Inovacast

V pokračování diskuse Aleše Vlka a právníka Matěje Klimana v Inovacastu na téma spolupráce mezi akademií a průmyslem jsme se zaměřili především na praktické aspekty. Jaké dokumenty byste měli mít podepsané, ještě než začnete řešit konkrétní kroky? V čem se liší přístup ze stany vědce a firmy z pohledu zveřejňování výstupů výzkumu? A kde můžete v Česku získat finanční podporu pro výzkum? 

„Setkal jsem se s desítkami příkladů, kdy se během spolupráce firmy a akademie  na obou stranách prohluboval rozpor, protože si strany dopředu nedefinovaly, co nastane,  v případě, že tato bude úspěšná,“ upozorňuje Matěj Kliman. 

Diskuse se stočí i k velmi zajímavému tématu, jakým jsou akademické spinoffy a problematika střetu zájmů. „Až na výjimky není v Česku střet zájmů nijak právně upraven a prostředí je v tomto poměrně volné. Proto zde vnímáme rizika. Lepší je tedy si tento proces nastavit a řešit, co pro minimalizaci rizik můžeme udělat.“

Bio:
Matěj Kliman vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2007 se intenzivně věnuje komplexnímu právnímu poradenství a přednáškové činnosti v oblastech veřejné podpory a výzkumu a vývoje.
 V oblasti výzkumu a vývoje má rozsáhlé zkušenosti z poradenství pro významné instituce v ČR a to jak na straně poskytovatelů dotací (MŠMT, TAČR, MPO, MMR, MHMP, MPSV, atd.), tak na straně příjemců z akademické sféry a soukromých firem. Zkušenosti v této oblasti zahrnují ochranu duševního vlastnictví, přípravu a vyjednávání licenčních a jiných smluv, interní audity a přípravu a revizi vnitřních předpisů, zpracování právních a ekonomických analýz a metodik, přípravu nových právních předpisů a jejich novelizací, jakož i podporu významných projektů. 

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Matěj Kliman je trochu neobvyklým hostem Inovacastu, je totiž právník. Ve své praxi se zabývá spoluprací výzkumných organizací a průmyslu. 

Jeho začátky v této oblasti zapadají do roku 2007, kdy  se v Česku začala otevírat problematika ochrany duševního vlastnictví a zakládání spin-ofů. Tehdy zpracoval první analýzy a metodiky pro ministerstvo školství. A přesto že už je to pár let, jsou tyto metodiky jsou stále na jejich webových stránkách a stále relevantní. 

Dnes Matěj Kliman spolupracuje jak s podnikatelskými subjekty, tak s výzkumnými organizacemi a také s poskytovateli dotací. „V Česku máme vyspělou infrastrukturu a technologické vybavení výzkumných organizací. Nejen to je velké plus a přidaná hodnota spolupráce firem akademie. Výhodou je i to, že tyto subjekty mohou požádat o podporu společného výzkumu. Ať už od českých agentur, tak od Evropských institucí.“

„Říká se, že firmy jsou ty flexibilní a rychlé. Ale často je to s akademickým prostředím srovnatelné. Vnímám ale trochu odlišná očekávání. Výzkumu často chybí sebereflexe a pro vědce není nejdůležitější, aby se výsledek rychle dostal do praxe. Navíc i významný vědecký výsledek nemusí být pro praxi zajímavý. I přesto, že třeba řeší důležitý společenský problém. 

Komu patří výsledky společného vědeckého výzkumu? I to se můžete dozvědět v Inovacastu. 

Bio: Matěj Kliman vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2007 se intenzivně věnuje komplexnímu právnímu poradenství a přednáškové činnosti v oblastech veřejné podpory a výzkumu a vývoje.
 V oblasti výzkumu a vývoje má rozsáhlé zkušenosti z poradenství pro významné instituce v ČR a to jak na straně poskytovatelů dotací (MŠMT, TAČR, MPO, MMR, MHMP, MPSV, atd.), tak na straně příjemců z akademické sféry a soukromých firem. Zkušenosti v této oblasti zahrnují ochranu duševního vlastnictví, přípravu a vyjednávání licenčních a jiných smluv, interní audity a přípravu a revizi vnitřních předpisů, zpracování právních a ekonomických analýz a metodik, přípravu nových právních předpisů a jejich novelizací, jakož i podporu významných projektů. 

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

V pokračování Inovacastu s Pavlem Kordíkem jsme se věnovali zejména umělé inteligenci, mladé generaci a budoucnosti práce. „Byl jsem i u zrodu Prg.ai. Inspirovali jsem se v Kanadě, kde byli v této oblasti o pár let napřed,“ říká.

„Většina povolání se díky novým technologiím dramaticky promění. I když budete doktor, budete potřebovat znát strojové učení, aspoň uživatelsky. Na naše děti bude využití umělé inteligence klást požadavky, aby na sobě velmi pracovaly. Aby byly lidé užiteční, budou muset být obrovsky kreativní, protože rutinní práce odpadne. Bude to velmi těžké.“

„Důležité je naučit děti umělou inteligenci využívat k jejich prospěchu, a zároveň se zneužití této technologie také bránit. V Prg.ai máme několik různých programů pro děti a mladé lidi a konečně už trochu konkurujeme té Kanadě.“ 

Doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D. je proděkanem pro spolupráci s průmyslem na Fakultě informačních technologií ČVUT. Vyučuje Metody výpočetní inteligence (NI-MVI) a Algoritmy data miningu (NI-ADM). Podílel se na vzniku startupů Recombee a UNICO.ai. Je jedním ze zakládajících členů iniciativy prg.ai. Celý vědecký život ho provází neuronové sítě, jejich optimalizace a rekomendační systémy.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

„O informatiku je zájem, jak ze strany studentů, tak ze strany průmyslových firem. Kdybychom produkovali pětkrát více absolventů, tak by o to stále byl zájem“, říká Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na Fakultě informačních technologií ČVUT. 

„Každá pořádná technická fakulta by měla stát na třech nožičkách – věda, spolupráce s průmyslem a výuka. Začínali jsme zejména s výukou a ostatní nožičky trochu kulhaly, ale teď už nám ta trojnožka začíná hezky fungovat,“ dodává.

„Baví mě management vědy a také jsem zjistil, jak je důležité popularizovat, dělat vědecký marketing. I u čistého výzkumu je marketing zásadní. Píšu blog posty, dělám videa a řadu dalších aktivit, jen proto, abychom naše objevy ve vědecké komunitě zpropagovali. Vědci se často neumí prodat.“

„Už nějakou dobu na fakultě buduji prostředí společných laboratoří. Je to dobré jak pro firmy, ale i pro studenty. Ti by nám často zmizeli rovnou do firem a vůbec nedostudovali. Je to výhra i pro firmy: podnik nemusí utrácet tolik času svých expertů a studentům a jejich inovačnímu potenciálu se věnuje někdo jiný.“

 doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D. je proděkanem pro spolupráci s průmyslem na Fakultě informačních technologí CVUT. Vyučuje Metody výpočetní inteligence (NI-MVI) a Algoritmy data miningu (NI-ADM). Podílel se na vzniku startupů Recombee a UNICO.ai. Je jedním ze zakládajících členů iniciativy prg.ai. Celý vědecký život ho provází neuronové sítě, jejich optimalizace a rekomendační systémy. 

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Náskok díky technologiím: to v českém překladu znamená zkratka názvu VDT Technology, společnosti, ve které je generálním ředitelem Jiří Jirkovský, host Aleše Vlka v Inovacastu.

„Náš tým je složen z odborníků na různé oblasti, kterým se věnujeme: např. bezpečnost, energetika, správa a monitoring budov nebo vodárenství. S Národním centrem Průmyslu 4.0  jsme se také podíleli na vytvoření checklistu, auditního listu pro hodnocení stavu digitalizace firmy – ať se to týkalo vlastní správy, managmentu, logistických systémů atd. Ve VDT se pak na firmu díváme z podhledu integrátora, který hledá možnosti synergií využití již existujících zařízení. Jinak přistupujeme k něčemu, co vzniká na zelené louce a jinak k již zavedené společnosti.“

Voda je jednou z nejcennějších komodit. Jiří Jirkovský se věnuje i digitalizaci vodárenství a vodnímu auditu. O co se jedná? A jaký je strategický význam vody? „Jedním z přístupů je dodávka pitné vody a satelitní dohledávání jejího úniku. Třeba pražská síť v tomto ohledu udělala velký krok. Úniky pitné vody jsou oproti devadesátým letům třetinové a pohybují se na špičkovém světovém standardu, a to díky využití technologií.“

Jiří Jirkovský je generálním ředitelem ve společnosti VDT Technology a.s. Má dlouholeté zkušenosti s mezinárodním managementem a řízením projektů, je specialistou na inteligentní systémy řízení, bezpečnostní technologie a expertní systémy s využitím IoT platformy. Jiří Jirkovský je také viceprezident Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, člen Bezpečnostní sekce Hospodářské komory ČR, člen evropské bezpečnostní asociace Euralarm a viceprezident HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Pro každého znamená Průmysl 4.0 něco jiného. Čím je pro Jiřího Jirkovského z VDT Technology, zjišťoval v dalším díle Inovacastu Aleš Vlk. „Průmysl 4.0 znamená nastavení nových principů, nové cesty, oproštění se od některých nástrojů. Dívám se na to z širšího pohledu, nejen na vlastní výrobu, ale na celý proces. Na infrastrukturu, která zajišťuje linku, která běží, na logistiku, aby bylo na lince z čeho vyrábět, na budovy, ve kterých je výroba umístěna.“ 

Česko se někdy chlubí, někdy žehrá na to, že je velkou průmyslovou zemí. S tím je spojena energetická náročnost. „Aktuálně je ta hrozba velmi vážná. Nárůst energií je tak dramatický, že přijímaná opatření nemusí dostačovat na to, aby firmy zvládly ten energetický nárůst.“  

Bio:

Jiří Jirkovský je generálním ředitelem ve společnosti VDT Technology a.s. Má dlouholeté zkušenosti s mezinárodním managementem a řízením projektů, je specialistou na inteligentní systémy řízení, bezpečnostní technologie a expertní systémy s využitím IoT platformy. Jiří Jirkovský je také viceprezident Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, člen Bezpečnostní sekce Hospodářské komory ČR, člen evropské bezpečnostní asociace Euralarm a viceprezident HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

V pokračování povídání s Janem Šedivým z CIIRC ČVUT jsme se soustředili na jeho hlavní obor, tedy zpracování přirozeného jazyka. „Tato disciplína zahrnuje práci s jazykem, v mluvené i psané formě. S tou psanou podobou potom pracujeme.“ 

Aleše Vlka velmi zajímá, jak dobře už dnes strojový přepis řeči může fungovat. „Velmi záleží na tom, kdo je mluvčí. Když bude mluvit např. prof. Hilský, tak to bude fungovat. Řada lidí neumí diktovat, ač si myslí, že ano. Nedělají tečky, nemluví souvisle, zahrávají. A to je problém. Stejně jako názvy firem, akronymy, cizí názvy. A největším problémem je okolní hluk nebo ozvěna.“

A jak jsou na tom strojové překlady? „Pokud překládáte manuál na robota nebo k ledničce, tam už roboty dosahují poměrně vysoké kvality. Ale přeložit Shakespeara, na to studujete celý život. Umění zatím stroje, pokud někdy, překládat neumí. Umělá inteligence nic neví, je to jen papoušek, který opakuje, co kde slyšel.“ 

„V mém týmu se snažíme dnes dělat stroje, které vedou s uživatelem dialog. Najít třeba něco v manuálu na auto, může být na dlouhou dobu. Naše role je třeba ta, že se aplikace v mobilu zeptám, na co potřebuji, například jak vyměnit olej. A aplikace s námi bude komunikovat a pomůže nám náš úkol rychle řešit.“

Bio:
Jan Šedivý působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT od roku 2016 jako vedoucí skupiny Big Data and Cloud Computing. V minulosti pracoval pro společnost Google jako Technical Lead Manager a v institutu IBM T. J. Watson Research Center jako člen výzkumného týmu a později vedoucí výzkumu. Vedl mnoho celosvětových výzkumů a vývojářských projektů, byl hlavním designerem aplikace IBM Embedded ViaVoice pro rozpoznávání řeči. V této oblasti získal celou řadu ocenění a je autorem mnoha patentů. 
Specializuje se na výzkum konverzační umělé inteligence a interakce mezi lidmi a roboty, navíc vede vědecký inkubátor ČVUT eClub pro nadané studenty. Z něj rovněž vzešel studentský tým Alquist, který se svým stejnojmenným social botem získal v minulém roce zlatou medaili v mezinárodní soutěži Amazonu Alexa Prize. Kromě toho je Jan Šedivý spoluzakladatelem start-upu PromethistAI, vyvíjejícího vlastní konverzační aplikace, kde zastává pozici Senior Scientific Advisor.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

S rozpoznáváním řeči začínal Jan Šedivý z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v polovině 90. let v IBM, což byla jedna z prvních firem, která se tomu věnovala. „A tak nějak mě to zasáhlo na celý život,”  říká hned na úvod Inovacastu. 

„Význam rozpoznávání řeči stále roste. V USA na mobilních telefonech významně roste počet lidí, kteří při vyhledávání na mobilních telefonech, využívají právě řeč. V zařízeních jako Alexa, Google Home či telefonech - tam řeč je primární, klíčová a nezastupitelná.” 

Jan Šedivý dělí svůj pracovní čas zejména mezi tři role - učitele, výzkumníka, a také  mentora podnikání např. v inkubátoru e-club. „Velmi mě mrzí, že se snižuje zájem o technické obory. Ale mezi studenty se vždy najdou takoví, kteří jsou odhodlaní pracovat. Řada aplikací je velmi komplikovaná a vyžaduje velké soustředění. Takových studentů nikdy nebylo hodně a je jich asi stejně, jako jich bylo kdysi,” komentuje často diskutované téma Jan Šedivý.

„Podnikatelem se člověk musí narodit. Vyžaduje to rovnováhu mezi odvahou a smyslem pro detail a je to výslednice mnoha různých náhod, zda uspěje. Facebook začínal podobně jako my s řečí a udělal mnohem větší díru do světa.” 

Potřebuje podnikatel doktorát? I o tom je aktuální díl Inovacastu.

Jan Šedivý působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT  od roku 2016 jako vedoucí skupiny Big Data and Cloud Computing. V minulosti pracoval pro společnost Google jako Technical Lead Manager a v institutu IBM T. J. Watson Research Center jako člen výzkumného týmu a později vedoucí výzkumu. Vedl mnoho celosvětových výzkumů a vývojářských projektů, byl hlavním designerem aplikace IBM Embedded ViaVoice pro rozpoznávání řeči. V této oblasti získal celou řadu ocenění a je autorem mnoha patentů. 

Specializuje se na výzkum konverzační umělé inteligence a interakce mezi lidmi a roboty, navíc vede vědecký inkubátor ČVUT eClub pro nadané studenty. Z něj rovněž vzešel studentský tým Alquist, který se svým stejnojmenným social botem získal v minulém roce zlatou medaili v mezinárodní soutěži Amazonu Alexa Prize. Kromě toho je Jan Šedivý spoluzakladatelem start-upu PromethistAI, vyvíjejícího vlastní konverzační aplikace, kde zastává pozici Senior Scientific Advisor.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Monika Vondráková stála u založení Nadačního fondu Neuron a dnes je předsedkyní  jeho správní rady. Fond Neuron podporuje i Jaroslav Řasa, majitel společnosti ABRA Software. V Inovacastu diskutují podporu české vědy s Alešem Vlkem.

„Aby se společnost a civilizace posouvaly dopředu, je potřeba podporovat vědu a umění, řekl Josef Hlávka. A to mě zaujalo, “ vysvětluje svoje začátky s Neuronem Monika Vondráková. Začala jsem se věnovat tomu, jak vědce a vědu prezentovat veřejnosti. … Snažíme se být maximálně užiteční a efektivní. Ročně vydáme skoro deset milionů na odměny pro vědce.”

To potvrzuje i Jaroslav Řasa. „Vědu nelze financovat jen ze soukromých zdrojů”, říká „ale v úspěšných zemích vědu podporuje i tento sektor.”  „Základní výzkum se mění na aplikovaný, když někoho napadne, jak to využít. Je třeba, aby český výzkum prošel trochu tvrdší selekcí a říci, kde se dělá opravdu dobrý a světový základní výzkum a kde se lidé jenom trochu vezou. Tam bychom se měli zamyslet, zda to nejsou zbytečně vynakládané prostředky.” 

Všímá si i českých specifik: „Češi jsou ve spoustě věcí zpočátku velmi váhaví. Celý svět už něco dělá, ale u nás se jen diskutuje. Přesto jsme potom schopni věci dohnat se dostat do začátku toho pelotonu… Máme prostě dlouhý start.” 

Bio:
Jaroslav Řasa, majitel a zakladatel ABRA Software, člen představenstva NCP 4.0 

Po studiích Kybernetiky na ČVUT v Praze plánoval vědeckou dráhu. Osud a knížka od Tomáše Bati ale rozhodly jinak. V roce 1991 vznikl informační systém, který se stal základem společnosti ABRA Software.

Firma dnes zaměstnává 150 lidí a její software používají desetitisíce zákazníků.

Smysluplným aktivitám se Jaroslav Řasa věnuje i mimo vlastní podnikání. Příkladem je spolupráce s Nadačním fondem Neuron, kde podporuje mladé vědce nebo projekt Můžeš podnikat!, jehož náplní jsou přednášky pro středoškoláky. Jaroslav Řasa je i členem představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 

Monika Vondráková, ředitelka brandu ABRA Software

Profesní dráhu začínala ve finančním sektoru (10 let v BNP Dresdner Bank). Posledních 15 let se věnuje budování značek, marketingu a PR. Působila několik let ve společnosti RSJ na pozici ředitelky komunikace a od roku 2014 odpovídá za rozvoj značky ABRA Software. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Neuron, který v roce 2010 spoluzakládala.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

„Spousta dobrých věcí se stane“, říká Jaroslav Řasa, zakladatel a majitel společnosti ABRA Software, kterou založil ještě za studií před třiceti lety. „Začínali jsme ve sklepě. Taky jsme měli kancelář na střeše funkcionalistické vily, která kopírovala venkovní počasí. V létě jsme třeba programovali v plavkách“, vzpomíná Řasa v Inovacastu na své podnikatelské začátky. „Nikdy jsme nerezignovali na to, aby se firma stále měnila. Výzvy bereme a nevzdáváme je, a proto nás ABRA i po 30 letech baví,“ dodává.

„Při vstupu do ABRY jsem se softwarovou firmou neměla zkušenost, ale měla jsem zkušenost s vědci díky Nadačnímu fondu Neuron”, říká Monika Vondráková, Brand Directorka ABRA. „Inženýři jsou vědcům podobní, takže jsem tu výzvu přijala. Značce ABRA jsme nastavili úplně jiný směr.“

„Za produktem potřebuji vidět nejen nuly a jedničky, ale i srdce. A to se nám podařilo. Pomáháme firmám s podnikáním díky informačním systémům, dodává Monika Vondráková. Abyste byli schopni firmu dobře řídit, musíte analyzovat, co se ve firmě děje. Nemusíte pak věnovat tolik času věcem, které místo vás zvládne počítač.

„Jsou tu stále firmy, které jsou odsouzeny k zániku”, komentuje současnou situaci Jaroslav Řasa. „Když přichází těžké doby, úspěšné firmy investují více. Je to cesta, jak konkurentům utéct. I tohle jsem se naučil od Baťy, kterého mám rád. Je třeba přestat žehrat na poměry.”

Jaroslav Řasa, majitel a zakladatel ABRA Software, člen představenstva NCP 4.0 

Po studiích Kybernetiky na ČVUT v Praze plánoval vědeckou dráhu. Osud a knížka od Tomáše Bati ale rozhodly jinak. V roce 1991 vznikl informační systém, který se stal základem společnosti ABRA Software.

Firma dnes zaměstnává 150 lidí a její software používají desetitisíce zákazníků.

Smysluplným aktivitám se Jaroslav Řasa věnuje i mimo vlastní podnikání. Příkladem je spolupráce s Nadačním fondem Neuron, kde podporuje mladé vědce nebo projekt Můžeš podnikat!, jehož náplní jsou přednášky pro středoškoláky. Jaroslav Řasa je i členem představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 

Monika Vondráková, ředitelka brandu ABRA Software

Profesní dráhu začínala ve finančním sektoru (10 let v BNP Dresdner Bank). Posledních 15 let se věnuje budování značek, marketingu a PR. Působila několik let ve společnosti RSJ na pozici ředitelky komunikace a od roku 2014 odpovídá za rozvoj značky ABRA Software. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Neuron, který v roce 2010 spoluzakládala.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.