebě integrované protivzdušné a protiraketové obrany, zkušenostech z války na Ukrajině, roli umělé inteligence na bojišti i o tom, proč se armáda bez dlouhodobého plánování neobejde. Podle Milčického má Česká republika mimořádně schopný obranný průmysl, jehož technologie by armáda dokázala využít prakticky okamžitě, naráží však především na finance a pomalé procesy.

Po roce 2022 prochází naše armáda zásadní proměnou a vrací se k přípravě na konflikt vysoké intenzity i obranu východního křídla NATO. Velitel Velitelství pro operace Armády ČR generálporučík Václav Vlček v rozhovoru pro CZ DEFENCE otevřeně hovoří o multidoménových operacích, nedostatku personálu, budování protivzdušné obrany, logistice i o tom, proč už armáda necvičí „fiktivní scénáře“. Rozhovor se věnuje také zkušenostem z války na Ukrajině, zavádění nových technologií a schopnosti Armády České republiky reagovat na krizové situace v reálném čase. Generál Vlček zároveň popisuje, jak se po roce 2022 změnila role samotného velitelství i jeho spolupráce s aliančními a civilními strukturami.

Státní hmotné rezervy bývaly dlouhé roky vnímány především jako nenápadná součást státní správy. Instituce, o které se příliš nemluvilo a jejíž význam si veřejnost uvědomovala většinou až ve chvílích krizí. Pandemie COVID-19, energetické otřesy, válka na Ukrajině nebo opakované přírodní katastrofy ale ukázaly, že schopnost státu zvládat mimořádné situace nestojí pouze na armádě nebo záchranných složkách. Stejně důležitá je připravenost zajistit pohonné hmoty, potraviny, techniku, zdravotnický materiál nebo logistickou podporu. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v dalším díle podcastu CZ DEFENCE popisuje, jak se mění role instituce, která dnes stále výrazněji vstupuje i do oblasti obranyschopnosti České republiky.

Zájem o dobrovolné vojenské cvičení (DVC) pro středoškoláky překonává očekávání Armády České republiky. Z původně plánovaných 800 míst musela armáda kapacitu navýšit až na 1060 účastníků. Podle zástupce velitele Velitelství pro operace Armády ČR generálmajora Jaroslava Míky nejde jen o náborový nástroj, ale především o budování odolnosti společnosti a dlouhodobé posilování záloh. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hovoří o motivaci mladých lidí, psychické odolnosti, limitech výcviku i o tom, proč bude obranyschopnost České republiky v příštích letech stát na schopnosti připravit společnost na krizové scénáře.

Evropský venture kapitál prochází výraznou proměnou. Zatímco velká část investorů dnes směřuje kapitál do softwarových projektů a umělé inteligence, některé fondy hledají příležitosti jinde – v oblasti takzvaných hard technologií a obranných inovací. Fond Presto Tech Horizons, který vznikl ve spolupráci Presto Ventures a skupiny CSG, patří mezi ty, které chtějí podporovat technologické projekty s přímým dopadem na bezpečnost a strategickou autonomii Evropy. Partner fondu Matej Luhový v pořadu CZ DIALOGY vysvětluje, proč se rozhodli jít jinou cestou než většina investorů, jak vybírají startupy do portfolia a jak náročné je v globálním technologickém prostředí najít firmy, které mohou skutečně změnit svůj obor.

Projekt bojových vozidel pěchoty CV90 patří k největším modernizačním programům Armády České republiky i k nejrozsáhlejším projektům v historii státního podniku VOP CZ. Od roku 2025 jej vede bývalý náčelník štábu 7. mechanizované brigády „Dukelské“ Milan Zvirinský, který má za sebou službu v misích na Balkáně, v Afghánistánu i v Mali a zkušenosti ze struktur velení NATO v Nizozemsku a Belgii. V dalším díle pořadu CZ DIALOGY ředitel projektů a vývoje VOP CZ Milan Zvirinský popisuje, jak v praxi funguje spolupráce se švédským výrobcem BAE Systems Hägglunds, jaké nové kompetence podnik buduje a proč považuje program CV90 za velkou výzvu i historickou příležitost.

Tomáš Kopečný dlouhodobě sleduje vývoj války na Ukrajině z bezprostřední blízkosti. Dříve vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny dnes působí jako poradce v oblasti business development a public advisory a jeho pracovní prostor setrvává mezi Kyjevem, Bruselem a Washingtonem. V tomto díle pořadu CZ DIALOGY Kopečný hovoří o dopadech ruských útoků na energetickou infrastrukturu, o rozdílu mezi politickými deklaracemi a skutečnou pomocí Ukrajině i o proměně ukrajinské společnosti během již přes čtyři roky trvající války.

Modernizace pozemních sil není například jen o nových houfnicích s delším dostřelem. Podle vrchního praporčíka pozemních sil št. prap. Michala Baky samotná technika sice zvyšuje letalitu i šanci přežít, ale zároveň klade obrovské nároky na výcvik, logistiku a hlavně na „mindset“ vojáků. Armáda ČR podle něj nikdy nevyhraje kvantitou, ale musí jít cestou kvality, vzdělání a schopnosti využít informace napříč doménami.

Co dělá z vojáka výsadkáře, který obstojí pod tlakem? S velitelem 43. výsadkového pluku plk. Petrem Tesaříkem jsme si povídali o psychické odolnosti výsadkářů, o motivaci a schopnosti nevzdat se při prvním nezdaru. Dozvíte se také o roli pluku v silách rychlé reakce, spolupráci se spojenci a o zpoždění modernizace vojenské techniky. Zaměříme se i na to, jak se změnila například komunikace mezi veliteli a vojáky.

Důvěra veřejnosti v obranu státu, reálná připravenost Armády ČR na konflikt vysoké intenzity i schopnost proměnit rekordní rozpočet v konkrétní bojové schopnosti. Ministr obrany Jaromír Zůna v otevřeném rozhovoru hovoří o tom, kde dnes armáda skutečně stojí, jaké schopnosti musí rozvíjet přednostně, proč je nutné přehodnotit priority akvizičního procesu či jakým způsobem chce stabilizovat personál. Přibližuje také svoji vizi role České republiky v NATO, význam domácího obranného průmyslu i klíčové poselství směrem k vojákům.