Interview Martina Kováře

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala tentokrát Libuše Šmuclerová, novinářka a předsedkyně představenstva mediálního domu Czech News Center. Tématem rozhovoru tedy byla především média. Ta podle Šmuclerové prošla v poslední době velkou změnou. „Zásadně se změnila technologie a distribuce. To nejdůležitější se ale nezměnilo. Stále záleží na obsahu. Jestli je dobrý nebo špatný, to každý čtenář nebo posluchač pozná,“ říká Šmuclerová. Zmínila také to, že tři čtvrtiny lidí dnes konzumují zprávy z digitálního prostředí. Přesto si novinářka myslí, že tištěné noviny vydrží ještě dlouho. „Pro velkou část populace jsou držákem. Dávají hierarchii a otisk reality, která má hlavu a patu. Na internetu se lidé ztrácejí,“ říká Šmuclerová. Je proto přesvědčená, že novinařina má budoucnost.

Žádná nemoc v historii neměla takový marketing, jaký má v současnosti koronavirus, myslí si lékař Jan Hnízdil, který byl hostem Interview Martina Kováře. Podle Hnízdila není koronavirus primárně medicínským problémem, ale spíše epidemií strachu, za kterou mohou především média. „Divím se, s jakou lehkostí se lidé vzdávají svých svobod a práv. Respektují nařízení, která často nemají žádné medicínské zdůvodnění,“ říká lékař. Podle něj nadešel čas na velmi ráznou občanskou neposlušnost. Současná doba prý dokonce překonává antiutopický román George Orwella. „Bylo zřejmé, že společnost takto dál fungovat nemůže. Tušili jsme, že nějaká změna nastane. Nečekal jsem ale, že civilizaci položí obyčejný virus,“ dodává Hnízdil. Očekává, že jedním z důsledků epidemie koronaviru bude velký nárůst psychických onemocnění, a to i u dětí. 

17. května skončí rotační výuka a do škol se tak vrátí všechny děti z prvního stupně. „Nečekali jsme, že to bude trvat tak dlouho. Bylo to náročné. Na druhé straně jsme se toho strašně moc naučili,“ řekla v Interview Martina Kováře Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně ministra školství. Rok s koronavirem proto podle Wildové nebyl z pohledu školství ztraceným. Nazývá ho naopak rokem poznání a věří, že uplynulé období jednou vyhodnotíme tak, že přineslo i něco dobrého. Přimlouvá se za to, aby návrat dětí do škol byl co nejvíce pozvolný. „První kroky musí být vstřícné k individuálním potřebám a možnostem dětí. Měli bychom naplnit očekávání dětí, které se na tyhle chvíle dlouho těšily,“ říká Wildová. Věří, že zkušenosti, které učitelé během distanční výuky získali, budou přenositelné i do doby po pandemii. 

Hostem Interview Martina Kováře byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. V době napjatých vztahů mezi Českem a Ruskem podpořil Michálek reakci vlády poté, co byl odhalen vliv ruských agentů na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. „Byla prolita krev našich občanů, zemřeli dva lidé. Reakce byla potřeba. Dokud tato diplomatická roztržka neskončí, odmítáme přistoupit na narativ toho, že je nutné vyslovit vládě nedůvěru,“ řekl Michálek. Tím by totiž podle něj došlo k posílení moci prezidenta Miloše Zemana. Podle poslance je Rusko sice svébytný, ale ne zcela demokratický stát a Česká republika nemůže tolerovat jeho nepřátelské aktivity na svém území. Tématem rozhovoru byl i možný vývoj po podzimních sněmovních volbách. Michálek řekl, že se bude ucházet o křeslo ministra spravedlnosti v případě, že budou Piráti součástí příští vlády. „Zatím to směřuje k tomu, že po volbách budeme primárně vyjednávat s koalicí Spolu,“ dodává poslanec. 

Žijeme v době, kdy se zcela oficiálně přiznává, že vedle vedení válek na zemi, ve vodě, ve vzduchu a ve vesmíru existuje pátý rozměr, kterým je kybernetická válka. To řekl odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Samek, který byl hostem Interview Martina Kováře. Podle něj nebyla zdravotnická zařízení a především laboratoře na začátku pandemie připravena na komunikaci s pacienty. „Výsledky vyšetření chodily zprvu e-mailem. Pokud by takový e-mail někdo zachytil, získal by osobní a citlivá data o pacientovi. Dnes je tato komunikace zcela určitě bezpečnější,“ říká Samek. Upozornil na vážný problém, který by nastal v případě, že by některá z nemocnic zkolabovala z důvodu hackerského útoku v době, kdy vrcholila pandemie. „Stát si musí uvědomit, že kritickou infrastrukturou je zdravotnictví jako celek,“ vyzývá odborník na kybernetickou bezpečnost.

Češi budou moci v létě cestovat do tradičních destinací, na které jsou zvyklí. V to věří místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Letošní sezóna bude stoprocentně lepší než ta loňská. Slovensko a Rakousko budou lidem určitě k dispozici,“ říká Papež. Očekává, že Spojené státy se pro turisty otevřou na konci léta. Covid pas nebude podle Papeže nic jiného než aplikace, do které budou lidé vkládat informace ať už o očkování nebo jiných formách protilátek. „Diskuse se vede více o tom, jak covid pas bude vypadat, než co bude obsahovat. To je handicap,“ dodává místopředseda asociace. A předpokládá, že pro letní sezónu se jednotný covid pas zavést nestihne. Papež také sdělil, že pandemii nepřežilo přes 220 českých cestovních kanceláří z necelých 900.

Hostem Interview Martina Kováře byl bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Tomáš Pojar „Osobně si myslím, že Jan Hamáček žádným zrádcem není a že do Moskvy kšeftovat nejel. Cesta do Moskvy byla ale absurdní. Někdy se obklopuje nešťastnými rádci,“ říká Pojar. To, že na českém území operují ruští zpravodajci, je podle něj obecně známý fakt, který Rusové ani nezastírají. Pojara ale překvapilo, že Rusové stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Reakce vlády byla podle bývalého diplomata správná. Chybou ale bylo, že Česko více nekomunikovalo se spojenci, pro které není příliš čitelné, myslí si Pojar. „Vlastní zájmy si lépe dokážeme obhájit, pokud budeme mluvit jednotně. Česká republika ale v posledních mnoha letech neměla vlastní zahraniční politiku,“ dodává bývalý diplomat.

Vztahy mezi Ruskem a Českem nikdy horší nebyly. Myslí si to bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, který byl hostem v Interview Martina Kováře. Tématem rozhovoru byla diplomatická krize mezi oběma zeměmi po odhalení vlivu Ruska na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. „Důležité je, že kroky, které Česko podniklo, byly učiněny koordinovaně ze strany předsedy vlády, ministra zahraničí i prezidenta republiky,“ řekl Svoboda. Zdůraznil i to, že se Česká republika nedočkala společného postoje ze strany EU ani NATO. Podobné gesto jako Česko udělalo jen několik zemí. Podle Svobody je k zamyšlení, kde se stala chyba. „Budeme muset vyvinout velké úsilí, abychom udrželi maximální podporu spojenců. Musíme být aktivní a předvídat, jaká bude reakce ruské strany. Protože něco určitě přijde,“ varuje bývalý ministr. Nabádá také k tomu, aby Česká republika udělala vše pro splnění svých závazků vůči NATO.

Hostem Interview Martina Kováře byl ekonom a historik Ladislav Tajovský. Tématem rozhovoru byla historie i současnost Spojených států amerických, protože právě jimi se Tajovský odborně zabývá. „Joe Biden je největší nula, co kdy byla prezidentem,“ řekl Tajovský o nedávno zvoleném prezidentovi USA. Podle něj byl výsledek posledních amerických prezidentských voleb především volbou proti bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, nikoliv pro Bidena. Tajovský očekává, že Biden bude nejméně rozhodujícím americkým prezidentem. Skutečně vládnout budou podle něj jiní. Řeč byla i o bývalém prezidentovi USA Barackovi Obamovi, který má podle Tajovského stále velký vliv v zákulisí Demokratické strany. „Obama symbolizuje vůbec to nejhorší z Demokratické strany i z amerického prezidentství. Způsobil, že být na americké poměry ultralevicovým prezidentem je normální jev,“ říká historik. A jaká je Trumpova budoucnost? Podle Tajovského je možné, že bude v roce 2024 znovu kandidovat v prezidentských volbách. Nemyslí si ale, že by měl šanci uspět. 

Pozvání do Interview Martina Kováře přijal bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda Vojenského štábu NATO Petr Pavel. Na úvod zhodnotil vývoj diplomatické krize mezi Českem a Ruskem. Podle Pavla zareagovala vláda naprosto správně. Logická byla i žádost spojenců o společný postup. „Na tom, že u nás operují ruští zpravodajci, není nic překvapivého. Špioni nás provázeli celou lidskou historii. Svoje zpravodajce mají země demokratické i ty méně demokratické,“ řekl Pavel. Přiznal také, že byl zklamán nedělním projevem prezidenta republiky Miloše Zemana. To, že se Česko pravděpodobně ocitne na seznamu nepřátelských zemí Ruska, považuje Pavel za vyznamenání. Řekl také, že musíme být pevnou součástí EU a NATO. Vyjádřil se i k nadcházejícím prezidentským volbám. „Pokud by byly volby vyhlášeny v nejbližší době, tak do toho půjdu. Připravuju se na to,“ řekl Pavel.