
Sign up to save your podcasts
Or


Druhá „ředitelská“ epizoda, druhý návrat k již otevřenému tématu. Na šestou epizodu (s Blankou Činátlovou) jsme se vypravili navázat rozhovorem s tehdejším a dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera Jiřím Růžičkou. Nezůstaneme jen u podnětných vzpomínek na tvořivou atmosféru a zavádění nových výukových postupů v 90. letech a zasazení proměny výuky literatury do kontextu snahy o přebudování celého systému. Hovoříme i o tom, jaký význam výuka literatury (nejen) z pohledu vedení má, proč je pro vzdělání zásadní – a zároveň, proč by nemusela být společným maturitním předmětem. Zazní také, nakolik je v představě Jiřího Růžičky literatura oddělitelná od výuky jazyka a vztahující se spíše k dalším druhům umění a kulturnímu kontextu. Spojujícím motivem je potom princip důvěry studentstvu i vyučujícím, který umožňuje svobodný experiment. Co považuje Jiří Růžička za minimum výuky literatury, které by nemělo být redukováno? Které autory vnášel před rokem 1989 do tříd? A má být současná výuka literatury politická? Doprovoďte nás na naší návštěvě Senátu – a toto vše se dozvíte!
K tématu minulé epizody (o alternativním kurikulu na Gymnáziu Na Zatlance) se podcast DidLit vrátil ještě jednou z odlišné perspektivy: hostkou Kačky a Ondřeje se tentokrát stala bývalá ředitelka Zatlanky Jitka Kmentová, která jim mohla odhalit, jak a proč vznikal tamní program ALT. Osobní pohled z ředitelny nasvítí otázky výuky literatury nově: co Jitka Kmentová potřebovala od češtinářek a češtinářů – a jak se pro myšlenku ALTu získávali nadšení spolupracující ochotní opustit chronologii v literární výuce? Jaké bývá příchozí studentstvo do tohoto programu – a co se s nimi má stát, než odmaturuje? Co se v takovémto společenství jeví jako klíč pro to, aby se výuka českého jazyka a literatury stala užitečnou pro všechny? A jak alternativně uspořádané kurikulum podněcuje studijní autonomii? Vracíme se taky k tématu „provzdušňování“ kurikula, studentským portfoliím i tandemové výuce, tedy prvkům dosažitelným i pro školy s tradičnější organizací učiva.
V poslední třetině je vinou technických potíží snížená kvalita zvuku. Omlouváme se za případné komplikace při poslechu!
Podcast Didlit spolu s posluchačstvem zavítá přímo na Gymnázium Na Zatlance v Praze, kde v tomto netradičním nahrávacím prostoru usedli za mikrofon tamní vyučující Markéta Pelcová a Tomáš Nedvěd. Kačka s nimi probere výuku češtiny v alternativním programu ALT, který literaturu propojuje v blokovém předmětu Společnost a kultura (SaK) s dalšími předměty jako historie a společenské vědy.
Bude řeč o specifickém rytmu školního roku protkaném tematickými celky a zkouškovými týdny, o významu badatelské výuky, produktivních činností i využití učitelských tandemů v jejich pojetí literární výuky.
Vyučující popíší také výhody oddělení jazykového vzdělávání do samostatného předmětu (téma jsme probrali v druhé epizodě DidLitu), principy hodnocení a sebehodnocení zohledňujícího i žákovskou aktivitu. Na konkrétních příkladech rovněž ukáží, co se jim díky uspořádání kurikula i zavedeným metodám v ALTu daří s žáky podnikat, promýšlet a diskutovat, ať už tím je poetistická hravost, nebo propaganda a ideologická manipulace. Inspirací taky mohou být hosty jmenované příklady dvojic (literárních i audiovizuálních) děl, s jejichž usouvztažňováním ve výuce pracují.
Zdroje:
Kačka s Albertem a Ondřejem vyrazili poprvé před živé publikum. Na diskusi v centru Didaktikon se na konci ledna našimi hosty stali dva odborníci tentokrát nikoliv z řad vyučujících literatury, ale z oblasti matematické lingvistiky (Rudolf Rosa, MFF UK) a literární teorie (Karel Piorecký, ÚČL AV ČR). Zkusili nám – i s ohledem na školní prostředí – vysvětlit, jak funguje generování textů (a zejména básní), debatovali o tom, v čem nám pomohou představy typu „digitální básník“ (a proč se třeba při jejich používání naopak ošívají), a nastínili i jak to udělat, aby AI generovala rýmy a pravidelný rytmus – tak, jak to dělá jejich vyvíjený model EduPo (projekt podpořený TA ČR). Zajímalo nás, co s tím vším ve škole: zbavuje aplikace generující básně žáky ostychu před poezií a jejími výklady? Mění AI náš pohled na umění? Znesvěcuje ho? A jak o tom s žáky diskutovat?
Dozvíme se i to, jak si představu o autorském stylu konstruujeme podle výjimečných počinů (a nikoliv podle „průměru“), v čem nám generativní AI vyvrací miskoncepty o kreativitě – a dotkneme se i toho, jak o učení a jeho definici přemýšlet v kontextu strojového učení.
Zmiňované zdroje:
Další čtení:
Coeckelbergh, Mark (2023): Etika umělé inteligence. Překlad Sylva Ficová. Praha: FIlosofia.
Kačka tentokrát přivítala Víta Marušáka, který představí svou inovativní koncepci – výuku literatury v tematicko-žánrových celcích na Křesťanském lyceu Elijáš. Vítek popisuje svou cestu začínajícího učitele, který mění to, co mu nevyhovuje a hledá způsoby, jak žáky k textu přitáhnout skrze jejich vlastní zkušenosti. Dozvíte se, jak probíhá výuka propojující řecké hrdiny a marvelovské postavy a zda studenti zvládají orientaci na historické ose. Uslyšíte také Vítkovu reflexi pilotního roku této metody včetně úskalí, která během roku nastala.
Jak se zrodí nápad radikálně změnit výuku literatury? A jak se taková změna prosazuje v praxi? V dnešní epizodě se Ondřej a Kačka pomyslně vydají na Gymnázium Jana Keplera, kde vznikla unikátní koncepce literárního kurikula. Společně s Blankou Činátlovou budou hledat odpovědi na otázky, co obnáší tvorba alternativního vzdělávacího programu, jaký má dopad na studenty a zda je tento model přenosný na jiné školy. Jak vypadá výuka založená na literárních esejích, co přináší nechronologické pojetí literatury a jak se absolventstvo tohoto programu orientuje na historické ose? Poslechněte si inspirativní příběh o odvaze učit jinak.
Citované a zmiňované publikace:
V posledním díle letošního roku se Kačka a Ondřej ohlížejí za tím, co v roce 2024 přečetli. Ondřej sdílí své tipy z odborné četby, Kačka mluví o beletrii, kterou můžete vzít do třídy.
V druhé části podcastu si celý autorský tým pokládá navzájem vánoční i nevánoční literární otázky, které můžete použít i ve třídě nebo na češtinářském večírku a díky kterým můžete autorský tým trochu lépe poznat.
Zdroje:
Navzdory tomu, nakolik úřednicky zní název dokumentu, o kterém bude v této epizodě řeč (tedy RVP), oba hosté ukazují, jak o něm lze živě a tvořivě přemýšlet. Blanka Činátlová a František Brož naznačí své zkušenosti se vznikem a implementací rámcových vzdělávacích programů do škol, vysvětlí, v čem je obdivuhodným počinem i kde jsou i po sedmnácti letech limity hledání souladu praxe s ním. Dotkneme se otázky klíčových kompetencí i koncepce vznikajícího RVP pro všeobecná lycea, zkusíme zodpovědět, v čem je problém s Katalogem požadavků k maturitě a se středoškolskými učebnicemi – a proč potřebujeme učebnici (či metodickou podporu) především pro vyučující.
Co by se vlastně stalo, kdyby rámcové vzdělávací programy zmizely?
Citované a zmiňované publikace:
Čtvrtá epizoda nás zavedla poprvé do odborných škol: kde jinde také nechat zaznívat otázku, k čemu bude literatura v životě a profesi neakademicky zaměřených žáků. V epizodě hovoří František Brož a Adéla Čadková o svých zkušenostech a osvědčených postupech z výuky literatury na odborných školách. A pár slov padne i o roli integrace (tvůrčího) psaní, o ponižování učitelem a čtenářském sebepodceňování i – naopak – o žákově zažívání (a uvědomování si) úspěchu.
„I když pro žáky literatura zůstane španělskou vesnicí, tak to, že vás to bavilo a snažili jste se to udělat tak, aby to bavilo i je, je něco, co si odnesou a co si v sobě nechají.“
Citované a zmiňované publikace:
Téma třetí epizody je převrácením epizody druhé, přesto se problematikou vnitřní integrace literární a jazykové výuky zabývá tak málo češtinářů a češtinářek, že za mikrofon s Kačkou a Ondřejem usedá pouze jeden host: PhDr. Mgr. David Franta, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni a Gymnázia Jaroslava Vrchlického Klatovy. Povídáme si s ním o jeho didaktickém projektu představeném v disertační práci (a její chystané knižní podobě), o tom, jak se dají literární texty produktivně využít k poznávání jazyka (a naopak), i o tom, co na to žáci…
V závěru pak zazní posluchačům již známý hlas Mgr. Andrey Králíkové, Ph.D.
Zmíněné publikace:
From the publisher's feed