Fenomén outsider, část druhá, podtitul: Dych lukavických zápiskov. Kompozice o návratu z ústraní slovenské spisovatelky Hany Ponické.

Hana Ponická byla v roce 1968  redaktorkou deníku Smena, odkud byla pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1972 vyhozena. Žila pak v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky, v nichž jsou zachycena její setkání s pronásledovanými lidmi, vyšly nejprve v nakladatelství 68 Publishers v Torontu, v roce 1991 i u nás. V témže roce napsala i monografii o Milanu Rastislavu Štefánikovi Hrdina sa vracia.

Autor: Karel Moudrý | Hrají: Petr Borka a Jiří Hrdina | Zvukové zpracování: Josef Kačírek

Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“

Autor: Henry Hobhouse

Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy. Vydáno: 2004, Academia Překlad: Zuzana Šťastná

Ukázka z knihy "ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT"

Autor: Henry Hobhouse

Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.

Vydáno: 2004, Academia

Překlad: Zuzana Šťastná

Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“

Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.

Poznámka: Je to drsňák. Klidně zajme mezigalaktickou loď, ukradne co může, nakopne Bludnýho Holanďana a tradá. Jenže má problém s jednou dívkou. Moc důležitou dívkou.

Sci-fi povídka

Autorka: Hanina Veselá

Čte: Jiří Trnka

Režie: Petr Mančal

Zvuk: Josef Kačírek

Rozhlasová dramatizace textu Karla Moudrého. Hrají: Jiří Hrdina, Petr Borka, Petr Mančal a další. Zvukové zpracování: Josef Kačírek

Jak bude vypadat pracovní trh v budoucnosti? Možná trochu jako v této bláznivé sci-fi povídce.

Ukázka z knihy Příhody venkovského lékaře od Michaela Sparrowa, nakladatelství Paseka.

Smysl pro humor včetně humoru černého je patrně základním předpokladem pro přežití v lékařském světě, natož jde-li o práci venkovského lékaře, který nikdy neví, kdy, kam a k čemu bude povolán a kdo vstoupí do jeho ordinace. Autor během své pětadvacetileté praxe shromáždil pravdivé příběhy líčící zábavné, výstřední, hrůzostrašné i tragické události, které se sice přiházejí každému lékaři, ale které se zdály předurčeny právě pro něj. Odehrály se převážně na britském venkově, částečně však i v exotickém prostředí.

Autor knihy Michael Sparrow se narodil v roce 1957 ve střední Anglii. Po maturitě a roční práci u účetnické firmy studoval v letech 1977-1981 na Lékařské fakultě při nemocnici Panny Marie v Paddingtonu. Po roční nemocniční praxi a šesti letech strávených u Královského vojenského letectva zakotvil v Devonu jako praktický lékař. Působil rovněž v Jižní Africe, Belize, Kosovu a Etiopii.

Ukázky z knihy "Jako Červenej Karkulák"

Dopisy z vězení jednoho z předních disidentů v letech 1968 až 1989. Rudolf Battěk byl za svou kritiku normalizačního režimu poprvé uvězněn už v září 1969. Celkem strávil ve vězení devět let.

Kdo vezme do ruky knihu Jako červenej Karkulák s podtitulem Dopisy z vězení, kterou vydalo nakladatelství Gallery v roce 2002, dozví se o životním zaměření Rudolfa Battěka to nejdůležitější: koncem války se zapojuje do protinacistického odboje. V padesátých letech odmítá za komunistického režimu zúčastnit se parlamentních voleb. Následuje postih v zaměstnání. Jako zámečník-údržbář v SONP Kladno Poldi začíná pak soukromě provádět sociologický výzkum malých pracovních skupin. Výzkum je později kladně posouzen Sociologickým ústavem Československé Akademie věd a Battěk v něm v roce 1965 nastupuje jako odborný pracovník. Od počátku šedesátých let sleduje politický vývoj v zemi, který v Pražském jaru začíná zdůrazňovat svébytnost české kulturní a politické tradice. V březnu 1968 spoluzakládá Klub angažovaných nestraníků (KAN). Je kooptován do tehdejší České národní rady. Ani po vstupu sovětských vojsk neustává ve své nonkonformní činnosti. V květnu 1969 píše otevřený dopis poslancům ČNR, po němž následuje v září další s peticí Deset bodů. Dokument podepsali Václav Havel, Ludvík Vaculík a další.

Battěk se stává nekonformním, protestujícím občanem. A to se v zemi okupované sovětskými vojsky a prosovětsky orientovanou vládou netrpí: následuje třináctiměsíční vazba, pak propuštění bez soudu. Propuštění ze zaměstnání přichází vzápětí. V roce 1971 je opět zatčen. Tentokráte za organizování celostátní letákové akce před parlamentními volbami. Ve vazbě tráví 11 měsíců. Následuje soud a nonkonformista Battěk je odsouzen na tři půl roku za podvracení republiky. Po propuštění pracuje jako čistič výloh.

Mezi prvními podepisuje koncem roku 1976 Chartu 77; v roce 1978 spoluzakládá Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a Hnutí nezávislých socialistů. V roce 1980 se stává mluvčím Charty 77. Opět následuje zatčení. Battěk je falešně obviněn z napadení veřejného činitele, dodatečně obviněn také z podvracení republiky a v červenci r. 1981 odsouzen na sedm a půl roku do vězení. Byl to jeden z nejvyšších trestů, který kdo z nekonformních občanů za husákovské normalizační éry dostal. Po odvolání byl trest zmírněn na dobu pěti a půl roku. Koncem roku 1985 byl propuštěn. Pokračuje však v opoziční aktivitě a v roce 1988 spoluzakládá Hnutí za občanskou svobodu (HOS). V památném listopadu 1989 se účastní založení Občanského fóra; následně je zvolen poslancem Federálního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1990 se stává předsedou Sněmovny lidu. V oficiální politice nezůstává však dlouho. Již v roce 1992 odchází z parlamentní funkce a působí jako politický publicista.