Kozličník neboli škornice šípolistá (Epimedium sagittatum) je domovem v lesích Číny a Japonska, v těchto zemích se po staletí přidává do mnoha léčivých směsí.

Masečník kulovitý je u nás považován za vyhynulou houbu. Běžně roste ve Skandinávii, Finsku a Rusku. Kdo ho najde v Česku, sklidí ovace.

Na Velký pátek se údajně otevírají poklady. Místo, kde se takový poklad ukrývá, je označeno světýlkem, zářícím otvorem ve skále nebo kvetoucím zlatým kapradím. Řeknete si: bájná a neexistující rostlina. Zahradník z Plzně-Křimic Tomáš Pražák ale zlaté kapradí zná a pěstuje.

Výzdobu na Velikonoce můžete dobře zvládnout i s využitím materiálu z přírody a z domácích zásob. Vyrobte si například velikonoční věneček podle návodu plzeňské floristky Heleny Kafkové.

Konzumaci tzv. divoké zeleniny nejen o Zeleném čtvrtku doporučuje Lenka Rojíková, specialistka na zdravou stravu. Řadí sem kopřivu, bršlici kozí nohu, pampelišku, lopuch, popenec, jitrocel, sedmikrásku a další rostliny.

Zdobením kraslic se Lenka Vališová začala zabývat před několika lety, chtěla to prostě zkusit. Před letošními Velikonocemi jich namalovala 450. Protikoronavirová opatření plány změnila, tak paní Lenka kraslice rozdává. A s nimi i velikonoční radost. Požádali jsme ji o několik tipů na jejich dekoraci.

Setkat se můžete i s výrazem šáškování, sítině se totiž lidově říká šáší. Rostliny se vyskytují u rybníků, potoků, řek a v mokřinách.

„Účinky sedmikrásky chudobky jsou velmi jemné a proto je na koupání vhodná i pro batolata,“ ujišťuje fytoterapeutka Monika Šedivcová.

Kupte si ananas, pochutnejte si na něm a vršek nevyhazujte. Mohl by s něj vyrůst ananasovník a časem i zaplodit.

To, že se saláty dají pěstovat také v nádobách, potvrzuje Silvie Hašlová z komunitní zahrady Pěstírna Depo: „Jsou poměrně nenáročné, takže potřebují jen zhruba 15 cm vrstvu substrátu. Mně se nejvíc osvědčily samozavlažovací truhlíky, ale pokud zvládnete pravidelně zalévat, můžete je pěstovat i v obyčejných.“