Design do uší

Ředitelka festivalu Designblok Jana Zielinski byla hostem podcastu Design do uší, kde promluvila o zahraniční expanzi festivalu, důvodech, proč Designblok odmítá 60 % přihlášek, a ekonomice účastnických poplatků. Loni nejlepší instalaci vyhrál polský designér – a to je podle Zielinski teprve začátek rostoucí mezinárodní konkurence.

Zakladatel a vizionář sklářské značky Klimchi Lukáš Klimčák byl hostem Design Talk, který probíhal v hotelu W Prague, kde otevřel svůj první kamenný obchod. V rozhovoru jsme se bavili o rodinném podnikání, zahraniční expanzi, změnách v kreativním směřování firmy a novém podnikatelském počinu v oblasti truhlářství.

Letošní rok je pro klenotníka Zdeňka Vacka zásadním milníkem. V Uměleckoprůmyslovém museu právě probíhá jeho retrospektivní výstava DARK’n’LUSH – syrová, intimní, upřímná a v mnoha ohledech na hraně. Vacek má za sebou pětadvacet let tvorby, ale i období, které ho přivedlo k zásadní proměně – od šperku k volnému umění. O výstavě, změnách, ale i o hranicích, kam ho dovedla vlastní tvorba, jsme si povídali osobně v hotelu W Prague. Záznam živého rozhovoru si můžete poslechnout v novém dílu našeho podcastu.

„Parfém by měl primárně vonět vám,“ říká Renata Muchová, zakladatelka české parfémové značky Oraculum. Její tvorba se pohybuje na pomezí umění, rituálu a osobního příběhu, přičemž věří, že každá vůně si najde svého člověka. V dalším díle podcastu Design do uší mluví o tom, proč vnímá parfém jako součást identity nositele, jaké suroviny vystihují různé typy osobností a proč se nyní rozhodla zásadně rebrandovat značku a přestavět portfolio olejových parfémů.

 „Když mi spisovatel pošle seznam oblíbených a neoblíbených barev, tak vím, že se asi nedomluvíme,“ říká typograf Martin Pecina, který přijal pozvání do podcastu Design do uší. Výrazná osobnost české knižní grafiky a typografie, známá svým nekonvenčním stylem i suchým humorem. Držitel mnoha ocenění za knižní úpravu a autor několika knih, včetně odborné příručky Knihy a typografie. V podcastu jsme s ním mluvili také o tom, jak si vybírá knihy, jakou roli u něj hrají Rychlé šípy a proč by se grafik na obálce knihy neměl předvádět. 

„V Evropě jsou ulice často monumentální. V Tokiu je to naopak velmi intimní. A málokdo ví, že samotné centrum Tokia je vlastně moře rodinných domů. Zatímco u nás jsou centra měst tvořená bytovými bloky a činžáky, Tokio je velkoměsto postavené ze sousedských čtvrtí,“ říká architekt a urbanista Osamu Okamura v podcastu Město do uší, který moderuje David Karásek, šéf firmy mmcité. Právě v japonské metropoli se podle Okamury skrývá jiný typ městskosti – tichý, drobný, všední, ale neuvěřitelně lidský.

Vizuální smog je všudypřítomný a nelze se mu vyhnout. Zatímco nevkusnou reklamu na internetu jednoduše zavřeme křížkem, billboardy, chaotické cedule nebo přebujelé reklamy a lákače v ulicích „vypnout“ nelze. Když je veřejný prostor zahlcený informacemi, přestává fungovat. O tom, proč je vizuální smog problémem nejen vizuálním, ale i ekonomickým, a jak ho regulovat, mluvila Veronika Rút, grafická designérka a specialistka na branding.

Díla českého skláře Lukáše Houdka jsou známé pro svůj smysl pro humor i ironii. Přestože se v tvorbě absolventa Ateliéru skla na UMPRUM odráží nadsázka a různé parafráze na známé symboly pop-kultur, sám o sobě říká, že je rád v mediálním ústraní. O to víc nás těší, že přijal pozvání do podcastu Design do uší a mohli jsme se bavit o jeho tvorbě, o tom, proč se nerad drží zadání a kam se podle něj posunulo české sklářství. A v neposlední řadě i o tématu, které zajímá každého tvůrce – kolik si vlastně říct za to, co člověk navrhne a vyrobí. 

„Krajinářská architektura není jen o sázení stromů, ale o promyšleném utváření veřejného prostoru,“ říká Zdeněk Sendler, jeden z nejvýznamnějších českých krajinářských architektů. V novém dílu podcastu Město do uší s moderátorem Davidem Karáskem mluví o přístupu k městské zeleni, o tom, kde končí dobrá praxe a začíná marketing, a proč je důležité vnímat veřejný prostor jako celek. 

„Herní prvek na dětském hřišti má klást na dítě nároky. Učení probíhá na hraně komfortní zóny – pokud ji překročíte příliš, může to znamenat ohrožení bezpečnosti. Důležité je najít balanc, kdy dochází ke stimulaci a posunu,“ popisuje svou představu o dětském hřišti 21. století multidisciplinární umělec Matěj Hájek ze studia Skull. Další díl podcastové série Město do uší s moderátorem Davidem Karáskem se věnuje nejen hravosti ve veřejném prostoru, ale také funkční plastice a roli památníků v dnešní době.