Interview Martina Kováře

„Hrozně mi vadí, že se tady hrozně lže,“ říká filozofka Anna Hogenová. Ještě horší je ale podle ní to, že si na lež lidé zvykají. Přiznala, že v současném světě se jí nežije jednoduše. „Někdy je to tak smutné, že potřebuju zalézt a hledat se a znovu načerpat sílu do dalších dnů,“ dodává filozofka.

Hogenová, která byla hostem Interview Martina kováře, označuje současnou dobu jako „příliš pozdní nebo postmoderní“. Každý má v této době svou pravdu a svůj svět. Každý také může být prezidentem. Chybí zde pravdivost. Svět po pandemii je podle Hogenové jiný, než byl před ní. „Lidé si uvědomili, že svět není naplněn jen ontickou nouzí, to jest, že peníze nejsou jen na toto a ono, ale že je tady také nouze, která je naprosto nepochopitelná a které nerozumíme. Narážíme na zeď něčeho, co nás má v moci,“ vysvětluje Hogenová. Touto ontologickou nouzí je podle ní právě pandemie, která lidstvo dusí. Ještě přitom není konec, myslí si filozofka.

Pandemie otřásla jistotami, které si lidé upevňovaly po celá desetiletí. Najednou se ale lidé museli zastavit a naučit se být sami. „Najednou se na člověka navalila zodpovědnost. Věděl, že je blízko smrti. Možnost smrti tady byla a ta člověka nutí přemýšlet,“ říká filozofka. Očekává, že zavedený pracovní pořádek se bude měnit. „Nevím přesně jak, ale práce bude ubývat. Pak nastanou šílené problémy, protože současný člověk neumí žít ve volném čase tak, aby byl tvůrčí a měl pocit plnosti,“ dodává Hogenová. Základní nepodmínění příjem bude v budoucnu podle ní nevyhnutelný.

„Pravidla cestování pro očkované budou letos jasnější a bezpečnější,“ řekl v Interview Martina Kováře ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Ještě před dvěma roky přitom řešila Česká republika problematiku overturismu a přeplněnosti některých cestovatelských lokalit jako je Adršpach nebo Praha. Teď je i nedostatek pracovníků v cestovním ruchu a podle Hergeta bude důležité, aby měl cestovní ruch perspektivu, že se na podzim znovu nezavře.

„Právě proto mluvíme o očkování a pravidlech, aby se cestovní ruch nestal nějakou volnočasovou aktivitou pro dva letní měsíce, ale aby to bylo perspektivní odvětví pro zaměstnance,“ říká Jan Herget. Během koronavirové krize se úplně obrátila návštěvnost některých destinací. Nejhůře na tom je městská turistika. „Praha patří mezi ty nejpostiženější, ale je to třeba i Ostrava, kde je obsazenost okolo dvaceti procent,“ dodává Jan Herget.

Czechtourism chce dále rozvíjet projekt Kudy z nudy včetně automatických překladů do angličtiny. Součástí webu bude i indikátor obsazenosti jednotlivých lokalit.

Letos byly jako první vyprodané kempy, apartmány a chalupy. „Ta místa, která jsou na horách nebo u vody, tak jejich obsazenost už dosahuje velkých procent. Nejvyšší čísla, které máme jsou Orlické hory, od pátku do neděle na Lipnu budete mít také velký problém,“ říká k obsazenosti některých regionů Jan Herget, který doporučuje návštěvu a ubytování v městech nebo v lázních. „Kombinace městské turistiky, kde máte levné ceny a kvalitní hotely, a přitom můžete vyrazit i do hor, je optimální kombinace,“ říká Jan Herget v Interview Martina Kováře.

„Toto virové onemocnění se dá udržet na uzdě samozřejmě hygienickými opatřeními a očkováním. Čísla po první i druhé dávce jsou optimistická. Na konci prázdnin bychom tak díky proočkovanosti mohli být chráněni, nebo ten průběh covidu bude mírnější,“ říká v Interview Martina Kováře rektor Univerzity Karlovy a biochemik Tomáš Zima. Mírný růst pozitivních případů v posledních dnech přičítá setkávání mladších lidí. Důležitý je ale neměnící se počet pacientů ležících v nemocnicích.

V české populaci je většinově podle Zimy kladný vztah k očkování a systém funguje. Pozitivní dopad má i přání lidí cestovat. „Já to nevidím pesimisticky a věřím, že z kraje podzimu bychom se mohli dostat k 70 % proočkovanosti populace,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy. V této fázi by byl opatrný k očkování dětí mezi 12 až 16 lety, u mladších dětí by také ještě počkal.

Covid zanechal podle Zimy velké šrámy a jizvy na české společnosti a svět už bude jiný. „Na jedné straně se více u lidí projeví větší hygienické návyky. Líbí se mi cesta Singapuru, který už přestal testovat a bude se zaměřovat jen na příznakové lidi,“ říká Tomáš Zima. Covid bude mít i řadu zdravotních důsledků kvůli zanedbanému léčení některých například onkologických onemocnění.

Tomáši Zimovi na přelomu roku skončí druhé rektorské období, kdy stál osm let v čele Univerzity Karlovy. „Jsem rád, že jsem stál u myšlenky vzniku nového kampusu na Albertově. Teď jsme dosáhli velmi důležitého milníku a to územního rozhodnutí. Dokončujeme podklady pro zahájení stavebního řízení.“ 

„Vláda by měla do voleb jmenovat nového nejvyššího státního zástupce. Je to její společenská i politická odpovědnost,“ říká prezident soudcovské Unie ČR Libor Vávra, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Nevěřím tomu, že je v Česku systémově možné objednat si trestní stíhání,“ zmiňuje dále v rozhovoru Vávra. Během pandemie se podle něj prohloubily problémy, které se v českém právu už řadu let střádaly.

Jedním z největších problémů českého práva je podle Vávry zbytečné množství předpisů. „Věci, které se kdysi řešily maximálně pokynem starosty nebo pana faráře, tak se dnes řeší po hodinových debatách v parlamentu. Právo se stává nepřehledné, a proto je méně respektované,“ říká Vávra. Podle něj je pochopitelné, že zpočátku pandemie reagovala vláda i legislativci intuitivně. Rok a půl dlouhá zkušenost s pandemií ale nevedla k tomu, že by si nyní vedli lépe, myslí si Vávra. Kritizoval mimo jiné to, že ministerstvo zdravotnictví stále přijímá opatření, které správní soudy posléze ruší.

Nových zákonů a změn v právním systému je podle Vávry příliš. „Sbírky zákonů z posledních dvaceti let tvoří několik svazků, obsahují přitom jen základní předpisy. Přitom v roce 1919 a 1920 v době, kdy se budovala nová republika, to byly tenké knížky, které byste prolistoval za víkend a pochopil byste, o čem ty zákony byly,“ vysvětluje prezident Soudcovské unie. Zamýšlel se také nad tím, jestli nadbytek předpisů nesouvisí se společenskou krizí. Podobné množství zákonů totiž prý vydávali Němci v době Protektorátu Čechy a Morava v roce 1943 a 1944. Platí v takových podmínkách stále zásada, že neznalost zákona neomlouvá? „Při tom množství právních předpisů je stále obtížnější to vymáhat doslova,“ říká Vávra. Dodal ale, že tato zásada pro běžného občana platí pouze v nejtvrdším jádru práva, jako je trestní právo nebo základní zásady občanského práva. 

„Letošní školní rok byl výjimečně náročný a úplně jiný než ty předchozí. Ani v těch nejdivočejších představách jsme netušili, co nás bude čekat,“ řekl v Interview Martina Kováře učitel mediální výchovy Michal Kaderka. Učitelé podle něj prošli obrovskou zkouškou, ale naprostá většina se zachovala profesionálně.

Učitelé se díky distanční výuce naučili zvládat digitální technologie bez rozdílu věku. „Když přišel covid, tak jsme se museli naučit zvládat digitální technologie v takové míře, o které se nezdálo autorům této strategie ani ministerstvu. Šlo to hrozně rychle, byli jsme hozeni do vody. A hlavně jsme na to byli sami,“ říká Michal Kaderka z Učitelské platformy. Změnou prošla i didaktika vyučování a učitelé neměli žádné nástroje, jak motivovat děti na distanční výuce. S tím vším si museli poradit.

Podle Kaderky covid rozevřel nůžky mezi dětmi z dobrých a špatných škol. „Covid prokázal kvalitu leadershipů vedení jednotlivých škol. Jakým způsobem přistupovaly k distanční výuce“, dodal s tím, že si školství s dětmi, které se nepřipojovaly k distanční výuce, neví rady už dlouhodobě. Jak s těmito dětmi pracovat do budoucna je tak výzva pro celé školství. 

Dalším tématem Interview Martina Kováře byla existence víceletých gymnázií. Problémem podle Michala Kaderky jsou ale rozdíly mezi jednotlivými školami. „Nám se tady vytvořil systém, kdy rodiče švindlují s trvalými bydlišti, aby se jim podařilo dostat na nějakou kvalitní spádovou školu… Víceletá gymnázia neprospívají školskému systému, protože odcházejí děti s těmi motivovanými rodiči někam jinam. Proto je nutné řešit tu kvalitu na všech školách,“ uvedl jako příklad finské školství, kde jsou nejnižší rozdíly mezi jednotlivými školami.  

„Jsou tady spekulanti s bydlením, kteří mají tisíce volných bytů a kvůli tomu pak lidé nemají kde bydlet,“ řekla v Interview Martina Kováře ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle jejího návrhu by se pokuta za prázdný byt měla platit až od čtvrtého bytu.

„Pokuta za prázdný byt je myšlena přes daňový systém. Klidně ho můžete mít prázdný, ale my si myslíme, že v bytech by se mělo bydlet,“ dodala Maláčová s tím, že vlastnictví bytů by mělo být regulováno.

Navrhované zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun bude mít podle ministryně Maláčové pozitivní dopad na státní rozpočet. „Míň se bude pracovat načerno a stát pak o to více vybere… Já tomu naprosto věřím,“ podle Maláčové se ušetří i na sociálních dávkách. Maláčová chce na příštím zasedání vlády navrhnout i obdobu kurzarbeitu pro firmy v obcích zasažených ničivým tornádem.

Jana Maláčová povede pražskou kandidátku ČSSD v parlamentních volbách. K možnému sestavování povolebních koalic se ale nechtěla příliš vyjadřovat. Jak ale uvedla příští vládnutí nebude možné bez zvyšování některých daní. Jako příklad uvedla zvyšování daní z kapitálových zisků.

Tzv. green deal, neboli zelená energetika je podle generálního ředitele EP Energy Tomáše Davida důležité téma. „Dnes je to hodně politické téma. Otázka ochrany klimatu je ale jedna z největších otázek, které lidstvo dnes na světě řeší,“ říká David, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Během posledního milionu let byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mezi 160 a 220 ppm. Za posledních padesát let se tato hodnota zdvojnásobila. „Dopad na lidstvo je velký, je potřeba s tím něco dělat,“ vysvětluje David. Zlomovým byl v tomto ohledu rok 2000, kdy začalo být diskutováno zpoplatnění produkce oxidu uhličitého. „Systém obchodování s emisemi skleníkových plynů je strašně velký přelom v energetice, který ji totálně změnil. A mění ji dodnes mnohem větší dynamikou než kdykoliv předtím,“ říká David.

Přizpůsobit se tomu musí nejen energetické odvětví, ale i všechna ostatní. Týká se to sektoru výroby stejně jako bydlení i dalších oblastí lidského působení. Důsledkem podle Davida bude značný zánik uhelných elektráren. Ve všech ekonomikách jsou dnes prioritou obnovitelné zdroje. Ty ale nejsou schopné zajistit dodávky energie neustále. „Uhelné elektrárny budou odpadat nejrychleji. Stále je ale potřebujeme,“ dodává David. Ani Německo, které vyrábí z obnovitelných zdrojů 50 procent energie se bez konvenční energetiky neobejde. Tématem rozhovoru byla také jaderná energetika. Francie, která má v evropském měřítku největší podíl výroby energie právě z jaderných elektráren, bude nadále sázet na tento zdroj. To je pro Českou republiku podle Davida extrémně důležité. 

„Myslím, že my v Evropě a v Americe jsme už nad koronavirem vyhráli,“ říká biochemik a prorektor UK pro vědu a výzkum Jan Konvalinka. Nebezpečí ale podle něj stále přetrvává v rozvojovém světě – v Africe, části Asie, v Indii a v Rusku. „Je třeba, abychom my, bohatý rozvinutý západ, pomohli zbytku světa vakcínami. Tím pomůžeme také sobě,“ dodává Konvalinka, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Rizikem jsou podle Konvalinky nové mutace. Evropu ani Ameriku by ale už nic ohrozit nemělo. Konvalinka také řekl, že úkolem vědců je snažit se přesvědčit odpůrce očkování o tom, že vakcíny jsou bezpečné. „Je důležité nebýt agresivní a nedělat z lidí pitomce. Současné vakcíny jsou triumf lidského vědění a jsou velmi účinné. Vedlejší účinky sice existují, ale jsou nesmírně vzácné. mnohem vzácnější než ta choroba,“ říká Konvalinka. Nejrychlejší a nejjednodušší cesta k návratu do světa před pandemií je podle něj právě skrze očkování. Jak velká část populace by měla být naočkována? „Já bych rád viděl až těch osmdesát procent. Máme ale také veliké procento lidí, kteří nemoc prodělali a mají nějaký typ protilátkové ochrany, i když se vedou spory o tom, jak je silná a jak dlouho trvá,“ vysvětluje biochemik.

Přestože Konvalinka není stoupencem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, ocenil v rozhovoru v souvislosti s bojem proti koronaviru některé jeho kroky. Naopak Světová zdravotnická organizace měla podle Konvalinky v lednu a únoru loňského roku reagovat rychleji. „WHO nese určitou vinu. Stále více se ukazuje, že měla příliš osobní, blízké a asi financí vztahy k Číně,“ dodává Konvalinka. Podle něj také celá řada evropských zemí podcenila možnost příchodu druhé a třetí vlny.

Podle průzkumu státní agentury CzechTourism plánuje 76 procent Čechů strávit dovolenou v tuzemsku. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) jsou na to poskytovatelé ubytovacích služeb připraveni. „Věřím tomu, že letošní turistická sezóna bude dobrá. Doufám, že z těch nejhorších období jsme pryč,“ říká Dostálová, která byla hostem Interview Martina Kováře.

„To, co je potřeba v rámci cestovní ruchu podpořit, je městská turistika, která je na tom opravdu špatně. Propad je skoro 80 procent. Hoteliéři, restauratéři i volnočasové aktivity potřebují pomoc,“ vysvětluje Dostálová. Ministerstvo pro místní rozvoj proto přišlo s programem voucherů pro městskou turistiku, který má pomoc této oblasti zajistit. Podílet se na něm budou města i stát. Ministerstvo pro místní rozvoj se ale nezaměřuje jen na české turisty. Do Česka chce nalákat také ty zahraniční. CzechTourism připravil kampaň v hodně 100 milionů korun, která cílí především na turisty z okolních zemí, aby přijeli navštívit české lázně a památky.

Moderátor Martin Kovář se Dostálové ptal také na návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 390 miliard korun „My říkáme, že z krize je potřeba se proinvestovat. Nebylo by nic horšího, než teď všechno přiškrtit. Kola ekonomiky musíme rozjet,“ dodává ministryně pro místní rozvoj. Cestovní kanceláře jsou podle Dostálové připravené na to, že po skončení ochranné lhůty na konci srpna budou muset vyplácet peníze za loňské zájezdy. Tématem rozhovoru byla také novela stavebního zákona, který schválila Poslanecká sněmovna a nyní ho projedná Senát.

„Máme tady dvě antibabišovská uskupení - Pirátostan a Spolu. Covid jim v tom bohužel pomáhá,“ řekl premiér Andrej Babiš v Interview Martina Kováře. Dodal, že nebýt koronaviru, nebylo by co řešit a volby by vyhrálo jeho hnutí ANO.

Babiš se v rozhovoru vymezil proti Pirátům. Zdůraznil, že Piráti chtějí navyšovat daně a kritizoval, jakým způsobem vede Prahu primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „To je úplná katastrofa. Takto to bude vypadat ve vládě. Piráti se už dnes chodí dívat na své nové kanceláře v jednotlivých úřadech. Pan Ferjenčík s panem Michálkem byli u paní Schillerové a prohlíželi si zahradu,“ říká premiér. Piráti se podle něj tváří, jako kdyby volby už nyní většinově vyhráli.

Babišova vláda je také kritizována za přípravy předsednictví ČR v Radě EU. Babiš se ale hájí tím, že kritika zaznívá především od lidí, kteří mají „protibabišovskou“ politickou orientaci. „Proč bychom měli vyhodit 2,5 miliardy korun za předsednictví? Věnujeme se tomu a můžeme to udělat racionálně. Já jsem šetřivý člověk a jsem odpovědný za peníze daňových poplatníků,“ říká Babiš a připomněl, že poslední české předsednictví skončilo pádem vlády. Snaha o vyslovení nedůvěry vládě, o které se hlasovalo na začátku června, podle něj nebyla ze strany opozice myšlena vážně. V létě čeká Babiše podle jeho slov plno práce. „Musíme přesvědčit lidi, aby se naočkovali. Budeme mít pracovní léto. Poslanci budou mít dva měsíce prázdnin, kdežto my budeme makat. Určitě nebudu mít čas na kampaň,“ dodává premiér.