Ukázka z knihy Paula Brokse "Do země ticha - Lidský mozek - tajemný svět uvnitř hlavy".

Autor srozumitelným způsobem přibližuje dosud málo probádanou a obtížně uchopitelnou oblast lidského těla. Prostřednictvím neobyčejných příběhů obyčejných lidí si klade otázky: Nakolik může ovlivnit poškození mozku psychiku a jednání člověka? Proč se identické poranění čela na jedné straně ve svých důsledcích projevuje naprosto jinak než na druhé straně čela? Zároveň se však věnuje i úvahám spíše filozofickým: Sídlí v mozku duše? Duch? Vědomí vlastního já? Kde?

Paul Broks je anglický neuropsycholog a vědecký spisovatel. Po kariéře v klinické neuropsychologii v NHS a akademických funkcích na univerzitách v Sheffieldu, Birminghamu a Plymouthu se začal věnovat psaní na volné noze. Jeho práce zahrnuje spolupráci na divadelních a filmových představeních - Hugh Hudson (My broken brain 2012) a Ian Knox, (Martino unstrung 2008). Pravidelně přispívá do časopisu Prospect a píše pro The Times, Sunday Times, Daily Telegraph, The Guardian a Granta. Mezi jeho rozhlasové pořady patří - History of Ideas 2015 BBC Radio 4.

Broks vystudoval klinickou psychologii na Oxfordské univerzitě a dále se specializoval na neuropsychologii. Ve své kariéře kombinuje klinickou praxi i základní výzkum.

V současné době působí v Bathu.

Broksova první kniha Do země ticha: (Atlantic Monthly Press) se dostala do užšího výběru na cenu Guardian First Book Award 2003 a připravuje se její adaptace pro londýnské jeviště.

Třetí díl dokumentu Fenomén outsider s podtitulem Dokumenty o párení.

Pavel Hrúz sa narodil v rodine krajčíra a vzdelanie získaval v Banskej Bystrici (1955-1959, elektrotechnická a spojárska priemyslovka) a v Bratislave (Elektrotechnická fakulta SVŠT v Bratislave). V roku 1964-1968 pracoval ako elektroinštalatér v Banskej Bystrici, robotník v pivovare v Rimavskej Sobote, technik vysielača na Kráľovej Holi. Od roku 1968 sa stal redaktorom v Matičnom čítaní, odkiaľ ho v roku 1971 prepustili. 1971-1974 bez zamestnania, 1974-1975 správca tenisových kurtov v Banskej Bystrici, 1975-1990 robotník, neskôr energetik v Stavoindustrii v Banskej Bystrici. Od roku 1990 pracoval v literárnej redakcii Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici.

Svoje prvé diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v denníku Smer a neskôr aj v Mladej tvorbe. Debutoval knihou poviedkových čŕt zo študentského prostredia Dokumenty o výhľadoch (1966). Po roku 1972 publikoval len v samizdate (zbierku poviedok Zvuky ticha (1976), poviedky v samizdatovom zborníku Československý fejeton (1977)), na Slovensku mu znovu vychádzali knihy až po roku 1989, keď mu okrem nových prác vyšli i diela napísané a vydané ako samizdaty. V roku 1998 získal literárnu Cenu Dominika Tatarku. Je spoluautorom bedekru Banská Bystrica a okolie.

Vo svojich prózach sa sústredil na detail, rozprávanie o zdanlivo bezvýznamných témach, ale i ľuďoch, ktorí sú mimo "veľkého" spoločenského diania, spravidla na pokraji spoločnosti, s úsilím o autentickosť prostredia a života, čomu podriaďoval aj výrazové prostriedky.

Odchod do důchodu je jen tak nepotká, předčasný důchod až ve stovce a tak se parta kamarádů domluví, jak napálit systém. A pak se to zvrtne. Sci-fi povídka Leoše Kyši v podání Jaroslava Someše.

Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.

Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.

Webové stránky Eugena Lindena cílí na širokou škálu témat od životního prostředí po sociální a ekonomické otázky. Naleznete zde články o vědě a dynamice klimatických změn a o možných sociálních, ekonomických a environmentálních dopadech globálního oteplování. Další články o životním prostředí se zabývají ohroženými zvířaty, krizí biologické rozmanitosti, ohrožením vodních zdrojů, globálním odlesňováním a politikou životního prostředí. Stránky obsahují také odkazy na Lindenovy články o sociálních otázkách, od těžkého údělu původních obyvatel až po dynamiku finančních trhů. Některé texty se dívají do budoucnosti a nabízejí předpovědi, jak by takové faktory, jako jsou rozdíly ve mzdách, populační tlaky, migrace a vzestup náboženského fanatismu, mohly přinést zvýšenou nestabilitu a drastické změny.

Seznamte se se členy českého olympijského týmu. Dozvíte se, jak skloubit studium a vrcholový sport, jaké bylo zahájení her v Paříži, či jaké to vůbec je, soutěžit na olympiádě…

Setkání s olympioniky se uskutečnilo v rámci akce UniKátní START 2024/25 | Zahájení akademického roku v Kampusu Hybernská.

Vědění lidstva roste. Díky rozšíření internetu se demokratizoval přístup k informacím a narostl objem dat, ze kterých se AI systémy mohou učit. Jak by měla zareagovat oblast vzdělávání? Co si dnešní lídři českého vzdělávání myslí, že by se děti měly učit, aby z nich vyrostli spokojení dospělí?​

Hosté: Bořivoj Brdička, Ondřej Šteffl, Ondřej Neumajer

Moderátorka: Ivča Böhmová

Záznam veřejné debaty z cyklu AI horizonty z Kampusu Hybernská, která se konala 30. 9. 2024. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové.

Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.

Fenomén outsider, část druhá, podtitul: Dych lukavických zápiskov. Kompozice o návratu z ústraní slovenské spisovatelky Hany Ponické.

Hana Ponická byla v roce 1968  redaktorkou deníku Smena, odkud byla pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1972 vyhozena. Žila pak v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky, v nichž jsou zachycena její setkání s pronásledovanými lidmi, vyšly nejprve v nakladatelství 68 Publishers v Torontu, v roce 1991 i u nás. V témže roce napsala i monografii o Milanu Rastislavu Štefánikovi Hrdina sa vracia.

Autor: Karel Moudrý | Hrají: Petr Borka a Jiří Hrdina | Zvukové zpracování: Josef Kačírek

Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“

Autor: Henry Hobhouse

Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy. Vydáno: 2004, Academia Překlad: Zuzana Šťastná