Institut úzkosti / Institute of Anxiety

3rd episode of podcast by Jan Bělíček

Back to Class

Like gender and race, class is an important dimension of an individual’s place in the world. The options open to people from different social backgrounds are fundamentally different. Perhaps it is for this reason that class has become a popular literary topic. The class perspective fits perfectly into the mosaic-like form of the novel, and brings to literature tensions and motives that can be elaborated on inventively in the narrative. The literary form is able to effectively and affectively communicate the relatively complex dimensions of this issue by touching the reader on a very basic level. So how do contemporary authors approach the topic of class? And what do they offer us that is new?

– In the Tentacles of the Murmur (The literature of crisis) –

Fluidity, volatility, chaos, confusion, fragmentation, uncertainty, anxiety, crisis, polarization – these words are often used to describe the modern world. And even though we often find them inadequate, we feel subconsciously that they capture feelings we have that can’t be described in any other way. When I looked for a word that best captures our present era, out of nowhere came the strange expression “murmur”. We can understand it as a sort of animal growl, an unarticulated dissatisfaction, an expression of disagreement or frustration that we can’t force into words. A dissatisfied hum without a form has pushed its way into the light of day and has influenced societies across the world and nobody knows what to do with it.

Literature offers an untraditional antidote to uncertainty, chaos, and confusion. It’s one option for protecting ourselves from the disorder. The act of writing creates a different mode of thought and self-expression: when we write or read, time slows down and we try to give some sort of form to our fluid, disorganized thought – or, together with the author, we observe the movement of their complicated, branching thinking. What does our world look like when viewed through contemporary literature? And how can we break free from the tentacles of the Murmur?

Author: Jan Bělíček

Translation: Phil Jones

Voice: Michael Pitthan and Rebecca Rose Riisness

Sound postproduction: Jonáš Richter

Music and sound desing: Ondřej Bělíček

Teaser: Barbora Kleinhamplová

Made by Institute of Anxiety (www.institutuzkosti.cz)

2020

3. díl podcastu Jana Bělíčka

Zpět do třídy

Podobně jako gender nebo rasa je i třída důležitou dimenzí situovanosti člověka ve světě. Životní perspektivy jedinců z odlišných sociálních zázemí se zcela zásadně liší. Možná i proto se dnes stala oblíbeným literárním tématem. Třídní perspektiva totiž dokonale zapadá do mozaikovité formy románu a vnáší do literatury napětí a motivy, s nimiž je ve vyprávění možné vynalézavě pracovat. Literární forma dokáže efektivně a především afektivně zprostředkovat poměrně komplikované dimenze této problematiky. A to tak, že se čtenářů dotýkají na zcela základní úrovni. Jakým způsobem tedy současné autorky a autoři přistupují k třídě? A co nového nám v tomto ohledu přinášejí?

– V chapadlech murmuru (Literatura krize) –

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace – těmito slovy často popisujeme dnešní svět. A přestože je občas považujeme za nedostatečná, podvědomě cítíme, že vystihují naše pocity, které nedokážeme jiný způsobem popsat. Když jsem přemýšlel, jaké slovo vystihuje naši současnost nejlépe, vyskočilo na mě zničehonic podivný výraz murmur. Nejsem si ani jistý, že vím, co přesně v češtině znamená. Právě proto se mi možná tak líbí. Můžeme ho chápat jako jakési živočišné mručení, jako neartikulovanou nespokojenost, jako projev nesouhlasu nebo frustrace, který nedokážeme nacpat do slov. Nespokojené hučení bez tvaru se dere na světlo a ovlivňuje společnosti napříč světem a nikdo neví, co si s ním počít.

Literatura nabízí na nejistotu, chaos a zmatení netradiční protilék. Představuje jednu z možností, jak se proti zmatku bránit. Akt psaní vytváří jiný mód přemýšlení a sebevyjádření. Když píšeme nebo naopak čteme, čas se zpomalí a my se pokoušíme dát našemu těkavému a nepřehlednému myšlení nějaký tvar, případně společně s autorem sledujeme pohyb jeho složitého a rozvětveného uvažování. Jak vypadá náš svět pohledem současné literatury? A jak se vymanit z chapadel Murmuru?

Autor: Jan Bělíček

Překlad: Phil Jones

Česky namluvili: Jan Bělíček a Anita Krausová

Zvuková postprodukce: Jonáš Richter

Hudba a sound design: Ondřej Bělíček

Vydává Institut úzkosti (www.institutuzkosti.cz)

2020

2nd episode of podcast by Jan Bělíček

Gender Trouble

Gender, sexuality, and the most intimate human relations have today become one of the fiercest battlegrounds in the culture wars. Spreaders of disinformation, right wing ideologues, and conservatives from around the world have been relatively successful in creating a caricature of feminist thought and gender studies. According to them, the primary domain of these “progressive tendencies” is culture, with a special emphasis on Hollywood productions. However, if we take these ideas out of the toxic fog of the murmur and try to apply them to specific works, they slowly start to crumble. Contemporary fiction that takes a feminist stance and is focused on gender shows us a complex, nuanced view of male and female societal roles, and it’s all but impossible to summarize them in a few simple slogans or teachings. Although there are ever more successful, interesting female authors, few of them depict literary worlds that serve as banal illustrations of patriarchal suppression, or, on the other hand, spaces for a utopian feminist imagination. To a much greater extent, they are interested in creating new cultural spaces in which female identity can move around more freely. They offer multilayered views on relationships between men and women, and between women and other women. Perhaps all that can surprise us is the diversity and extreme sophistication of works of contemporary feminist literature. They are indeed quite far from stereotypes, agitprop, and mere ideology. Similarly, there are also men writing books processing toxic masculinity, or else containing expressions of the so-called new masculinity. In the second episode of In the Tentacles of the Murmur, Gender Trouble, we take a slow-motion view of literature to look at how contemporary authors understand gender and the norms of feminine and masculine behavior, the effect of queer perspectives in their work, and what it is that they’re trying to tell us about our sexuality and identity.

In the Tentacles of the Murmur (The literature of crisis)

Fluidity, volatility, chaos, confusion, fragmentation, uncertainty, anxiety, crisis, polarization – these words are often used to describe the modern world. And even though we often find them inadequate, we feel subconsciously that they capture feelings we have that can’t be described in any other way. When I looked for a word that best captures our present era, out of nowhere came the strange expression “murmur”. We can understand it as a sort of animal growl, an unarticulated dissatisfaction, an expression of disagreement or frustration that we can’t force into words. A dissatisfied hum without a form has pushed its way into the light of day and has influenced societies across the world and nobody knows what to do with it.

Literature offers an untraditional antidote to uncertainty, chaos, and confusion. It’s one option for protecting ourselves from the disorder. The act of writing creates a different mode of thought and self-expression: when we write or read, time slows down and we try to give some sort of form to our fluid, disorganized thought – or, together with the author, we observe the movement of their complicated, branching thinking. What does our world look like when viewed through contemporary literature? And how can we break free from the tentacles of the Murmur?

Author: Jan Bělíček

Translation: Guy Tabachnick

Voice: Michael Pitthan and Rebecca Rose Riisness

Sound postproduction: Jonáš Richter

Music and sound desing: Ondřej Bělíček

Teaser: Barbora Kleinhamplová

Made by Institute of Anxiety.

2020

2. díl podcastu Jana Bělíčka

Trable s genderem

Z genderu, sexuality a nejintimnějších lidských vztahů se dnes stalo jedno z nejzuřivějších bojišť kulturních válek. Dezinformátorům, pravicovým ideologům a konzervativcům z celého světa se daří poměrně úspěšně vytvářet karikaturu feministického myšlení a gender studies. Hlavní půdou těchto „progresivních tendencí“ je podle nich kultura, se zvláštní důrazem na hollywoodskou produkci. Pokud ale tyto představy vytáhneme z toxické mlhy murmuru a zkusím si je srovnat s konkrétními uměleckými díly, začnou se pomalu drolit. Současná feministická a na gender zaměřená beletrie nás seznamuje s nuancovaným a komplexním pohledem na ženské a mužské společenské role a je takřka nemožné ji shrnout do několika jednoduchých hesel či pouček. Přestože úspěšných a zajímavých autorek je čím dál více, málokterá z nich vykresluje svůj literární svět jako banální ilustraci patriarchálního útlaku nebo naopak jako prostor pro utopickou feministickou imaginaci. Mnohem spíš jim jde o vytvoření nových prostorů v kultuře, v nichž by se mohla ženská identita pohybovat svobodněji. Nabízejí mnohovrstevnaté pohledy na vztahy mezi muži a ženami a ženami navzájem. Překvapit nás může snad jen to, jak rozmanité a nesmírně propracované projevy současná feministická literatura má. Do stereotypů, agitek a prosté ideologie mají opravdu daleko. Stejně tak i v mužské literatuře se objevují knihy zpracovávající mužskou toxicitu nebo naopak projevy takzvané nové maskulinity. V druhém díle podcastu V chapadlech murmuru s názvem Trable s genderem se zpomaleným pohledem literatury podíváme na to, jak současní spisovatelé a spisovatelky chápou gender a normy ženského a mužského chování, jak se do nich promítá queer perspektiva a co se nám vůbec o naší sexualitě a identitě pokouší říct.

V chapadlech murmuru (Literatura krize)

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace – těmito slovy často popisujeme dnešní svět. A přestože je občas považujeme za nedostatečná, podvědomě cítíme, že vystihují naše pocity, které nedokážeme jiný způsobem popsat. Když jsem přemýšlel, jaké slovo vystihuje naši současnost nejlépe, vyskočilo na mě zničehonic podivný výraz murmur. Nejsem si ani jistý, že vím, co přesně v češtině znamená. Právě proto se mi možná tak líbí. Můžeme ho chápat jako jakési živočišné mručení, jako neartikulovanou nespokojenost, jako projev nesouhlasu nebo frustrace, který nedokážeme nacpat do slov. Nespokojené hučení bez tvaru se dere na světlo a ovlivňuje společnosti napříč světem a nikdo neví, co si s ním počít.

Literatura nabízí na nejistotu, chaos a zmatení netradiční protilék. Představuje jednu z možností, jak se proti zmatku bránit. Akt psaní vytváří jiný mód přemýšlení a sebevyjádření. Když píšeme nebo naopak čteme, čas se zpomalí a my se pokoušíme dát našemu těkavému a nepřehlednému myšlení nějaký tvar, případně společně s autorem sledujeme pohyb jeho složitého a rozvětveného uvažování. Jak vypadá náš svět pohledem současné literatury? A jak se vymanit z chapadel Murmuru?

Autor: Jan Bělíček

Překlad: Guy Tabachnick

Česky namluvili: Jan Bělíček a Anita Krausová

Zvuková postprodukce: Jonáš Richter

Hudba a sound design: Ondřej Bělíček

Vydává Institut úzkosti (www.institutuzkosti.cz)

2020

6th episode of podcast by Karel Veselý

The podcast maps the history of sadness, melancholy and anxiety in western popular music and shows how the mood of pop culture is connected to the context of its times.

Last part of the podcast series Black Sun will focus on Czech music of the 1990s. Melancholia of the transformation era will be introduced by the local bands Psí vojáci, Mňága a Žďorp a singer-songwriter Jaromír Nohavica.

6. díl podcastu Karla Veselého

Mapuje v něm dějiny smutku, melancholie a úzkosti v západní populární hudbě i to, jak jsou nálady v popkultuře spojené s dobovým kontextem.

Poslední díl podcastové serie Černé slunce se zaměří na českou hudbu devadesátých let. Melancholii transformační éry si zrekapitulujeme se skupinami Psí vojáci, Mňága a Žďorp a písničkářem Jaromírem Nohavicou.

5th episode of podcast by Karel Veselý

The podcast maps the history of sadness, melancholy and anxiety in western popular music and shows how the mood of pop culture is connected to the context of its times.

The fifth part of the podcast series Black Sun is called Little Earthquakes. It deals with unique female sadness, which is connected to her secondary role in society, but also her ability to express emotions more freely than man. Black Sun follows the history of female emotions in music from the queen of sadness Billie Holiday through a melancholic reflection of female emancipation in songs of Joni Mitchell to nineties rock singer-songwriters PJ Harvey a Tori Amos, who tried to redefine female sexuality.

5. díl podcastu Karla Veselého

Mapuje v něm dějiny smutku, melancholie a úzkosti v západní populární hudbě i to, jak jsou nálady v popkultuře spojené s dobovým kontextem.

Pátý díl podcastové série Černé slunce nase název Malá zemětřesení. Zabývá se specifickým ženským smutkem, který je spojený s podřadným postavením v ženy ve společnosti, ale také její svobodou vyjadřovat emoce. Černé slunce tentokrát provede historií ženských emocí od královny smutku Billie Holiday přes melancholickou reflexi ženské emancipace u Joni Mitchell až po devadesátkové rockerky PJ Harvey a Tori Amos redefinující ženskou sexualitu.

4th episode of podcast by Karel Veselý

The podcast maps the history of sadness, melancholy and anxiety in western popular music and shows how the mood of pop culture is connected to the context of its times.

The fourth episode of Black Sun called Come As You Are covers the topic of sadness in rock music of the nineties and noughties. From Nirvana and Radiohead to Arcade Fire, we also follow the change in an image of masculinity in mainstream rock.

Author: Karel Veselý

Voice: Michael Pitthan

Sound design: Jiří Špičák

Translation: Guy Tabachnick

Institute of Anxiety. 2018

4. díl podcastu Karla Veselého

Mapuje v něm dějiny smutku, melancholie a úzkosti v západní populární hudbě i to, jak jsou nálady v popkultuře spojené s dobovým kontextem.

Čtvrtý díl Černého slunce nazvaný Přijď jakej jsi rekapituluje téma smutku v rocku devadesátých let a v nulté dekádě. Od Nirvany přes Radiohead až k Arcade Fire sledujeme také proměnu obrazu maskulinity v mainstreamovém rocku.

Autor: Karel Veselý

Namluvil: Karel Veselý

Sound design: Jiří Špičák

Překlad: Guy Tabachnick

Institut úzkosti. 2018