Do slov

Mysleli jste si, že znáte Sněhovou královnu? My taky, ale všechno je to tak trochu jinak... Na pomoc jsme si tentokrát přizvali překladatelku Helenu Březinovou, která o Andersenovi a vztahu jeho pohádek k romantismu či modernismu napsala oceňovanou knihu. Kromě Helenina fundovaného a poutavého pohledu na to, jak to se Sněhovou královnou vlastně je, na co všechno odkazuje, s jakými proudy a osobnostmi svými pohádkami Andersen komunikoval a co s textem dělají jednotlivé překlady, vás čeká taky náš veskrze amatérský výklad i vzpomínky na nejoblíbenější pohádky – Ondřej vzpomíná na veselé vánoční audiopříběhy a Bára zapomíná, že Lotku z Rošťácké uličky už v Doslovu doporučovala... 

Kávu nám můžete koupit zde: https://www.buymeacoffee.com/doslov 

Beat Provided By https://freebeats.io, Produced By White Hot

Do slov meets Rádio Ishiguro! Když jsme se rozhodli číst a následně rozebrat Kláru a Slunce, bylo jasné, že si potřebujeme přizvat odborníka na Kazua Ishigura. Jonáš Zbořil (Liberatura, Kulturák, básník, publicista, spisovatel) se s námi podělil o své dojmy i o návod, jak číst Ishigura a čím začít. Jak moc se liší Jonášova reflexe knihy od prvních dojmů, které sdílel v Kulturáku? Potřebujeme k literárnímu zkoumání lidských emocí umělou inteligenci? Odpouštíme velikánům a velikánkám literatury jejich slabší kusy? A nedojde náhodou i na kolaps Rádia Ishiguro?

Kávu nám můžete koupit zde: https://www.buymeacoffee.com/doslov 

Beat Provided By https://freebeats.io, Produced By White Hot

Joan Didion, spisovatelku, novinářku, esejistku a republikánku jsme probrali nejen spolu, ale také s překladatelem Martinem Pokorným. Ondřej má s Didion společnou kariéru v prestižním módním časopise, Bára projevuje přehnanou důvěru v profesionalitu agentů CIA a společně rozebíráme, jak moc nás Demokracie zmátla a v kterém z nastíněných žánrů nás nejvíc rozčilují autorčiny proslulé výpustky. Martin Pokorný dodává širší náhled na styl psaní Joan Didion a řeč je i o dalších autorčiných knihách. Vzhůru do tropů! 

Kávu nám můžete koupit zde: https://www.buymeacoffee.com/doslov

Beat Provided By https://freebeats.io, Produced By White Hot

Léto je ve třech čtvrtinách, takže je nejvyšší čas vypustit letní díl. Abychom na to nebyli sami (a taky abyste slyšeli i něco jiného než Bářino terapeutické okénko o náročnosti života se štěnětem), na čtenářské prázdninové zvyky jsme se poptali našich oblíbených knižních osobností.

V anketě odpovídají (v tomto pořadí):

Jonáš Zbořil, básník, spisovatel, publicista a podcaster

Hana Řičicová, publicistka a podcasterka

Klára Vlasáková, spisovatelka a publicistka

Jitka Hanušová, překladatelka, redaktorka, básnířka a fotografka

Barbora Voříšková, publicistka

Marek Torčík, básník, spisovatel a publicista

Vojta Sedláček, technický redaktor

Knihy, které zmiňuje Bára a Ondřej: 

Kacen Callender: Felix až navěky

S. Taikon, G. Lundgren, A. Eriksson: Žofi Z-4515

Olga Pavova: 2 + 2 = 5: Světy antiutopické a dystopické literatury

Martin Poch: Strana

Murray Bookchin: Social Anarchism or Lifestyle Anarchism

Nějaká řecká filosofie :-) 

Kávu nám můžete koupit zde: https://www.buymeacoffee.com/doslov

Beat Provided By https://freebeats.io, Produced By White Hot

Claudia Durastanti nechtěla příběh o své rodině napsat jako debut, protože román o dívce dvou neslyšících rodičů, kteří odmítají používat znakový jazyk a jsou v mnoha dalších ohledech podivínští samorosti, by prý nejspíš nikdo nevydal. Její český debut Cizinka je už čtvrtou knihou, kterou vydala. Úspěšná spisovatelka tu vypráví o dorozumívání, neporozumění, jinakosti, osamělosti, stesku, empatii, bezcitnosti, o jihu Itálie, o Londýně i New Yorku. Doporučují Ocean Vuong, Ondřej Lipár i Bára Votavová. 

Pamatujete, jak jsme si na začátku covidu mysleli, v jakém nejsme loji, a natočili jsme díl o knihách, které nám aspoň trochu pomáhají se s tím vyrovnat? Bwahaha. Evidentně je na čase to zopakovat, neb důvodů k chmurám jedině přibývá. Kecací díl tentokrát obsahuje následující:

 Co jsme četli: Klára Wang Tylová: Ostrov duchů, Julian Barnes: Hukot času, Martin Müller: Černá rusalka, Josef Koudelka: Deníky, Matocha, Osoha: Prašina - Křídový panáček, Liv Strömquist: Nejrudější růže rozkvétá, Mike Mignola: Hellboy, Dominika Moravčíková: Deti Hamelnu, The Displaced: Refugee Writers on Refugee Lives, KHER: Všude samá krása & Samet Blues, Nicol Hochholczerová: Táto izba sa nedá zjesť, Gwen E. Kirby: Shit Cassandra saw, Jess Zimmerman: Women and Other Monsters 

Co se chystáme číst: Ben Lerner: Topecká škola, Douglast Stuar: Shuggie Bain, Milan Děžinský: Šestý prst, Jan Vitvar: Umění, kterému nikdo nerozumí

Plus pár poznámek k živé literatuře a pečení na Netflixu. 

Trvalo nám dlouho Moskoviádu přečíst a mělo to spoustu důvodů od války až po temnotu textu a literární styl. To ale rozhodně neznamená, že bychom vám "strašidelný román" Jurije Andruchovyče nechtěli doporučit. Jaká je kniha o velkém ukrajinském románu, který se básník Otto von F. pokouší napsat v Moskvě plné opilců, tajné policie a hadích jedů? Poslouchejte.

Překladatelé Miroslav Tomek a Alexej Sevruk si zaslouží náš velký dík za pomoc. Děkujeme!

Tuto epizodu jsme věnovali skvělému debutu současné německé autorky, která je z ruské židovské rodiny původem z Ázerbajdžánu. Rus je ten, kdo miluje břízy je textem o truchlení, o škatulkách, do kterých se málokdo vejde, o Kavkaze, o Palestině a Izraeli, o Německu - a především o tom, že být Rus (nebo Žid, nebo Ázerbajdžánka, muslim nebo Němka) znamená spoustu různých věcí a taky to nemusí znamenat vůbec nic. Kniha vyšla ve Větrných mlýnech v překladu Terezy Semotamové, která je tentokrát součástí epizody.

Co a jak chceme číst v novém roce, jaké dáváme a dostáváme knižní dárky a co se nám poněkud nesouvisle honí hlavou? Poslechněte si tenhle díl, ve kterém jsme taky chtěli bilancovat rok 2021, ale tak úplně to nevyšlo, takže vám namísto toho přinášíme spoustu tlachání a nejlepší knihy roku 2022 už v lednu 2022!

Období hurikánů Fernandy Melchor je vlastně jednou z mála mexických knih, které jsme přečetli, ale natolik nás smetlo, že jsme se rozhodli nebrat to jako nevýhodu. O hranicích mezi beletrií a novinařinou, o zapadákovech, které na pozadí dusí drogové kartely, o násilí nejen, ale především na ženách, o homofobii, misogynii, transfobii, o folklóru, magii, strachu a tak vůbec - o tom všem vypráví kniha i my dva. Jeden z nás vytváří paralelu s velkou klasikou české literatury a jeden z nás má zapatistické tetování a přesto dokáže poplést, jak se ta organizace jmenuje. Schválně hádejte, kdo je kdo.