Interview Martina Kováře

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala poslankyně a bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD). „Dětem toho dlužíme hodně, měli bychom jim to co nejdříve vrátit. Mluvit o ztracené generaci jsou ale příliš tvrdá slova,“ říká Valachová.

Stejně tak je ale podle Valachové chybou hovořit o tom, jak Česko pandemii ve školství skvěle zvládlo. České školy byly zavřené nejdéle v celé Evropě. K tak dlouhému přerušení prezenční výuky vůbec nemělo dojít, myslí si Valachová. Důležité podle ní bude, aby příští školní rok byl zcela jiný. Jako místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu chce přispět k tomu, aby bylo co nejdříve jasné, co školy od září čeká a jaké budou scénáře jejich fungování. Valachová v rozhovoru také pochválila učitele i rodiče za to, jak si s obtížnými podmínkami poradili.

„Z úředních maturit se díky panu premiérovi stal červený hadr. Já jsem zvedla prapor za maturanty a učně u závěrečných zkoušek, a to z praktických důvodů. Z praktických předmětů se totiž maturovalo v situaci, kdy vůbec praxe nebyly obnoveny,“ vysvětluje poslankyně. Lepším řešením by podle ní bylo zprůměrování známek z předešlého studia. Moderátor Martin Kovář se ptal také na blížící se volby do Poslanecké sněmovny a situaci, ve které se ČSSD nachází. „Skandály ve vládě, zprávy z Bruselu nebo z Moskvy udělají s preferencemi divy. Lidé si potom nejsou jistí, jestli sociální demokracie je ta, kdo drží pevně kormidlo, a preference letí dolu,“ dodává Valachová.  

„Inflace je něco, čeho se bojí celý svět. Není to problém jenom České republiky. Myslím si, že u nás růst cen nebude tak dramatický jako jinde,“ říká ekonom Vladimír Pikora, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Podle Pikory se inflace bojí především Američané. Důležité bude, jak na růst cen zareagují centrální banky. Ekonom očekává, že Česká národní banka by mohla ke zvýšení úrokových sazeb přistoupit už v červnu. Evropské centrální banky přitom už několik let drží úrokové míry v záporných hodnotách. To je podle Pikory špatně. ČNB má na rozdíl od eurozóny kladné úrokové sazby, i tak jsou ale velmi nízko. Tématem rozhovoru byl také evropský fond pro obnovu a modernizaci ekonomiky, ze kterého Česko získá téměř 200 miliard korun. „Je to úplná šílenost. Od ministryně Maláčové slyšíme, že by tyto peníze mohly být použity jako zdroj financování důchodové reformy. Ta by tak byla po dobu pěti let financována z evropských peněz. Nevíme ale, co bude pak. Je to nejhorší možnost, jak peníze vyhodit z okna,“ říká Pikora.

Peníze by se podle něj měly použít především na technologie. Pikora kritizuje EU za to, že vychází z předpokladu, že je možné se stále dokola zadlužovat. Česká republika by se měla pokusit zabránit tomu, aby dluh rostl tak dramaticky jako nyní. Nezbytná je podle ekonoma také důchodová reforma. „Bojím se, že po volbách přijde k moci levice a ta šetřit neumí. Umí jen rozdávat. Očekávám, že místo toho, aby se škrtalo, tak se budou zvyšovat daně,“ dodává ekonom.

Před 79 lety byl při atentátu zabit zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Podle historika a ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka byl tento atentát především pomstou za popravu třinácti důstojníků československé armády. Politika v tom tehdy roli nehrála. Řekl to v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Heydrich byl všeho schopný do slova a do písmene. Jestliže se dá o někom říct, že to byl pán nad životem a smrtí, tak to byl Reinhard Heydrich. Stál u zrodu holokaustu. Byl manažerem smrti, který přišel s plánem, jak vraždění zprůmyslovět a zefektivnit,“ říká Stehlík. Nacistům se do Heydrichova pohřbu nepodařilo vypátrat žádnou stopu o tom, kdo za jeho smrtí stál. Jako odveta za atentát byla 10. června 1942 vyhlazena obec Lidice. „Nebylo to z toho důvodu, že by nacisté byli přesvědčeni o tom, že jsou Lidice viníkem, ale protože nikoho jiného neměli. Lidice se jednou ocitli v jejich hledáčku, tak se na nich rozhodli ukázat, čeho jsou schopni,“ vysvětluje historik

Tragická událost se v Lidicích připomene i letos. Pietní vzpomínka bude ale kvůli koronaviru trochu odlišná. „Vyvinula se z toho vzpomínka bez projevů. A dokud v Lidicích budu, tak to tak bude, protože kdo do Lidic jede, tak ví proč a nemusí to sdělovat ostatním. Často docházelo k tomu, že některé projevy tam nepatřily,“ dodává Stehlík. Upozorňuje na to, že památka padlých se má uctít především tichem. 

Někteří senátoři vyzývají k tomu, aby se Česká republika zřekla účasti na Zimních olympijských hrách v Pekingu „Je to pro mě strašně těžká otázka. Klaním se spíše k tomu, že nikdo nemůže sportovcům zakazovat, aby jeli na svůj profesní vrchol,“ říká senátor Václav Láska (Senátor 21), který byl hostem Interview Martina Kováře.

Láska ale ostře kritizuje Mezinárodní olympijský výbor za to, že pořadatelství zimní olympiády v roce 2022 přidělil znovu Pekingu. Politici by podle senátora svou účastí na olympiádě v Číně legitimizovali tamní nedemokratický režim, proto by se nikdo z českých představitelů her účastnil neměl. Tématem rozhovoru byla i výměna na postu ministra zdravotnictví. „Mít pátého ministra zdravotnictví za deset měsíců mi nepřijde normální. Je to výraz bezradnosti současné vlády. Působí to na mě tak, že nikdo jiný už to dělat nechtěl,“ říká Láska. V roce 2019 podal Láska spolu s dalšími senátory ústavní žalobu na prezidenta republiky Miloše Zemana. Ta ale neprošla Poslaneckou sněmovnou. Tím poslanci jasně řekli, že prezident je pro ně nedotknutelný, myslí si Láska. Jakákoliv další taková žaloba by podle něj měla smysl až po příštích sněmovních volbách.

Vláda si podle Lásky vyslovení nedůvěry zaslouží. Nemyslí si ale, že je to správný krok s ohledem na blížící se volby i na to, že prezident republiky Miloš Zeman avizoval, že by v takovém případě nechal Andreje Babiše dovládnout. „To by byla ještě ta lepší varianta. Ta horší by byla, kdyby Zeman postavil vlastní vládu. Obávám se, jestli za toto politické gesto nebudeme platit vysokou cenu v podobě vlády, která bude více poslušná prezidentovi, než je ta Babišova,“ dodává senátor. 

Hostem Interview Martina Kováře byl ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Armáda podle něj sehrála důležitou roli v boji proti pandemii. Připomněl, že vojáci se podíleli mimo jiné na ochraně hranic, pomáhali s výstavbou očkovacích center a také postavili záložní polní nemocnici. Celkem se zapojilo 20 tisíc vojáků.

V současné době je každý den nasazeno 120 vojáků na 26 místech. Ministr v rozhovoru také poděkoval Ústřední vojenské nemocnici a všem, kteří se podílejí na fungování očkovacího centra v O2 Universum v Praze. „Všechny zainteresované složky odvádějí skvělou práci a patří jim za to velký dík. Zatím slyším samou chválu a jsem za to velmi rád,“ řekl Metnar. Řeč byla také o avizované změně na postu ministr a zdravotnictví. „Vidím to jako logický vývoj toho, co jsme v posledních dnech v mediálním prostoru zažívali. Jinak to dopadnout nemohlo,“ dodal ministr obrany.

Tématem rozhovoru byl také rozpočet armády. Komunisté nedávno požadovali jeho snížení o 10 miliard korun. Ministr obrany tehdy prohlásil, že pokud by k tomu došlo, rezignuje na svůj post. Metnar v rozhovoru přiznal, že toto prohlášení pro něj bylo zásadní a zdůraznil, že rozpočet české armády byl v posledních dvaceti letech stále snižován. „Konečně po dlouhé době začínáme investovat do své obranyschopnosti. Jsem rád za to, že můžeme realizovat modernizaci Armády ČR. Poslední desetiletí byly pro armádu devastující,“ řekl Metnar.

V česku pokračuje rozvolňování protipandemických opatření. Od pondělí 24. května mohou otevřít hotely a ubytovací zařízení. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka ale některé hotely s obnovením provozu vyčkávají na konec týdne. Řekl to v Interview Martina Kováře.

„Do budoucna se koukáme s otazníkem, nikdo z nás totiž netuší, co se stane v září. Doufám, že ke kompletnímu lockdownu nedojde a že přesvědčíme vládu, že umíme poskytovat služby za jakékoliv situace bezpečně,“ říká Stárek. Zdůraznil, že hotely jsou z pohledu rizika nákazy koronavirem bezpečné, na epidemiologické stupnici jsou na čtvrtém stupni z deseti. Hotely navíc musí ze zákona vést domovní knihy, díky kterým je případné trasování pro hygieniky mnohem snazší. Nyní chtějí hotely nabídnout svým hostům možnost samotestování.

„Pokud jde o potvrzení o bezinfekčnosti, od začátku říkáme, že na to nemáme ze zákona nárok. Navíc to ani neumíme. Proto jsme spolu s Hospodářskou komorou prosazovali aplikaci, která by to lidem usnadnila,“ dodává Stárek. Věří také v návrat zahraničních turistů, předvídat to je ale obtížné. Prezident Asociace očekává, že podobně jako u restaurací doje ke zdražování i v hotelech. Ceny porostou o pět až deset procent, odhaduje Stárek. Důvodem je zdražování všech vstupů, které hotely mají, a inflace. Podle Stárka pandemii nepřežila třetina restaurací. U hotelů přesná čísla zatím chybí. V rozhovoru také řekl, že díky státní pomoci se podařilo v hotelech udržet zaměstnance a očekává, že pandemie do budoucna podpoří trend individuálního cestování. 

Kardiochirurg Ivan Netuka je přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, kterou v roce 2017 převzal po Janu Pirkovi. „Pan profesor mě naučil operovat. Byl pro mě vždycky obrovským příkladem houževnatosti, systematičnosti a zároveň lidskému přístupu k pacientům,“ řekl Netuka v Interview Martina Kováře.

S nástupem do funkce přednosty mu přibylo mnoho starostí, získal ale také možnost směřovat pracoviště. Z pohledu techniky se kardiochirurgie v posledních letech výrazně proměnila. „Prvním zásadním aspektem byla miniaturizace všech instrumentů a přístupů. Tím druhým zmenšení, zkvalitnění a zvýšení spolehlivosti mechanických srdečních podpor a umělého srdce,“ vysvětlil Netuka. Změnilo se také spektrum pacientů. Dnes lékaři operují mnohem nemocnější a rizikovější pacienty než před 20 lety. Běžně dnes operují pacienty, kteří by tehdy byli za hranicí operability. Netuka přiznal, že pandemie byla pro jejich kliniku náročná. Nebyla sice v první linii boje s koronavirem, převzala ale péči o kardiochirurgické pacienty i ty z jiných oborů, kteří by nemohli na výkon čekat dlouho.

A čeho si Netuka ve své kariéře cení nejvíc? „Považuju za privilegium, že jsem byl u začátku programu mechanických srdečních podpor v roce 2003. Byl to první systematický program v zemích bývalého východního bloku,“ zavzpomínal lékař. Většinou provede okolo pěti operací za týden. Některé trvají až sedm hodin, obvykle je to okolo tří hodin. Je to prý takový adrenalin, že s koncentrací nemá problém ani po tak dlouhou dobu operace. Prozradil také, že si neumí představit operaci, aniž by na sále hrála hudba. 

Bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou rezignace nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nepřekvapila. V Interview Martina Kováře řekla, že Zemana poznala jako korektního odborníka a jeho odchod jí mrzí. Obměna na postu je ale podle ní v pořádku.

„Už dlouho vím o tom, že zvažoval, kam se dál posunout. Nebyl úplně spokojený. Ve funkci byl deset let. Byl nejvyšší čas, aby jí převzal někdo jiný,“ říká Kovářová. A v jakém stavu je nyní česká justice? „Před rokem a čtvrt bych dala za justici ruku do ohně. Tehdy byla ve výborné kondici. Ve všech parametrech se zkrátila doba trestních řízení. Poslední rok a čtvrt je něco jiného, bolí mě srdce za právo a za spravedlnost,“ hodnotí bývalá ministryně. Během pandemie podle ní klesla úroveň českého práva velmi hluboko. Kritizuje především to, jak ukvapeně nyní vznikají právní normy. Je jich obrovské množství a nikdo je nezná všechny. Udržet si znalost ve své oblasti je dnes pro právníky velký problém.

„Poslední rok se zabývá covidovým právem. Snažím se porozumět pandemickým opatřením. Jejich autory snad ani nemohou být právníci. Takto právo nemá vypadat,“ kritizuje Kovářová. Na začátku prvního nouzového stavu založila Koroporadnu, kde s kolegy odpovídala na dotazy občanů. Přiznala, že tolik dobré vůle a obětavosti od svých spolupracovníků nečekala. Kovářová se zaměřuje na rodinné právo. V rozhovoru také zmínila, že zatím nezaznamenala nárůst počtu rozvodů v důsledku pandemie. 

„Ruská federace dodnes cítí nostalgii po moci bývalého Sovětského svazu. Rusové proto mají pocit, že všechny státy, které kdysi patřily k východnímu bloku, jim do jisté míry přísluší i nyní,“ říká bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který byl hostem Interview Martina Kováře.

To se podle Schwarzenberga projevilo i nyní během událostí po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Odhaduje, že Rusové počkají, až v Česku proběhnou volby a bude jmenována nová vláda. Teprve s ní budou jednat. Do té doby se už nic zásadního v diplomatické roztržce dít nebude, očekává bývalý ministr zahraničí. Podle něj Česko od spojenců víc čekat nemohlo. V minulosti totiž samo neprojevovalo zvláštní solidaritu vůči evropským státům. A to i v době, kdy ruská armáda stála na hranicích s Ukrajinou. Sám je ale podle svých slov s projevy solidarity ze strany zahraničních spojenců spokojený. Důležité je totiž to, že za Českem stojí. „Nevím, kterým hlasem zní česká zahraniční politika, ani kdo jí reprezentuje,“ kritizuje Schwarzenberg.

Řeč byla také o současném dění na Blízkém východě. Schwarzenberg řekl, že eskalace násilí je politováníhodná. Dokud ale nebude rovné právo mezi Izraelci a Palestinci, situace se nikdy nevyřeší a konflikty se budou stále opakovat. „Byl jsem vždy zastánce česko-izraelského spojenectví. Nicméně politiku dnešní izraelské vlády považuju za poněkud chybující. Přál bych si, aby byla odlišná,“ dodává bývalý ministr. Tématem rozhovoru bylo také dění na české politické scéně a především spojení stran TOP 09, ODS a KDU-ČSL v koalici Spolu. 

Opozice z hlasování o nedůvěře už nyní couvnout nemůže, myslí si bývalý premiér Mirek Topolánek, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Je to přerostlý a mediálně vyprázdněný problém. Koalice Spolu drží od začátku stejnou linku, Piráti a Starostové lavírují,“ říká Topolánek. 

Nepředpokládá, že by opozice mohla ve své snaze o vyslovení nedůvěry vládě uspět. A pokud ano, k ničemu zásadnímu to nepovede, myslí si bývalý premiér. Prozradil také, že uvítal vznik Koalice Spolu, kterou tvoří jeho bývalá strana ODS s TOP 09 a KDU-ČSL. Sám prý dříve toužil po integraci pravice, dnes už si Topolánek nemyslí, že je to možné. Koalici Spolu ale vytkl, že nevyužívá prostor, který se jí momentálně nabízí. „Petr Fiala vychází jako přijatelná alternativa z toho, co se nabízí. Proto budu volit Spolu,“ dodává bývalý premiér. Podle něj ale v situaci, v jaké jsou veřejné rozpočty a v jaké je země po pandemii, není možné, aby jakákoliv vláda dělala pravicové kroky. 

A jak vnímá proměnu českého stranického systému? „Nepřeju si, aby zmizela tradiční levice typu ČSSD. Nicméně za to všechno, co v posledních letech provedla, si to docela zaslouží,“ říká Topolánek. Tématem rozhovoru byla také zahraniční politika. Pro zahraniční partnery je Česká republika nečitelná, protože jednotná česká zahraniční politika podle Topolánka v podstatě neexistuje. Úkolem pro nového ministra zahraničí, ať už jím bude kdokoliv, proto bude, aby Česku vrátil reputaci a respekt, které v minulosti mělo.