Inovacast

Michal Fichtner, host Aleše Vlka v Inovacastu, pracuje pro společnost Continental v Brandýse nad Labem. Kromě pneumatik vyrábí závod také interiérovou elektroniku: budíky, displaye, ale třeba také e-call moduly. Ty vám automaticky zavolají záchranku, když nabouráte.

“V Continentalu jsme začali akcelerovat digitalizaci už v roce 2017 a v roce 2020 jsme se stali modelovým závodem: to, co zavádíme u nás, přenášíme do závodů po celém světě. Šli jsme tomu hodně naproti.” 

“Cokoliv děláme, musí mít návratnost rok, maximálně rok a půl. Neděláme nic jen proto, aby to bylo,” vysvětluje Michal Fichtner principy, na kterých staví a zdůrazňuje: “Překonávání překážek vás posouvá dál. Hodně se soustřeďujeme na to, abychom přesvědčili zaměstnance, že jim inovace pomůže. Jde nám o to, abychom jim pomohli zvyšovat jejich kvalifikaci, protože interní lidi přináší tu největší hodnotu.” 

Michal Fichtner působí ve společnosti Continental v Brandýse nad Labem, kde vede projekt Digital Factory,  který se stal modelovým závodem pro digitalizaci společnosti Continental v globálním měřítku. V Continentalu působí již od roku 2003 a začal zde opravdu od píky: od první pozice opraváře desek plošných spojů, přes údržbu do inženýringu, vedení skupiny i celých projektů. Postupně se přesunul na pozice zaměřené na data a informatiku – nejprve pozice IT MES Manager (manufacturing execution system), a pak založení skupiny BI (Business Intelligence). Odtud už byl k Průmyslu 4.0 jen krok. 

Ve volném čase se kromě technologických zálib jako je chytrá domácnost a IoT věnuje třeba jízdě na kole nebo lyžování. Jeho mottem je „Vše je možné! Rychlé řešení je dost často lepší volba než honba za dokonalým řešením.“

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

“Průmysl 4.0 znamená se podívat na celý proces: od objednávky, po výrobu a dodání, je to digitalizace celého řetězce. Člověk by měl mít přidanou hodnotu, a tam, kde ji nemá, je potřeba jej  nahradit nějakou automatizací,” říká Michal Fichtner ze společnosti Continental v Inovacastu. 

“To, že papír nahradíte excelem, není digitalizace. Důležité je, abyste data z výroby uměl použít kdekoli a kdykoli. Stejně tak to, že máte robota, není digitalizace. Je třeba, aby roboti byli řízení automaticky, vyráběli v logické posloupnosti pro jejich optimální vytížení a vyráběli podle potřeb zákazníků,” vyvrací Fichtner četné mýty, které digitalizaci provází. 

V rozhovoru s Alešem Vlkem se dostane i na budoucnost: “Cena práce se u nás přibližuje Německu, když to přeženu, proto je třeba vytvářet přidanou hodnotu. Montovna Evropy nebude mít za 10 let co montovat, protože přestěhovat výrobu je lehké. Aby tu firmy zůstaly, je třeba vytvářet něco navíc. Nenechat si ujet vlak a následovat velké hráče, protože za 10 let už nepůjde šroubovat na lince.” 

Michal Fichtner působí ve společnosti Continental v Brandýse nad Labem, kde vede projekt Digital Factory,  který se stal modelovým závodem pro digitalizaci společnosti Continental v globálním měřítku. V Continentalu působí již od roku 2003 a začal zde opravdu od píky: od první pozice opraváře desek plošných spojů, přes údržbu do inženýringu, vedení skupiny i celých projektů. Postupně se přesunul na pozice zaměřené na data a informatiku – nejprve pozice IT MES Manager (manufacturing execution system), a pak založení skupiny BI (Business Intelligence). Odtud už byl k Průmyslu 4.0 jen krok. 

Ve volném čase se kromě technologických zálib jako je chytrá domácnost a IoT věnuje třeba jízdě na kole nebo lyžování. Jeho mottem je „Vše je možné! Rychlé řešení je dost často lepší volba než honba za dokonalým řešením.“

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

„V Česku máme potenciál vytvářet a zkoušet chytrá řešení a poté je dostávat do světa. Inovativní koncepty z oblasti údržby a monitorování linky realizujeme třeba se Škodou Auto“, říká v Inovacastu Vratislav Beneš ze společnosti OptiSolutions. Řeší ale třeba také automatizovaný monitoring rajčat a okurek ve sklenících. “Nejen sběr, což je jednoduchý úkol, ale třeba vyštipování neperspektivních větviček, nebo detekce chorob. Tyto expertní znalosti jsme naučili autonomní robot, který dokáže nahradit kvalifikovaného člověka, těch je na trhu málo.”  Jedním dechem ale dodává: „Je jednodušší udělat z „ajťáka“ farmáře, než z farmáře „ajťáka“.“

Vratislav Beneš vystudoval Vysoké učení technické v Brně a Vysokou školu ekonomickou. Znalosti z obou škol, zejména z té druhé v oblasti matematického modelování a umělé inteligence, využil nejen ve svém prvním zaměstnání, kde zpracovával data z retailu. Velmi rychle pochopil, že oblast analýzy dat je nejen zajímavá, ale také perspektivní. Ve společnosti OptiSolutions, ve které je jednatelem, začínali zpracovávat data především v oblasti potravinářství, ale postupně se firma přeorientovala především na průmysl. 

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Věděli jste, že umělá inteligence se dá studovat i na Vysoké škole ekonomické? Právě tento obor společně s matematickým modelováním si vybral host Aleše Vlka Vratislav Beneš, který je jednatelem společnosti OptiSolutions. 

S data miningem začal v oblasti potravinářství, ale velmi rychle jej pohltila oblast průmyslu, pro který připravil vlastní nástroj pro analýzu velkých dat. Od zpracování strukturovaných dat se postupně přesouvá k datům nestrukturovaným – obrazovým, zvukovým nebo dalším. A to je úkol pro umělou inteligenci. „Pomocí natrénovaných neuronových sítí umíme popsat, co se konkrétně děje na základě dat ze stoje. A detekovat například anomálie či poruchy a zároveň predikovat, kdy tato situace nastane,“ popisuje Beneš v novém dílu Inovacastu.

Vratislav Beneš vystudoval Vysoké učení technické v Brně a Vysokou školu ekonomickou. Znalosti z obou škol, zejména z té druhé v oblasti matematického modelování a umělé inteligence, využil nejen ve svém prvním zaměstnání, kde zpracovával data z retailu. Velmi rychle pochopil, že oblast analýzy dat je nejen zajímavá, ale také perspektivní. Ve společnosti OptiSolutions, ve které je jednatelem, začínali zpracovávat data především v oblasti potravinářství, ale postupně se firma přeorientovala především na průmysl.

https://www.ncp40.cz/podcast

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

V pokračování Inovacastu s Petrem Gamanem z PATRIC rozebírá Aleš Vlk možnosti, výzvy a příležitosti, které především výrobní podniky čekají v následujícím období s ohledem na rostoucí ceny energií. Mnohé z firem, které chtějí navrhnout úsporné řešení, ztroskotají již v prvním kroku a zpravidla mají společného jmenovatele - nemají data ani dlouhodobou strategickou vizi svého směřování. „Už na vrátnici poznáte, kdo bude sedět v ředitelském křesle,“ říká Petr Gaman. Přitom pouhým sběrem dat a jejich analýzou vždy se vždy zjistí příčina plýtvání energií, jejíž odstranění vede k úspoře minimálně 10 %.

Pro překonání hlavních energetických výzev v podobě dekarbonizace průmyslové výroby a vyrovnání se se skokovými rozdíly v cenách energií je nutné rychle identifikovat, kam až je možné firmu flexibilně přizpůsobit nové situaci a pokud to nejde, nebát se udělat zásadní změnu. Existuje však jedna oblast, ve které existuje obrovská příležitost. „Elektromobilita není vlna, která šplouchne nazpátek. Pojďme ukousnout kousek z koláče ekosystému baterií, protože baterie se stává novým stavebním kamenem průmyslu i ekonomiky.“

Ing. Petr Gaman je technickým ředitelem mezinárodního centra výzkumu pokročilých technologií a inovací se sídlem v Praze (PATRIC). Je absolventem ZČU v Plzni, fakulty elektrotechnické, celoživotně působí v elektrotechnickém průmyslu a zaměřuje se na R&D projekty v oblasti elektromobility a využití baterií. Během své profesní dráhy pracoval jako technický ředitel ve firmách Škoda Electric, Flextronics Czech a Hutchinson a jako výkonný ředitel technologické firmy AERS s.r.o. V současné době se nejvíce věnuje energetickým auditům.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

O tom, že se nyní nacházíme na poli zásadních (nejen) energetických změn, které přetvoří evropské hospodářství na nadcházejících 40 let, mluvil v Inovacastu Aleš Vlk s Petrem Gamanem, který propojuje svět akademiků, businessu a veřejné správy a v centru PATRIC pomáhá na svět zajímavým technologickým projektům. „Ačkoli byl podepsán Green Deal a vytyčené směřování, nemáme připravenou legislativu na transformaci energetiky, ani nejsme připraveni na příchod nových technologií. Je škoda, že jsme si to neuvědomili o pár let dřív a na změny se v ČR nepřipravili. Protože se to dalo čekat.“  Švejkovský přístup se podle Gamana netýká jen státu, ale i v průmyslových podniků, které řešily pouze krátkodobé problémy. 

Schopnost dlouhodobého strategického plánování v kombinaci s rozhodnou a razantní akcí je v této době důležitější více než kdy jindy. O konkrétních příkladech diskutujeme v Inovacastu.

Ing. Petr Gaman je technickým ředitelem mezinárodního centra výzkumu pokročilých technologií a inovací se sídlem v Praze (PATRIC). Je absolventem ZČU v Plzni, fakulty elektrotechnické, celoživotně působí v elektrotechnickém průmyslu a zaměřuje se na R&D projekty v oblasti elektromobility a využití baterií. Během své profesní dráhy pracoval jako technický ředitel ve firmách Škoda Electric, Flextronics Czech a Hutchinson a jako výkonný ředitel technologické firmy AERS s.r.o. V současné době se nejvíce věnuje energetickým auditům.

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

V pokračování Inovacastu s Liborem Přeučilem z CIIRC ČVUT diskutuje Aleš Vlk o inteligentní mobilní robotice. Inteligence robotů je vlastnost, která jim umožňuje porovnat se s proměnlivostí prostředí, s neurčitostí. V prostředí, které se mění, nelze využít robot, který je pevně naprogramován. Zde využíváme metod umělé inteligence a  robot se učí, sám si navrhuje posloupnost akcí nebo i dílčí cíle, kterých je třeba k dosažení daného výsledku.

Všechny armády světa zkoumají možnosti využití robotů, zejména těch autonomních. Obranný průmysl je hnací silou výzkumu a rozvoje těchto technologií, přestože se o tom tolik nemluví. 

V diskusi se dostaneme i ke kosmickému průmyslu a vozítkům na Marsu, ale také k záležitostem mnohem pragmatičtějším - k využití autonomních systémů v průmyslu a spolupráci robota s člověkem. A co je důležité dodat, i robot - umělá inteligence, může udělat chybu, stejně jako člověk. 

Dr. Libor Přeučil vede skupinu Inteligentní na mobilní robotika na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického. Titul Ph.D. získal v oboru technická kybernetika. Jeho výzkum se zaměřuje na vnímání robotů, mapování a navigaci. Soustřeďuje se také na spolupráci s průmyslem. V loňském roce v Praze hostil prestižní robotickou konferenci IEEE IROS 2021 a aktuálně v červenci 2022 předsedá mezinárodnímu organizačnímu výboru Symposia inteligentních autonomních vozidel. Více na https://www.iav2022.eu/.  

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Hostem Inovacastu byl Libor Přeučil, vedoucí skupiny Inteligentní a mobilní robotika na CIIRC ČVUT. S Alešem Vlkem mluvil mimo jiné i o tom, jaká je výzkumná úroveň v Česku. „Můžeme se srovnávat co do schopnosti, kvality a úrovně vývojářů s vědci za západě nebo v USA, ale stále trochu pokulháváme v prostředí a podmínkách.“ A dodává: „Naše taková bolest je, že financování aplikovaného výzkumu jde především z grantů a tím vyvstává problém s návazností. Po skončení grantu se často kvalitní tým rozpadá a investovaná práce se ztrácí.“

Rozhovor se soustředí i na hlavní oblast činnosti Libora Přeučila, a to je inteligentní a mobilní robotika, která se v současné době dramaticky rozvíjí. Což je velmi dobře vidět například na segmentu robotů využívaných v domácnostech. Dnes už nejsou výjimkou robotické vysavače, asistenční či navigační roboty, protože cena hardwaru se významně snížila. Jsou to roboty, které jsou autonomní a také ty, které dokáží spolupracovat s člověkem. Jak se pozná inteligentní robot? Poslechněte si další díl Inovacastu. 

Dr. Libor Přeučil vede skupinu Inteligentní na mobilní robotika na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického. Titul Ph.D. získal v oboru technická kybernetika. Jeho výzkum se zaměřuje na vnímání robotů, mapování a navigaci. Soustřeďuje se také na spolupráci s průmyslem. V loňském roce v Praze hostil prestižní robotickou konferenci IEEE IROS 2021 a aktuálně v červenci 2022 předsedá mezinárodnímu organizačnímu výboru Symposia inteligentních autonomních vozidel. Více na https://www.iav2022.eu/.  

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

Ve druhém pokračování Inovacastu s Ondřejem Štefkem, spolumajitelem společnosti 3Dees Industries, diskutoval Aleš Vlk také o nákladech u 3D tisku. „U aditivní výroby je to vždy hodně o počítání. V případě, že máte menší série a časté změny výrobků, se vám konvenční metoda vstřikolisu nemusí vyplatit. Navíc tiskárna se rozjede hned, jakmile jí dáte data. Změna designu je pak velmi rychlá,“ říká Ondřej Štefek.

„Pořizovací cena průmyslové 3D tiskárny je stejná jako u dalších výrobních zařízení, takže v řádu milionů. S klienty řešíme nejen vhodné financování z různých zdrojů, ale také maximální využití tiskárny.

Samotná obsluha 3D tiskárny musí být jednoduchá. Ekonomicky by nedávalo smysl, aby každou z nich obsluhoval kvalifikovaný inženýr.  Aditivní výroba je navíc plně digitální, vy můžete řídit výrobu z Prahy, ale mít tiskárny na druhém konci světa,“ dodává Ondřej Stefek.

Ondřej Štefek vystudoval politologii na CEU v Budapešti, ale dnes se věnuje zejména 3D tisku. Je spolumajitelem společnosti 3Dees Industries, která působí v oblasti 3D tisku a 3D skenování v Česku, na Slovensku a Ukrajině. V době počátku pandemie covidu-19 jeho společnost koordinovala výrobu a pomáhala s optimalizací inovativní 3D tištěné ochranné masky, která vznikla na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. V minulosti pracoval také v oblasti poradenství. Své humanitní vzdělání i poradenské zkušenosti velmi aktivně využívá právě při hledání řešení pro firmy v oblasti aditivních technologií. 

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.

3D tisk expanduje do oblastí, o nichž často nemáte ani tušení. 3D tisk je rozšířený například ve stomatologii, kde jste zvyklí, že si připlatíte, říká Ondřej Štefek v aktuálním dílu Inovacastu s Alešem Vlkem. Podobně je na tom třeba optika, sám mám brýle vytištěné na 3D tiskárně. Česká republika je hodně daleko ve 3D tisku protetických pomůcek, které se vyrábí na míru. Např. kraniální ortézy pro děti s deformací lebky a další specializované výrobky.  

Díky 3D tisku už dneska vzniká krásný produktový design. Přesto se na něj pořád nahlíží zejména jako na nástroj pro prototypování. Nejtěžší na tom je změnit myšlení lidí, kdy se ve firmě musí 3D tisku chopit nadšenec a lidé, kteří jsou ochotní ke změnám. Inovovat a vytvářet věci s přidanou hodnotou je dnes pro firmy způsobem, jak se vyrovnat s problémy, které přináší závislost na automotive, nedostatek dílů nebo válka na Ukrajině. 

Ondřej Štefek vystudoval politologii na CEU v Budapešti, ale dnes se věnuje zejména 3D tisku. Je spolumajitelem společnosti 3Dees Industries, která působí v oblasti 3D tisku a 3D skenování v Česku, na Slovensku a Ukrajině. V době počátku pandemie covidu-19 jeho společnost koordinovala výrobu a pomáhala s optimalizací inovativní 3D tištěné ochranné masky, která vznikla na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. V minulosti pracoval také v oblasti poradenství. Své humanitní vzdělání i poradenské zkušenosti velmi aktivně využívá právě při hledání řešení pro firmy v oblasti aditivních technologií. 

Všechny Inovacasty naleznete na našem webu https://www.ncp40.cz/podcast.
Sledujte nás na Twitteru nebo Linked-In.
Jsme technologicky neutrální akademicko-průmyslová platforma, která propojuje inovační leadery, výrobní i technologické firmy, univerzity,  a výzkumné organizace a pomáháme vytvářet optimální prostředí pro udržitelnou budoucnost.