Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná.

Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou.

V novém dílu podcastu TL;DR jsme si povídali o povídkové sbírce J. A. Pitínského s názvem Domácí potřeby. Kniha se příliš neloučí s postmoderním východiskem a v tuzemsku hýčkanou literární tradicí. Jejich kvalita ale přece jen převyšuje stále se občas vyskytující, ale už unavené a zasekávající se výboje představivosti. Fantaskno se také rychleji okoukává než realističtější přístupy a nároky na ně jsou značné. Pokud text navíc dosahuje mistrných výšin, snadno se může stát čtenářsky nepřístupným. Jak moc přístupné nebo trvanlivé budou povídky Domácích potřeb, nevíme, za TL;DR jsme si ale tuto fenomenologickou literární kratochvíli užili. Trochu také mluvíme o tom, co znamená „dobře psát“, o jihovýchodomoravském maloměstském standardu i o okouzlení v očích toho, kdo se dívá z okna vlaku cestou do Uherského Brodu. Identifikujeme Pitínského literární potutelnost i stopy psilocybinu. Tolik o starém bílém muži s pořadovým číslem nekonečno. Více samozřejmě v podcastu.

Podpořte vydání dalších dílů podcastu:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Podcast Kolaps pokračuje ve speciální sérii o Donaldu Trumpovi a trumpovské politice. Tentokrát jsme se zaměřili na některé intelektuální výboje, které byly dlouhou dobu na naprostém okraji americké veřejné diskuze, ale dnes se posouvají přímo do centra Trumpovy administrativy. Temné osvícenství, korporátní feudalismus a státy řízené výkonnými řediteli největších technologických korporací: i o těchto konceptech se dnes mluví v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa. Speciálně viceprezident JD Vance se přátelí s celou řadou lidí, kteří se ještě nedávno pohybovali na samotném okraji krajně-pravicové ideologie ve Spojených státech. Ještě před Trumpovou inaugurací se ovšem v New York Times objevil dlouhý rozhovor s bloggerem Curtisem Yarvinem, který na internetu dlouho vystupoval pod přezdívkou Mencious Moldbug.

Byl to jeden z momentů naznačující, že se neoreakcionářské myšlení posouvá do centra americké veřejné debaty. V tomto myšlení je také zapleten miliardář Peter Thiel, který dlouhodobě finančně podporuje JDho Vance i Curtise Yarvina. Co se to ve Spojených státech vůbec děje a jak jsme se do této situace dostali? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s amerikanistou, překladatelem a teoretikem Vítem Bohalem, který momentálně působí na Orientálním ústavu Akademie věd.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.

Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev.

Playlist:

🤔 Tipy a novinky

6:50- 20:10

🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka

🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970

🐎 Čingischán

📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War

📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth Century

Hlavní téma

32:40 - 1:21:35

🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století

💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick

1:21:50 - 1:46:20

Co si přečíst k tématu?

Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American Dream

James Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O rozmanitosti většinou mluvíme v souvislosti s naším jídelníčkem. Proč je ale diverzita důležitá i v produkci potravin? Jsou Češi opravdu výborní houbaři? Co je to radikalizace chuti a jak se naše chutě standardizují? Budeme v budoucnu jíst brouky, anebo pěstovat maso mimo zvířecí tělo? Nebo nás čekají jen halucinace z podvýživy? O budoucnosti produkce potravin hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí antropologové Varvara Borisova Lukáš Senft.

Varvara Borisova a Lukáš Senft pracují na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)“ v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Lukáš Senft v rozhovoru zmiňuje také svůj výzkumný projekt „Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku“ podpořený Programem podpory perspektivních lidských zdrojů – postdoktorandů (AV ČR).

Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Nový díl Studia Alarm se věnuje Hnutí pro život, Alianci pro rodinu, ale také Velké Británii a kontroverznímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějhož nejsou trans ženy ženy.

„Jan Gregor, společně s Janou Jochovou nejviditelnější tvář ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, je i v tomto roce opět na výplatní pásce ministerstva spravedlnosti,“ otevírá nový díl Studia Alarm Jan Bělíček a připomíná tak spolupráci, na niž jsme upozornili minulý týden. Na otázky, proč ministerstvo spravedlnosti dává práci Janu Gregorovi, a s čím jim tento ultrakonzervativní lobbista vůbec radí, jsme stále nedostali odpověď.

Spolupráci politiků a antigenderového hnutí se redakce Alarmu věnovala opravdu do hloubky v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí, která může být aktuální také v kontextu plánovaného sobotního Pochodu pro život. Na této akci Hnutí pro život sice najdeme líbivé slogany jako „někdy stačí prostě pomoct“ nebo „mít ségru je cool“, pravý cíl této organizace (jak ostatně přiznal i Radim Ucháč) je nicméně zákaz interrupcí, což zároveň znamená omezení lékařské péče pro ženy. Magdalena Dušková v novém díle studia Alarm připomíná historii i ideologické zázemí těchto aktivistů. Předseda Ucháč například stával v ulicích s drastickými a krvavými fotografiemi zvířecích embryí a s nápisem STOP GENOCIDĚ.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků.

Podpořte vznik nových dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Rozhodly jsme se zaměřit na profesi, kde ženy (ale vlastně ani muži) nemají zrovna na růžích ustláno. O tom jak se žije a pracuje ženám v architektuře jsme si povídaly Alžbětou Brůhovou a Adélou Pečlovou, zakladatelkami spolku Architektky, a členkami výzkumného týmu projektu Pracovní podmínky mladých architektů a architektek.

Není překvapením, že profese architekta v 21. století není to samé, jak tomu bylo v období první republiky. Tenkrát bylo ženám teprve dovoleno architekturu začít studovat, teď už jich je na fakultách o něco více, než mužů. Přesto se stereotyp toho, že architektura není obor pro ženy, stále poněkud drží.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?

Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.