Metaanalytická studie zahrnující více než 16 000 účastníků z 11 zemí zjistila, že osoby se silnějším zmatením základních znalostí častěji věří v paranormální jevy. Tato souvislost byla zvláště výrazná u účastníků z Finska. Výzkum byl publikován v časopise Personality and Individual Differences.
Koncept záměny základních znalostí, který navrhli Lindeman a Aarnio, popisuje, jak náš mozek někdy zaměňuje různé typy základních znalostí, což vede k nesprávným vysvětlením. Naše mysl se vyvinula tak, aby zvládala specifické úkoly, jako je pochopení pohybu předmětů, rozpoznávání živých bytostí nebo výklad toho, proč lidé jednají určitým způsobem. Tyto přirozené způsoby myšlení však mohou být někdy nesprávně použity. Lidé mohou například zacházet s předměty, jako by byly živé, nebo věřit, že k přírodním událostem dochází díky neviditelným silám nebo duchům.
Tato záměna může také vést k víře v jevy, jako jsou duchové, magické síly nebo jiné nadpřirozené představy. Dochází k němu proto, že se náš mozek spoléhá na intuitivní zkratky, které nám připadají správné, ale nejsou založeny na vědě nebo faktech. Někdy mohou jedinci při svém uvažování přisuzovat záměry nebo znalosti neživým objektům, například hvězdám. Na výslovný dotaz však mohou jasně prohlásit, že nevěří, že hvězdy mají úmysly. Někteří vědci se domnívají, že k tomu dochází proto, že lidé používají dva systémy uvažování: jeden, který je intuitivní a automatický a slouží k rychlému rozhodování, a druhý, který je více promyšlený a logický.
Autorka studie Albina Gallyamova a její kolegové se zaměřili na integraci poznatků z dříve publikovaných výzkumů o souvislostech mezi zmatením základních znalostí a vírou v paranormální jevy. Snažili se ověřit, zda jedinci se silnějším zmatením základních znalostí skutečně častěji věří v paranormální jevy.
Výzkumníci hledali v databázích vědeckých článků texty obsahující klíčová slova „základní znalosti“ nebo „ontologický zmatek“ a „paranormální“ nebo „nadpřirozené“. Toto vyhledávání přineslo 25 výsledků z 22 studií publikovaných v letech 2010 až 2024, které zahrnovaly údaje od 16 129 účastníků. Průměrný věk účastníků byl 28 let a 66 % tvořily ženy. Studie představovaly výsledky z 11 zemí: Austrálie, Finska, Japonska, Kanady, Německa, Rumunska, Ruska, Slovenska, Španělska, Spojeného království a Spojených států. Pozoruhodné je, že 10 z 25 výsledků pochází z Finska.
Studie se lišily v síle uváděné souvislosti mezi záměnou základních znalostí a vírou v paranormální jevy. Některé studie uváděly relativně slabé souvislosti, jiné naopak velmi silné. Všechny studie však dospěly k závěru, že tyto dvě psychologické charakteristiky spolu souvisejí.
Ve všech studiích byla souvislost mezi zmatením základních znalostí a vírou v paranormální jevy v průměru mírná. Když se výzkumníci zaměřili na údaje z Finska, zjistili, že asociace uváděné finskými studiemi byly silnější než asociace ze zbytku skupiny.
„Navzdory značné heterogenitě a potenciálním vlivům nezkoumaných moderátorů výsledky naznačují univerzální kognitivní vzorec spojující paranormální přesvědčení s určitými typy ontologických zmatků. Tato metaanalýza podtrhuje potřebu dalšího zkoumání kontextových variací pro pochopení komplexního vztahu mezi paranormálními přesvědčeními a ontologickými omyly,“ uzavřeli autoři studie.
Studie objasňuje souvislosti mezi záměnou základních znalostí a vírou v paranormální jevy. Je však důležité poznamenat, že design studie neumožňuje vyvozovat z výsledků kauzální závěry.
Celý článek i s odkazy na studii naleznete zde: https://pepikhipik.com/2024/12/22/proc-lide-veri-v-nadprirozene-jevy/
Článek načetla AI: https://www.topmediai.com/app/text-to-speech/
